Pracovat z domova může každý třetí, tvrdí studie. Záleží však na odvětví

20.10.2020

Práci z domova by mohla vykonávat až třetina českých pracovníků. V případě vysokoškolsky vzdělaných osob a těch, kteří vykonávají kvalifikované profese, je to dokonce až dvojnásobek, vyplývá ze studie. Tu nechal zpracovat think tank IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium.
Pracovat z domova může každý třetí, tvrdí studie. Záleží však na odvětví

„Pracovat z domova může většina vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. V případě lidí bez maturity je to však pouze jeden z deseti,“ uvedl spoluautor studie Petr Janský.

Hledáte práci z pohodlí domova? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz

Důležitý faktor, který ovlivňuje možnost vykonávat profesi na dálku, je vzdělání a odvětví činnosti. Práce z domova je variantou pro čtyři z pěti lidí ve finančním sektoru nebo v oboru IT a komunikace. V oblasti kultury a volného času je to ale méně než jeden z pěti.

Rozdíly jsou i regionální, nejčastěji lze pracovní úkoly z domova plnit v hlavním městě. „V Praze s ohledem na strukturu profesí může pracovat z domova až polovina pracovníků, ve většině ostatních krajů je to zhruba jen čtvrtina,“ upozornil další z autorů Matěj Bajgar.

Téměř třetina českých pracovníku přešla na práci z domova už letos na jaře během první vlny pandemie nemoci covid-19. Totéž je možné očekávat i nyní na podzim. V mezinárodním srovnání je však kapacita práce z domova českého trhu práce relativně nízká a to hlavně s ohledem na vysoký podíl zaměstnanosti v průmyslu.

Home office na věčné časy. Lidé se jí nehodlají vzdát ani po pandemii

Marek Šedivý tvrdí, že je třeba, aby poptávce práce z domova šla naproti legislativa, firmy a modernizace technologií. Roste význam dostupnosti kvalitního internetového připojeni, využívání online nástrojů zaměstnavateli i digitalizace státní správy a veřejného sektoru.

Možnost práce z domova snižuje poptávku po bydlení ve velkých městech a poskytuje lidem větší flexibilitu. Má potenciál zvýšit produktivitu podniků a kvalitu života pracovníků bez ohledu na covid-19. Přináší ale i nežádoucí fenomény, jako je sociální izolace, vyšší nároky na oddělení práce od soukromí a prohlubování ekonomických rozdílů.