Více lidí bez práce přibylo mezi muži, kde se počet nezaměstnaných meziročně zvedl o 38 procent. U žen zvýšení činilo 12 procent. Celková zaměstnanost se ve druhém čtvrtletí meziročně snížila o 83,3 tisíce lidí a dosáhla 5,213 milionu lidí.
Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o téměř 24 tisíc lidí. Obecná míra nezaměstnanosti stoupla na 2,4 procenta ze dvou procent v prvním letošním čtvrtletí. Loni ve druhém čtvrtletí činila 1,9 procenta.
Úřad práce ČR používá odlišnou metodiku měření nezaměstnanosti, údaje oznamuje ke konci měsíce. Podle nich nezaměstnanost v červnu vzrostla proti květnu o desetinu procentního bodu na 3,7 procenta. Loni v červnu dosáhla 2,6 procenta.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň označil meziroční nárůst nezaměstnaných za bezprecedentní a jeden z nejvyšších v Evropě. „Je způsoben i naším výchozím bodem, do pandemie jsme měli v EU nejnižší nezaměstnanost. O to větší šok pak zamražení ekonomiky způsobí. Oproti tomu ve Španělsku uvyklém na celá desetiletí s nezaměstnaností až 20 procent pak nejsou nárůsty nezaměstnaných tak citlivé,“ uvedl.
Nezaměstnanost stoupla na 3,7 procenta. Skokový nárůst se zatím nekoná |
Na rozdíl od tradičních krizí, které podle něj především zpočátku dopadají zejména na ženy, tento „uměle vyvolaný“ pokles dopadá zejména na muže. Čísla za druhý kvartál jsou podle Bartoně první, která mohou poskytnout ucelenější obrázek o ekonomických nákladech zastavení hospodářství.
Nejvíc lidí bez práce je na Karlovarsku
Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí meziročně nejvíce zvýšila v Královéhradeckém kraji, a to o 1,4 bodu na 2,9 procenta. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Karlovarském (4,5 procenta), Moravskoslezském (3,9 procenta) a Ústeckém kraji (3,6 procenta). Naopak nejnižší byla ve Středočeském kraji s 1,4 procenta. V hlavním městě vzrostla nezaměstnanost o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta.
Práce v Karlovarském regionu na jobDNES.cz |
Ve druhém čtvrtletí se výrazně zvýšil počet ekonomicky neaktivních lidí, a to o 86 100 lidí na 3,645 milionu lidí. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl více než počet ekonomicky neaktivním mužů. Nárůst představoval 48 tisíc žen a 38 tisíc mužů.
Statistici ve výběrovém šetření pracovních sil nově zjišťovali také postoje lidí, kteří si od března hledají práci. Těch bylo ve druhém čtvrtletí 31 tisíc a jejich pohled není podle ČSÚ příliš optimistický. „Pouze čtyři procenta nově propuštěných uvádělo, že se může vrátit k původnímu zaměstnavateli. Jedenáct procent dokonce uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil činnost,“ upozornila analytička ČSÚ Ilona Mendlová. Nalezení místa v původním oboru považuje za obtížné 29 procent propuštěných, sedm procent pak hodnotí původní obor své jako neperspektivní a hodlá ho změnit.
Průzkum: Krize zasáhla v Česku třetinu zaměstnanců, krátily se mzdy a bonusy |
Nejčastěji neřeší nalezení místa v původním oboru nezaměstnaní ze zpracovatelského průmyslu, jako na obtížné nahlížejí na nalezení místa v původním oboru zejména bývalí zaměstnanci z velkoobchodu, maloobchodu nebo oprav a údržby motorových vozidel. Lidé dříve pracující v ubytování a stravování jsou připraveni si hledat příští zaměstnání v původním oboru.
Finanční problémy, které v důsledku pandemie a ztráty zaměstnání postihly domácnost, považuje za dočasné 42 procent nově nezaměstnaných, pro 41 procent jsou tyto problémy těžké a 17 procent je hodnotí jako vážně ohrožující domácnost a její platební schopnosti.
Vážné ohrožení cítí především jednočlenné domácnosti. Tříčlenné domácnosti nejčastěji uváděly spíše těžké problémy a v domácnostech o čtyřech a více členech se vypořádávají s nezaměstnaností snáz a vzniklé nesnáze vnímají jako dočasné.