O 22 procent se ve srovnání mezi roky 2016 a 2020 zvýšil počet zaměstnavatelů, kteří využívají penzijní spoření jako benefit pro své lidi a přispívají na něj. Ukazují to data ČSOB Penzijní společnosti. „Další nárůst počtu zaměstnavatelů, kteří na penzijní spoření přispívají, evidujeme i v letošním roce. A již nyní za období prvních tří čtvrtletí jsme na hodnotách loňského roku,“ říká k datům Václav Lokaj, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Hledáte práci s benefity? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Podobné je to také u dalších penzijních společností. Například u KB Penzijní společnosti přispívá zaměstnavatel zhruba jedné čtvrtině svých klientů. Celkově pak podle údajů Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) dostává v současné době od svého zaměstnavatele příspěvek více než 1,1 milionu účastníků III. důchodového pilíře.
Podle údajů ČSOB Penzijní společnosti dlouhodobě mírně převažuje počet mužů, kteří tento benefit dostávají (52,3 %) oproti ženám (47,7 %). Muži mají také v průměru vyšší měsíční příspěvek 1 149 korun, zatímco ženy přijímají průměrně 845 korun. Celkově pak podle statistik APS ČR činí průměrný příspěvek zhruba tisíc korun.
Přispějeme ti, když si budeš spořit i sám
Pravidla pro to, kdy, komu a jak firmy na penzijko přispějí, se ovšem liší. Například v KB Penzijní společnosti může příspěvek získat každý zaměstnanec po absolvování zkušební doby. „Abychom naše zaměstnance motivovali k vlastní zodpovědnosti za své příjmy po odchodu do penze, je podmínkou pro získání příspěvku zaměstnavatele vlastní příspěvek zaměstnance ve výši alespoň 300 korun měsíčně. Tím získává zároveň i nárok na státní příspěvek,“ popisuje Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti.
Doplňuje, že výše příspěvku je individuální, závislá na výši vyměřovacího základu zaměstnance. A jelikož pracují v penzijní společnosti, myslí na penzi každý den a vědí, že je potřeba se na stáří zabezpečit. Aktuálně tak v této firmě využívají benefit prakticky všichni zaměstnanci. Další prostředky si na penzijní spoření mohou převádět navíc ještě z cafeterie.
Obdobně mají systém nastavený rovněž v pojišťovně Kooperativa. Také zde vzniká na benefit nárok každému zaměstnanci po uplynutí zkušební doby. „Zaměstnanec sám si měsíčně přispívá nejméně 100 korun formou srážky ze mzdy a nahlásí penzijní společnosti příspěvek zaměstnavatele. Poměr příspěvku činí 1:1, minimálně 100 a maximálně 1 000 korun měsíčně,“ uvedl Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy. V současné době pojišťovna přispívá 2 850 zaměstnancům (to je zhruba 75 %).
Příspěvek ano, ale až po nějaké době
V jiných firmách si na možnost čerpání příspěvku na penzijko musí lidé počkat déle. Například ve firmě MASO-PROFIT, která dodává technologie pro potravinářství a gastronomii, může tento benefit čerpat každý zaměstnanec s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, a to po roce působení ve firmě.
„Výše příspěvku je odstupňována podle odpracovaných let ve firmě. Začíná se na 300 korunách měsíčně a maximálně je výše příspěvku tisíc korun měsíčně,“ popisuje Petr Navrátil, personalista v MASO-PROFIT. Příspěvek i v této firmě využívá většina zaměstnanců. Za zajímavý ho nepovažují jen někteří mladší.
Ve společnosti Master Therm, která vyrábí tepelná čerpadla, v současnosti přispívají pouze těm zaměstnancům, kteří tuto formu upřednostnili. „Příspěvek na penzijní pojištění mají oproti navýšení hrubé mzdy vyšší o sociální odvody,“ říká Jiří Svoboda, jednatel Master Therm.
Doplňuje, že lidí, kteří jsou ochotni odložit si spotřebu na roky dopředu, ale u nich ve firmě zatím není mnoho. Proto v současné době plánují plošné zavedení příspěvku. „Příspěvek bude vyplácen těm, kteří mají u firmy odpracovanou určitou dobu. A předpokládáme, že by byl ve výši okolo jednoho tisíce korun,“ dodává Svoboda.
Na penzijko mohou čerpat peníze přes cafeterii
Malý zájem o tento benefit mají zaměstnanci i v další firmě. „Příspěvek na penzijní spoření čerpají čtyři procenta našich zaměstnanců,“ uvedla Lenka Petrlíková, HR ředitelka Linde Material Handling ČR. Firma zaměstnancům přispívá prostřednictvím systému cafeterie, kde si mohou zvolit částku 100, nebo 500 korun.
