Kdy může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?
Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas jen výjimečně a jen z vážných provozních důvodů. Nelze bohužel obecně říct, co tyto důvody jsou, protože vždy jde o konkrétní okolnosti konkrétního zaměstnavatele.
Nutí vás pracovat přesčas? Najděte si lepší práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Můžete uvést nějaký příklad?
Můžeme si představit například oddělení, které získá nárazově velkou zakázku a pár týdnů pracuje s nařízenými přesčasy, přičemž se očekává, že se množství práce po vyřízení zakázky vrátí do starých kolejí. Dalším příkladem může být situace, kdy odejde v menším skladu jeden nebo dva skladníci a zaměstnavatel za ně teprve hledá náhradu.
Pokud by však zaměstnavatel dále nařizoval přesčasy, nápor práce oddělení neustupoval ani po vyřešení velké nárazové zakázky (v prvním příkladě), anebo se zaměstnavatel rozhodl nezaměstnat další skladníky (v příkladě druhém), pravděpodobně by již nešlo situaci hodnotit jako výjimečné nařízení přesčasů z vážných provozních důvodů.
Jak nařízené přesčasy omezuje zákoník práce?
Přesčas je možné nařídit za dodržení zákonných podmínek téměř kdykoliv, a to i na víkend nebo ve svátek. O svátcích či víkendech je zaměstnavatel omezen jen na nařízení přesčasu pro zákonem stanovené nutné práce, například naléhavé opravné práce, práce nutné k uspokojování životních či zdravotních a dalších potřeb obyvatelstva.
Barbora Šafaříková
|
Pokud u zaměstnavatele působí odbory, je s nimi nutné projednat opatření týkající se práce přesčas. Zákon také omezuje nařízení přesčasů na 8 hodin přesčasu v týdnu a celkem 150 hodin v kalendářním roce. Nad tyto limity je možné přesčas vykonávat jen se souhlasem zaměstnance, ovšem jen do limitu 208 hodin přesčasu za 26 týdnů po sobě jdoucích (do tohoto limitu se však nezapočítává přesčas, za který bylo poskytnuto náhradní volno).
Jaká odměna navíc, tedy jaké případné příplatky mi za práci přesčas náleží?
Obecně náleží zaměstnanci mzda za dobu odpracovaného přesčasu a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku k této dosažené mzdě. Pokud se však zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli, že má zaměstnanec místo příplatku nárok na poskytnutí náhradního volna, pak zaměstnanec na tento příplatek nemá nárok.
Pozor však na ujednání pracovní smlouvy, jehož obsahem je sjednání mzdy, která již zahrnuje případnou práci přesčas. V takovém případě příplatek, ani náhradní volno za přesčasy ve sjednaném rozsahu nedostanete.
Pokud práci přesčas vykonám, je jen na mém rozhodnutí, zda chci příplatek nebo jestli si raději vyberu náhradní volno?
Není to jen na vás. Chcete-li namísto příplatku náhradní volno, musíte si to se zaměstnavatelem dohodnout. Ani jeden z vás však nemá povinnost s tím souhlasit.
Existují nějaké výjimky, kdy zaměstnavatel práci přesčas nařídit nemůže?
Přesčasy nesmí nikdy vykonávat mladiství, tj. osoby mladší 18 let, a těhotné ženy. Zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit přesčas zaměstnancům pracujícím na částečný úvazek (tedy s kratší pracovní dobou) a rodičům, kteří se starají o dítě mladší 1 roku. S těmito zaměstnanci je však možné se na přesčase dohodnout.
Můžu nařízenou práci přesčas odmítnout?
Nařízenou práci přesčas může odmítnout pouze zaměstnanec, kterému nelze přesčas nařídit dle výše uvedeného (například těhotná zaměstnankyně), nebo který již odpracoval přesčasy v plném zákonném limitu.
V ostatních případech se odmítnutím vystavujete sankcím zaměstnavatele, nejčastěji jimi jsou zásahy do nenárokové složky mzdy (například prémie) nebo vytýkací dopis či výpověď.
Nestihla jsem svou práci v rámci stanovené pracovní doby, tak abych vše nutné dokončila, zůstanu v práci déle. Je to přesčas? Dostanu příplatek nebo náhradní volno?
I zde bohužel není odpověď jasná a záleží na více okolnostech, které se v případném sporu posuzují. Obecně platí, že zaměstnavatel nemusí proplácet nenařízené nebo nedohodnuté přesčasy a ani za ně poskytovat náhradní volno. Nařídit nebo odsouhlasit přesčas však zaměstnavatel může výslovně (ústně či písemně) i mlčky. Jde například o situaci, kdy podnik ví, že bude nutná práce přesčas, a nadřízení zaměstnance přesvědčují, aby pracovali déle. V případě sporu je nutné posuzovat konkrétní okolnosti.
Aktuální letní téma, dva kolegové jsou na dovolené, jejich agendu šéf rozdělil mezi ostatní pracovníky oddělení. Práci nestihnu ve své pracovní době a zůstanu v práci déle. Je to přesčas? Dostanu příplatek nebo náhradní volno?
Platí zde to samé jako výše. Pokud dokončujete práci za jiné kolegy, bude to jistě hrát roli. Může však jít o práci navíc, kterou můžete řádně ve své pracovní době splnit (například vlastní práce máte zrovna v danou dobu málo). Pokud by vám ale zaměstnavatel nařídil odvést tuto práci navíc jako práci přesčas, případně byste se na ní dohodli, máte nárok na příplatek nebo náhradní volno.
Mění se podmínky pro nařízený přesčas v případě home office?
Pokud má zaměstnanec i na home-office vykonávat práci ve své pracovní době, kterou mu rozvrhuje zaměstnavatel, jako kdyby byl na pracovišti, právní úprava přesčasů se na něj vztahuje. Naopak, pokud si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu a má za úkol jen dokončit práci v určitých termínech, potom mu nárok na příplatek za přesčas, ani na náhradní volno ze zákona nevznikne.
Jak je to s maximální délkou směny a přestávkami?
Zaměstnanec může být za určitých podmínek v práci až 16 hodin (včetně přesčasů) v daném dni. Je ale třeba dodržet zákonné podmínky na přestávky na jídlo a oddech a odpočinek mezi směnami. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nesmí být zkrácen na méně než 8 hodin a nepřetržitý odpočinek v týdnu pod 24 hodin.
