Průměrná mzda v tuzemsku překročila 43 tisíc. Reálně ale Češi dál chudnou

„Čísla potvrzují, že čeští zaměstnanci nedokáží naplno kapitalizovat napjatou situaci na trhu práce ve svůj prospěch, a růst mezd zůstává pomalejší, než jsme očekávali v našem dlouhodobém odhadu,“ uvedl s odkazem na minimální míru nezaměstnanosti v Česku Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.

Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je vůbec nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018.

I ve druhém čtvrtletí letoška platí, že se růst mezd velmi různil v závislosti na konkrétním odvětví. Zaměstnavatelé sice svým lidem přidávali všude, přesto ale takřka nikde mzdy nevzrostly nad hodnotu nárůstu spotřebitelských cen, který ve sledovaném období činil 11,1 procenta.

Jedinou výjimkou byla v tomto ohledu, stejně jako v předchozím čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst mezd o 13,7 procenta znamenal pro zaměstnance v tomto oboru reálné polepšení o 2,3 procenta.

„Energetika se veze na vlně vysokých cen energií a rekordních finančních výsledků. Průměrná mzda se tam už přiblížila 63 tisícům korun,“ vysvětlil Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Desetiprocentní či vyšší nárůsty mezd se pak týkají například oboru peněžnictví a pojišťovnictví, kde mzdy nominálně rostly o deset procent. Podobný nárůst mají také zaměstnanci v oblasti u těžby a dobývání nebo v oblasti nemovitostí.

Následuje zpracovatelský průmysl, kde růst mezd překročil v průměru devítiprocentní hranici (růst o 9,2 procenta). V tomto oboru se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnuli zaměstnanci ve výrobě motorových vozidel a výrobě elektrických zařízení.

Naopak na chvostu žebříčku, co se týká nominálního růstu mezd, jsou mimo jiné kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem 3,8 procenta. Průměrná mzda se zde se zvýšila o 1331 korun na 36 600 korun hrubého, následuje vzdělávání s růstem o 4,3 procenta a průměrnou mzdou 41 658 korun.

Z regionálního pohledu si oproti loňskému roku nejvíce polepšily zaměstnanci ve Středočeském kraji, kteří zaznamenali přírůstek o 8,5 procenta, naopak nejpomaleji rostly mzdy v Praze (o 6,4 procenta). Přesto ale v hlavním městě nadále zůstává suverénně nejvyšší průměrná hrubá mzda, která překračuje 52 tisíc korun. „To je o více jak čtyřicet procent vyšší než v Karlovarském kraji, kde se mzda pohybuje těsně nad úrovní 37 tisíc korun,“ doplnil analytik Zámiš.

Medián mezd činil 36 816 korun a oproti stejnému období minulého roku vzrostl o 7,8 procenta. Nadále je výrazně vyšší u mužů, u nichž dosáhl sumy 39 847 korun, u žen činil 33 862 korun.

Pokles bude pokračovat, ale pomaleji

„Tlak na růst mezd není nijak výrazný a jinak tomu nebude zřejmě ani ve druhé polovině letošního roku. Celkově i reálné mzdy letos nejspíš poklesnou o další 2,5 procenta, a tak kupní síla průměrného zaměstnance za poslední dva roky propadne o zhruba jedenáct procent,“ očekává ekonom Dufek. Za loňský rok klesla kupní síla Čechů o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta.

Reálné mzdy po citelném poklesu v loňském roce budou letos dál klesat i podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace. Pokles má ale aspoň výrazně zvolnit, a to ke dvěma procentům.

„Růst mezd se tak vyrovná inflaci až v závěru letošního roku a předhánět jej začne až v roce příštím. Z pohledu vývoje reálných mezd se v současnosti pohybuje tuzemská ekonomika na úrovni prvního čtvrtletí 2018, tedy nejníž za posledních pět let,“ uvedl Seidler.

Upozornil zároveň na to, že ve statistice chybí výdělky, které mají OSVČ, jejichž počet - i vzhledem k popularitě švarcsystému v tuzemské ekonomice - je v Česku nad průměrem Evropské unie. „To může celkový obrázek dynamiky výdělků domácností zkreslovat,“ dodává ekonom.

Zámiš pak očekává, že aktuální čísla by mohla pro Českou národní banku (ČNB) znamenat signál, který nahrává spíše uvolnění měnové politiky. „Navzdory jestřábím vyjádřením z posledních zasedání tak i nadále očekáváme, že ČNB začne se snižováním sazeb v letošním roce,“ uvedl analytik.

V prvním čtvrtletí dosáhla průměrná mzda v Česku 41 265 korun. Meziročně se v nominálním vyjádření zvýšila o 8,6 procenta, při zohlednění inflace se ale reálné výdělky zaměstnanců naopak o 6,7 procenta snížily. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.