Pracují v call centrech, dobře vydělávají, ale dlouho nevydrží

Je to nejnabízenější kancelářská profese. Důvodem není ani tak množství vytvořených míst jako jejich neustálé uvolňování. Lidé totiž na židli profesionálního telefonisty vydrží sotva pár měsíců. „Největší fluktuace je bezkonkurenčně u obchodu přes telefon, odhadem až 70 procent,“ říká Petr Jarolím z personální společnosti Axial.

Přestože si ti šikovní slušně vydělají, práce je pro mnohé natolik náročná, že vydrží jen málokdo.

„Na operátory jsou kladeny zvýšené nároky, jako mít pevné nervy, empatii a schopnost rychle reagovat. Zároveň musí umět poradit klientovi a také být schopní řešit krizové situace,“ popisuje Kateřina Šimková, zakladatelka strážnické firmy Zdravé stravování. Jejich šest telefonistek zajišťuje, aby se krabičky s dietním jídlem dostaly ke čtyřem tisícům strávníků po celé zemi včas.

Práci přes telefon se říká všelijak. Pokud hledáte takovou práci v bance nebo energetické společnosti, zadejte si do vyhledávače pozici Zákaznická podpora. Práci v telemarketingu zase hledají ti s obchodním duchem, neboť se jedná o nabízení zboží. Ale výčet všech pojmenování je mnohem delší. Specialista prodeje, telefonní konzultant, operátor klientské linky, operátor zákaznické podpory, specialista vymáhání pohledávek, referent zákaznického servisu, asistent péče o klienty... Ti všichni se živí tím, že volají.

V klientském centru Zdravého stravování zvoní zákazníci denně od 8 do 19 hodin, k tomu telefonistky odpovídají na e-mailové dotazy. „Denně v průměru vyřídíme okolo 500 telefonátů a stovky e-mailů, průběžně se řeší požadavky na změnu jídelních programů, termínů dodávek, zadávání výjimek a podobně,“ představuje práci týmu telefonistek Šimková, jejíž firma denně vaří a rozváží až dvacet tisíc porcí jídla.

Právě stres, nekončící příval práce a na druhém konci stále nějaké požadavky dělají z této kancelářské práce psychicky náročné povolání. Kateřina Šimková má výhodu, její firma sídlí v malém městě, fluktuace mezi telefonistkami není tak velká.

Horší situace je u velkých společností, kde mnohý nezná ani svého souseda. Podle údajů portálu Platy. cz je velká fluktuace nejen mezi samotnými telefonisty, ale i mezi nadřízenými. „Na pozici supervizora call centra je to 48 procent, manažera 46 procent,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.

Když přijde nováček

Prostředí, kde se lidé rychle mění a přicházejí noví, kteří se pravidla teprve učí, pak nahrává i šikaně a dalším negativním jevům. „Jeden hovor za druhým a lidi naježení jako dikobraz, do toho nahrávání hovorů a řešení s vedoucí kvůli tomu, že jsem něco zapomněla nabídnout,“ poznamenává účastnice jedné z internetových diskusí o práci v call centrech. „Buzerace od vedení, že neprodáváš tolik, kolik bys měla, v jednom centru jsem zažila i stopování času, na jak dlouho jde člověk na WC,“ píše další.

„Nováčkové to mívají v některých firmách těžké, zvláště když se nějak odlišují. Mohou se stát terčem šikany, nebo dokonce psychoteroru. Jedná se o psychické, dlouhodobé a o to hůře prokazatelné ústrky, ponižování, stresování zaměstnance,“ poznamenává Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup.

Firmy však telefonisty potřebují a podle portálu Platy.cz za poslední rok vzrostla jejich průměrná mzda o více než tři tisíce korun. „Peníze jsou celkem slušné, zaměstnanecké výhody pěkné – permice na sport, smluvní lékaři, soutěže o zájezdy, služební telefon,“ pochvaluje si Věra Komínková, která pracuje v telekomunikacích.

Zdroj: Platy.cz