Meditování je mentální technikou a osobní dovedností známou po tisíciletí. Nemá však ani nemusí mít nic společného se „spiritualitou“, meditace může být zcela „světská“. K provozování tak nemusíte být budhistou, hinduistou ani praktikantem jiného náboženství. Pro vaši mysl je tím, čím je pro vaše tělo cvičení.
Využití této mentální techniky nevyžaduje navíc nic složitého. Zejména na začátku to ale chce určitou trpělivost. Když však získáte v meditaci určitou praxi i potřebnou trpělivost, pak jediné, co meditace vyžaduje, abyste si na ni vyčlenili určitý čas.
Tři metody, jak se snadno a jednou provždy zbavit prokrastinace |
Jde o chvíli, kdy si sednete, klidně dýcháte, odpoutáte se od okolního dění, zaměříte se na svou mysl či tělo, a své myšlenky necháte volně plynout. Meditování může trvat jen několik málo minut.
Když dodržíte tato pravidla, pak většinou neexistuje ani žádný „špatný“ způsob meditování. Platí pro něj totéž, co pro cvičení. Meditovat lze různě a určitá podoba meditování, vhodná pro jednoho, nemusí být vždy vhodná pro druhého.
Co meditování přinese
Přínosů meditace je hned několik. Patří k nim:
1. Relaxace
Klid, který meditováním získáte, přispívá k omezení vašich obav, úzkostí či stresu. Pomáhá k celkovému zlepšení vašeho emocionálního stavu, nálady a duševní pohody, omezení pocitů osamělosti, posílení vašich pozitivních emocí a zlepšení kvality našeho spánku.
Relaxace, ke které vede, napomáhá často i ke snížení rizika některých tělesných problémů, především zánětů, chronických bolestí, autoimunitních onemocnění či kardiovaskulárních potíží.
Pozitivní účinky spojené s meditováním nastupují často téměř okamžitě, a časem se kumulují. Jedna nedávná studie zveřejněná v časopise Behavioral Brain Research zjistila, že ke zlepšení stresu, nálady i některých fyzických problémů došlo u lidí, kteří s touto praxí dosud neměli žádné zkušenosti, za pouhých 13 minut meditování denně po dobu osmi týdnů.
2. Posílení schopnosti soustředění
Meditování vyžaduje koncentraci, a jednou ze schopností, které přináší, je schopnost soustředit se a udržet svou pozornost.
Tato schopnost je důležitým předpokladem úspěchu, a v současnosti je ještě podstatně důležitější než dříve. Náš život se totiž odehrává v „kultuře rozptylování“, tedy prostředí, které našemu soustředění a udržování pozornosti příliš nesvědčí. Častěji vede spíše k poruchám pozornosti a k neschopnosti dlouhodobější koncentrace.
Dochází k nim většinou pod vlivem nutkavého používání mobilních informačních technologií či sociálních sítí, což snižuje i „tah na branku“. S poklesem této schopnosti se občas snižuje dokonce i schopnost rozlišovat své myšlenky od myšlenek druhých.
Meditování může tyto problémy alespoň částečně omezit. Stejně tak může zvýšit vaši schopnost žít „tady a teď“, a v důsledku toho si lépe promýšlet své cíle, plány a postupy.
3. Poznání sebe sama
Meditování zvyšuje všímavost vůči stavům naší mysli, a přináší tak lepší seznámení se svým skutečným „já“. Usnadňuje pochopit naše myšlenky i emoce, a porozumět tak sobě samému.
Jeho cílem je otevřít se víc svým myšlenkám a možná se s nimi dokonce spřátelit. Mnoho našich myšlenek je totiž nepříjemných. Často jsou plné vzpomínek na lidi a věci, na které bychom raději zapomněli. Častým paradoxem však bývá, že čím více jsme schopni se svým myšlenkám včetně těch méně příjemných otevřít, tím méně nás budou pronásledovat. Předpokladem vyrovnanosti a duševního zdraví je totiž své myšlenky či pocity přijmout.
Meditování usnadňuje pochopit i to, že naše myšlenky nejsou vždy přesným odrazem reality, ale ani našeho vlastního „já“. Tedy pochopit, že mezi námi a našimi cíli na straně jedné, a našimi pocity či myšlenkami na straně druhé, může být občas určitý rozdíl.
4. Schopnost sebeovládání
Schopnosti rozumět sobě samému přináší i schopnost se lépe ovládat. Ta nám pomáhá v řadě osobních, pracovních, společenských nebo obchodních vztahů, ve kterých je důležitá nejen naše sebejistota, ale i sebekontrola. To přispívá k naší důvěryhodnosti, schopnosti zaujmout a přesvědčit druhé, a získat je na svou stranu.
