Příliv Ukrajinců prospěje českému trhu práce i ekonomice, říká expert

Kolik ukrajinských běženců si nyní v Česku podle odborných odhadů hledá práci?
Přesná čísla vám říct nedokážu, k dispozici je nemají ani úřady práce. V Česku je oficiálně zaregistrovaných 320 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z toho 180 tisíc je v produktivním věku 18–65 let. Prostřednictvím společnosti Randstad si práci momentálně hledají dva tisíce běženců. Většina uprchlíků je totiž dobrovolníky a uprchlickými centry posílána přímo na úřady práce.

Co musí splnit, aby se o pracovní příležitost vůbec mohli ucházet?
Uchazeč z Ukrajiny buď musí mít pracovní povolení, nebo vízum strpění. Po příchodu do země se registruje na cizinecké policii a Odboru azylové a migrační politiky, kde dostane vízum strpění, a může se zařadit na trh práce.

Co se týče schopností a zkušeností, zaměstnavatelé na Ukrajince kladou stejné nároky jako na Čechy. Jediný rozdíl je v tom, že se u uprchlíků postupně začalo upouštět od podmínky umět česky. Čím dál více podniků má totiž k dispozici tlumočníka, případně poskytují kurzy češtiny. Drtivá většina příchozích česky neumí, ale je schopna se jazyk naučit v horizontu několika měsíců.

Aktuálně se u nás pohybuje nezaměstnanost na úrovni 3,3 %. Někteří Češi ale mají obavu, že příliv Ukrajinců, může vést k propouštění, protože běženci jsou pro firmy levnější pracovní silou než Češi. Jsou tyto obavy na místě?
Rozhodně ne. Zaprvé proto, že je počet volných míst na trhu vyšší, než počet uchazečů. Zadruhé Ukrajinci nejsou levnější pracovní silou, naopak, někdy dokonce nákladnější právě kvůli nezbytným jazykovým kurzům a překladatelům, které jim zaměstnavatelé poskytují. V některých případech jim dokonce přispívají na bydlení. A platy dostávají stejné.

Může se ale stát, že díky vlně uprchlíků upadne tlak na zvyšování ceny práce. To však může mít na naši ekonomiku pozitivní vliv, protože se zvyšováním platů hrozí přehřátí trhu a ještě větší zvyšování inflace. Klesající nezaměstnanost a zvyšující se platy tlačí na růst inflace – firmy začínají přeplácet zaměstnance. Zároveň také obchodníci a služby vidí, že lidé mají peníze, a zdražují.

I když nezaměstnanost v Česku klesá, výraznější nezaměstnanost je u mladých lidí a absolventů (4,5 %). Mezi běženci je ale hodně mladých, nemůže to vést k prohloubení problému?
4,5 procenta je zdravá úroveň nezaměstnanosti. U mladých je navíc nezaměstnanost vyšší vždy, někteří si v tomto období života dávají pracovní pauzu například na další vzdělávání nebo cestování.

Česko je i nadále země s velkou nabídkou volných pracovních míst. O jaké pracovní příležitosti nemají Češi podle vašich zkušeností zájem?
Češi nemají obecně zájem o práci fyzicky namáhavou, špatně placenou a o zaměstnání ve směnných intervalech, která nevyhovují zejména ženám pečujícím o domácnost a rodinu.

A přesně to jsou pozice, kde je velká uplatitelnost Ukrajinců. Mezi uprchlíky je 50 tisíc mužů v produktivním věku, kteří mohou zastat fyzicky náročnou práci například ve stavebnictví. Nebo uvítají směnný provoz, který je lépe finančně ohodnocen.

Co je nejčastější příčinou, že se firmám nedaří obsazovat volné pozice českými pracovníky?
Primárně je to nízkou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti pod 4 % totiž v podstatě odpovídá nule, protože tito zbylí nezaměstnaní pracovat nechtějí nebo nemohou. Firmy pak za takové situace získávají zaměstnance jen přetahováním z jiných společností, což z dlouhodobějšího hlediska může vést k přehřátí trhu a krizi.