Naopak v další výrobní firmě Schneider Electric se v hitparádě benefitů průběžně dostává na 2. až 3. místo pomyslného žebříčku. I v této společnosti příspěvek řeší přes cafeterii. „Částkou zaměstnance nijak nelimitujeme. Respektive jediným limitem je počet bodů, který v cafeterii má, a tudíž ho může alokovat na tento benefit,“ vysvětluje Ida Ročňáková, HR ředitelka Schneider Electric.
Podobně k benefitu přistupují také v Moneta Money Bank. „Příspěvek na penzijní připojištění je zahrnut do naší cafeterie, ze které si sami zaměstnanci určují, který z benefitních balíčků je pro ně ten pravý a který tedy chtějí čerpat,“ říká Lucie Palečková, manažerka náboru a vztahů se zaměstnanci v Monetě. „Pokud chce v rámci benefitního balíčku čerpat pouze penzijní připojištění, příspěvek činí 28 tisíc korun ročně. V kombinaci s dalšími benefity se jedná o částku 12 korun ročně.“ Mezi zaměstnanci banky je o benefit zájem, využívá ho 56 procent z nich.
Proč firmy lidem přispívají
Důvody, které zaměstnavatele vedou k tomu, aby svým pracovníkům na budoucí penzi přispívali, jsou podobné. „Zaměstnavatelé na penzijním spoření nejvíce oceňují daňovou úsporu,“ říká Václav Lokaj. A to poměrně vysokou. Firma totiž může zaměstnanci přispět částkou až 50 tisíc korun ročně (souhrnný limit pro příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění), přičemž příspěvek je pro zaměstnavatele daňově uznatelný a je osvobozen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Neméně důležitým faktorem je ale i odpovědnost firem. „Jednou z věcí, kterou máme ve svém DNA, je udržitelnost. A penzijní připojištění považujeme za klíčové pro udržitelné finanční zajištění na stáří. Státem řízený průběžný důchodový systém totiž podle našeho názoru není dostačující. A proto jsme tento benefit již před poměrně dlouhým časem zavedli,“ říká Ročňáková. Rovněž Jiří Svoboda uvádí jako jeden z hlavních důvodů neudržitelnost penzijního systému a absenci smysluplné důchodové reformy.
Podobně mluví také Pavel Racocha. Podle něj může běžný občan nabývat dojmu, že státní penze není jeho problém, protože pořád slyší „valorizujeme“, „navýšili jsme“, „přidáme seniorům“ apod. Ale opak je pravdou, je a bude to problém. Již dnes padá průměrná penze na 45 procent hodnoty průměrné mzdy v ČR a podle prognóz dnešním čtyřicátníkům nebude stačit ani na pokrytí základních potřeb.
„Proto považujeme za zásadní, aby odpovědný člověk sám myslel na svoji budoucnost a aby i odpovědný zaměstnavatel myslel na budoucnost svých zaměstnanců,“ doplňuje Racocha.
Příspěvek zaměstnavatele jako povinnost?
A objevují se i úvahy, že by příspěvek zaměstnavatele byl daný legislativou. „Naše Asociace chce nové vládě do budoucna navrhnout, aby byla podpora ze strany zaměstnavatelů ve formě příspěvku na penzijní spoření v rozumné výši povinná,“ potvrzuje prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
I malá částka v řádu nižších stokorun pomůže zvýšit povědomí lidí nastupujících do svého prvního zaměstnání nejen o penzijku, ale také o situaci, v jaké jsou starobní důchody od státu. „Penzijní spoření, které nyní přináší důchodcům příjemný finanční bonus, se pro mladou generaci pravděpodobně stane nezbytností. Pomůže udržet finanční úroveň i poté, kdy lidé ukončí ekonomicky aktivní život,“ říká Poklop.
S myšlenkou povinného příspěvku zaměstnavatele se do určité míry ztotožňují i další odborníci. A také někteří zaměstnavatelé. „Lze si představit i diskusi na téma povinných příspěvků zaměstnavatelů v určitých profesích, které jsou náročné a není je možné vykonávat do 70 let. Celému penzijnímu systému by bezpochyby pomohl i automatický vstup při nástupu do prvního zaměstnání,“ uvedl Racocha.
Podobně to vidí také například v Kooperativě. I tam by případný povinný příspěvek považovali za důležitý, zvláště pak u pracovníků v náročných profesích, aby mohli odejít do důchodu dříve a nedošlo u nich kvůli tomu k propadu výše přiznaného důchodu. „Pokud by ale zaměstnavatelé měli přispívat povinně, měla by to řešit důchodová reforma. Zaměstnavatelé by k tomuto kroku pak měli být i motivováni,“ zdůraznil Káňa.