5. Rozvoj inteligence
Zvýšením schopnosti odpoutávat se od nejrůznějších rušivých vlivů, tréninkem schopnosti udržovat si svou pozornosti a posilovat si svou sebekontrolu přispívá meditování i k rozvoji naší inteligence. Především ke schopnosti vnímat věci ve správné perspektivě.
Jak ukázaly výzkumy, pravidelné meditování zvyšuje objem šedé kůry našeho mozku, a to rozvojem nových nervových spojení. Fyziologickým dokladem změn v mozku, ke kterým při meditování dochází, je i to, že se při meditaci mění povaha našich mozkových vln.
Jak meditování provádět
Meditování je nejúčinnější, když jste na klidném místě, s minimálními rušivými vlivy okolí. Měli byste si proto nalézt místo, na kterém budete mít klid po celou dobu meditace.
Jan Urban (1953)
|
Vaše poloha při meditování by měla být pohodlná, protože svalové napětí může relaxaci i koncentraci narušit. Nejvhodnější bývá meditování vsedě na židli, nebo místě s pevnou plochou za zády.
Meditování vleže může totiž vést k ospalosti. Pokud si však na meditování zvyknete a zvýšíte i svou schopnost soustředit se, dokážete většinou meditovat i v poměrně rušném, a možná i trochu nepohodlném prostředí. Meditovat lze i při chůzi, nebo při provádění každodenních, víceméně rutinních činností.
S meditováním je zpravidla lepší začít pomalu, a k delším meditačním „sezením“ se propracovávat postupně. Délka meditování totiž není tak důležitá, jako jeho pravidelnost. Platí to především tehdy, když je pro vás meditování na počátku nezvyklé, nebo se při něm cítíte divně.
Důležité je při něm dýchání, které by mělo být plynulé. Dýchat byste měli nosem, zhluboka, spíše pomalu a s plným výdechem se zavřenými ústy. Zahájit meditaci proto můžete proto tím, že se zaměříte na svůj dech. Zaměřit se však můžete i na určité vjemy, slova či věty. Tento postup snižuje sklon k rozptylování.
Pokud se meditování má stát vaším zvykem, měli byste se snažit meditovat několik minut každý den, nejlépe, alespoň na počátku, ve stejnou dobu a na stejném místě. Pravidelnost meditování totiž tento návyk posiluje. Ranní meditování vám může pomoci navodit tón dne a přispět k soustředění na klíčové události, které máte na programu. Večerní meditování může být naproti tomu vhodné k uklidnění na konci dne.
Na podporu zvyku byste od meditace neměli ustupovat ani v případě, že se vám do ní nechce nebo se domníváte, že na ni nemáte čas. I pár minut, které meditování věnujete, je totiž lepší než nic. K meditování byste se však neměli nutit.
Nejlepší investice je do vlastního rozvoje, říká podnikatel Pavel Ryba |
Toulání mysli
Kdo s meditací začíná, často si klade otázku: „Jak mám při meditování zastavit své myšlenky?“ Jednoduchou odpovědí je, že o zastavení svých myšlenek byste se na počátku meditování ani v jeho průběhu neměli nijak pokoušet. Spíše naopak.
Vaše myšlenky přicházejí a odcházejí, a zastavit je nemůžete. O tom, jak vznikají, ani věda příliš mnoho neví. Smyslem meditování však není zbavit se myšlenek, ani před nimi uniknout. Tlak na zastavení určitých myšlenek nebo myšlenek vůbec vyvolává zpravidla odpor, který meditování narušuje.
Vyjádřeno jinak, toulání vaší mysli je při meditování běžné. Tou nejužitečnější věcí, kterou můžete reagovat, je si své myšlenky uvědomit a sledovat je, aniž byste je soudili (nebo aniž byste soudili sami sebe za to, že je máme). Pokud však máte pocit, že vás od cíle vašeho meditování, tedy soustředění na současnost, příliš odklánějí, můžete se jemně pokusit přimět svou mysl k návratu do současnosti.
Nejčastější mylné představy o meditování
Někteří lidé, kteří meditování zkoušeli, došli k závěru, že v něm nejsou dobří, nebo že meditování není pro ně. Tato představa je však ve většině situací mylná.
Tak jako neexistuje žádný zcela špatný způsob meditování, neexistuje ani jednoznačný způsob, jak při něm být „dobrý“. Během meditování, ale ani po něm, není ani žádný bod nebo cíl, kterého byste měli dosáhnout. Praxe v této oblasti nepochybně pomáhá, schopnost meditovat můžete však zvládnout velmi brzo. Obava, že nemeditujete správně, by vás tak neměla nijak zatěžovat.
Podobně mylná je i představa, že meditování brání nedostatek času. K tomu, abyste se této mylné představy zbavili, většinou stačí, když si vybavíte veškerý čas, o který jste přišli během dne například brouzdáním na internetu. Možné je i to, že když budete meditaci věnovat každý den či obden zhruba deset minut, budete mít více času i na další věci.
Hledáte klidnou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