Dalším faktorem, kvůli kterému se zaměstnavatelům nemusí dařit pozice obsadit, jsou systematické problémy – dostupní kandidáti nejsou například adekvátně vzdělaní nebo jsou z jiného regionu.

Jaké pracovní pozice jsou pro ukrajinské běžence momentálně k dispozici?
Pro běžence jsou k dispozici jak kvalifikované pozice, tak místa ve stavebnictví nebo výrobě.

Nabírají i v automobilovém průmyslu, ačkoliv zde dochází k mezerám v logistice a chybí díly a materiál pro výrobu v důsledku situace na Ukrajině či covidu v Číně. Nezasáhlo to ale všechny stejně, některé společnosti aktivně hledají alternativní řešení. Například Škoda Auto dopravila ukrajinské výrobce dílů z Ukrajiny do Čech. Až se tato situace uklidní, budou v automotive nabírat ještě víc. A to platí i obecně. Nezaměstnanost se zvyšovat nezačne, naopak.

Co se týče zdravotnictví, mnoho se toho od začátku válečného konfliktu nezměnilo. Ukrajinský zdravotník musí absolvovat odbornou zkoušku a navíc v češtině – tato podmínka se ale možná časem změní. Ukrajinští zdravotníci dnes často pečují o ukrajinské pacienty, ale možnosti v tomto ohledu jsou velmi omezené.

Jsou mezi nabídkami pro běžence i pozice vyžadující vysokou kvalifikaci? Podařilo se vám zprostředkovat i takové pracovní příležitosti?
Co se kvalifikovaných pozic týče, nejvíce nabízíme místa v administrativě, jako je Business account specialist, HR data management specialist nebo například pozice v centrech sdílených služeb. Máme k dispozici i posty, na kterých není potřeba znalost českého jazyka, pokud uchazeč ovládá angličtinu. Mnoho kandidátů se na tento typ míst ale nehlásí.

Vznikají také manažerská místa či pozice zaměřené na procesní inženýrství, kde dokonce stačí jen ukrajinština. Mnoho podniků totiž již zaměstnává nebo plánuje nabírat uprchlíky, pro usnadnění komunikace je tedy klíčové mít Ukrajince i na těchto postech.

Řada ukrajinských žen k nám přišla spolu s dětmi, jakou práci jsou ochotné přijmout?
Jakoukoliv, která jim umožní péči o děti. Některé Ukrajinky nechtějí z tohoto důvodu, stejně jako Češky, na směnný provoz. V některých podnicích ale mají ženy možnost střídat se po směnách a hlídat si děti navzájem. Stát se navíc snaží nabízet mechanismy, jak se o děti postarat. Například jejich začleňováním do školního kolektivu.

Kolik si běženci v určitých pracovních pozicích mohou u nás vydělat?
Kolik si vydělávají Češi, tolik si na stejných pozicích vydělávají i Ukrajinci. Mafiánské agentury konfliktu na Ukrajině sice zneužívají, plošný přístup ale takto naštěstí nefunguje. Je ale pravdou, že výše platu některých Ukrajinců bohužel neodpovídá jejich vzdělání a kvalifikaci, jelikož neovládají jazyk.

Stává se, že některé firmy nejsou s jejich prací spokojeni a ukončují pracovní smlouvu?
Stává se to ve stejné míře jako u českých pracovníků. Uprchlíci mají navíc často vyšší pracovní morálku a větší motivaci si práci udržet a podávat dobré výsledky. Obecně jsou s nimi zaměstnavatelé spokojení.

Náš trh se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, jak se potvrzuje, v regionech jsou pro Ukrajince stovky pracovních příležitostí. Prospěje podle vás příliv Ukrajinců české ekonomice? Jak to vnímáte?
Jednoznačně prospěje. Je to sice nemalý náklad, se kterým stát nepočítal, ale z pohledu trhu práce má příliv Ukrajinců pozitivní vliv, jelikož snižuje tlak na cenu práce, a umožňuje tak zaměstnavatelům přijímat nové pracovníky a rozšířit výrobu. Což způsobí růst HDP. Prvotní investice a komplikace se tedy časem vyplatí nejen zaměstnavatelům, ale i české ekonomice.