Podobná pracoviště vznikají i ve Varšavě a Moskvě. Zatímco polské centrum se bude zabývat kyberbezpečností, to ruské se zaměří na cloudové inženýrství.
Pražské pracoviště zaměřující se na umělou inteligenci (AI) se otevřelo na pražském Chodově. Kolik vývojářů zaměstná zatím firma neví, bude se to odvíjet od počtu zakázek. „V IBM jsme zatím měli lidi, kteří se specializovali na produkt, popřípadě na implementace. Nový tým bude sedět přesně mezi a měl by být schopen společně se zákazníkem a odbornými partnery pomocí rychlého prototypování vyřešit zákazníkův problém a ukázat, jakým způsobem by technologie mohly přinést kýžený efekt,“ popisuje technologický ředitel IBM pro region střední a východní Evropy Martin Švík.
Hledáte uplatnění v IT? Vyberte si z bohaté nabídky práce na internetovém portálu jobDNES.cz |
„Nezačínáme na zelené louce. Jádro pracovníků jsou lidé, kteří tu se zaváděním umělé inteligence pracují dlouhodobě. Máme za sebou řádově 500 ověřených konceptů a obrovské množství studií, které velmi rádi nasdílíme se zákazníky, abychom byli schopni vysvětlit jim, ve kterých odvětvích je možné technologii nasadit,“ dodává Švík.
Cílovou skupinou nového centra jsou všechny firmy v regionu. Nutno nicméně poznamenat, že ty české jsou v oblasti umělé inteligence na špici. V nedávno zveřejněném Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské unie je sice Česká republika až na 18. místě, a tedy pod průměrem EU. Ale, co se týče AI, je naopak na místě prvním. Již 40 procent tuzemských podniků totiž využívá dvě či více technologií na bázi umělé inteligence.
Švík si to vysvětluje počtem e-shopů, které zde působí. „V České republice máme nejvyšší hustotu elektronických obchodů na občana v Evropě. Vzhledem k tomu, ze AI v podobě virtuálních asistentů nebo chatbotů jsou takovou jednoduchou AI aplikací, je možné říci, že proto vychází tato statistika pro nás tak pozitivně,“ říká odborník.
Voicebot vs. chatbot
|
Kromě e-shopů mají se zaváděním virtuálních asistentů zkušenosti též velké společnosti z odvětví bankovnictví a telekomunikací.
„Máme chatboty, kteří odbavují 50 tisíc konverzací každý měsíc a pracujeme na voicebotovi, který už někde na trzích je a vypadá to, že funguje celkem dobře. Dále využíváme strojové učení v rámci analýzy našich dat. Hodněkrát používáme AI, aniž bychom o tom vlastně věděli, protože je součástí řešení, které nakupujeme,“ komentuje to Martin Kobza, člen představenstva České spořitelny odpovědný za informační technologie.
Naráží tím na fakt, že ačkoli umělá inteligence nedospěla do takového stadia, jako předpovídali průkopníci science-fiction v minulém století, postupně se stává pevnou součástí každodenního života, a to aniž by si to člověk musel uvědomovat.
Malá čeština ve velkém světě
Jedním z problémů tuzemských virtuálních asistentů, kteří fungují na technikách počítačového zpracování přirozeného jazyka, je omezený objem samotného českého jazyka. Zatímco například angličtina se používá všude na světě a umělé neuronové sítě lze díky tomu trénovat na obrovském množství dat, česky mluvící a píšící virtuální asistenti velkou sadu, na níž by se mohli učit „mluvit a psát“, k dispozici nemají.
Budoucnost financování dorazila. Komu půjčit peníze, rozhodne umělá inteligence |
„V hlasové asistenci jsme trochu pozadu, protože český jazyk není úplně celosvětově používaný, takže čekáme na tu správnou chvíli, kdy budeme moct využít právě voiceboty,“ popisuje zkušenost firmy Vodafone ČR její viceprezidentka pro péči a prodej Anna Hoerová. „Chatbota jsme nyní upgradovali a učíme ho chápat kontext a držet si ho během celé konverzace,“ dodává Hoerová.
Zajímavostí rovněž je, že kromě chatbotů a voicebotů se počítačové zpracování přirozeného jazyka používá už i na psaní zpravodajství. Konkrétně například na zprávy z burzy nebo na informování o cenách pohonných hmot.
Jak lehce zvážit prase
Omezenost češtiny není jediným problémem, se kterým se obor v Česku potýká. „Zaostáváme v oblastech jako je zdravotnictví, kde jsou různé limity typu certifikace. Technologie jsou dávno připravené, ale problém je s certifikováním daného zařízení,“ uvádí Švík. Dalším slabým bodem zavádění technologií je podle něj oblast státní správy.
„Pak je tu zemědělství, kde bychom pomocí analýzy satelitních obrazů mohli trasovat, jak rychle se šíří různé plísně a podobné věci. Je ale potřeba to nějakým způsobem zafinancovat, protože je to oblast výzkumu a vývoje. Sice víme, že to může přinést obrovské úspory, ale je to riziková investice, protože se pohybujeme v oblasti, kde zavádíme technologie poprvé,“ míní Švík.
Jako příklad rizikového projektu, který byl svého druhu první na světě a ukázal se jako vysoce účinný, odborník uvádí „chytré“ vážení prasat. Švédská společnost Smart Agritech Solution vyvinula společně s IBM řešení, které dokáže vážit prasata, aniž by je bylo nutné hnát na váhu a stresovat je tím. Stačí pořídit fotografii, která určí hmotnost zvířete i rychlost jeho růstu a zároveň dokáže chovatele upozornit, pokud se ve vývoji prasete objeví nějaká anomálie.
V neposlední řadě je problémem napjatý trh práce. Lidí je málo a vývojářů ještě méně. „Je pro mě vlastně velmi podezřelé, pokud najdu IT odborníka, který je nezaměstnaný,“ konstatuje Švík a dodává, že ačkoli je výše nezaměstnanosti zdaleka největší v České republice, problém s nedostatkem technologicky zdatných lidí je v celém regionu střední a východní Evropy.
