„Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Hledáte dobře placenou práci? Vyberte si z nabídky nejlépe placených míst na jobDNES.cz. |
I proto zaznamenalo nejvyšší růst mezd odvětví zdravotní a sociální péče (43,8 %), kde se projevilo vyplacení mimořádných odměn za práci během pandemie. Vysoký růst zaznamenali i zaměstnanci ve firmách nabízejících ubytování či stravování (17,3 %).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová má růst také za výsledek programu Antivirus, který zaměstnavatelům postiženým epidemií kompenzoval část nákladů na mzdy.
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že rok 2021 je historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun.
„Nutno však zdůraznit, že podstatnou část platů a mezd lékařů představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin,“ říká Kovanda.
V obou případech se podle nej jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu. „Neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé,“ dodává.
Medián mezd je 32 408 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 11,5 %. U mužů dosáhl 34 461 Kč, u žen byl 30 026 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 Kč a 63 731 Kč.
Vývoj průměrné mzdy, graf zvětšíte kliknutím
V peněžnictví a pojišťovnictví statistici evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Vysoký růst, o 19,2 procenta, byl v odvětví ostatní činnosti a ubytování, stravování a pohostinství o 17,3 procenta.
Nízký růst byl zaznamenán v odvětví veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení a to o 0,8 procenta.
Nejvyšší průměrná mzda je v Praze
Mzdy v hlavním městě jsou mezi kraji dlouhodobě výrazně nejvyšší, průměrná mzda tam ve 2. čtvrtletí činila 46 163 korun, celorepublikový průměr ve sledovaném čtvrtletí převýšila o skoro 8000 korun.
V ostatních regionech ale procentuálně rostly mzdy od letošního dubna do června rychleji, podobně jako v předchozích kvartálech. Nejvyšší meziroční růst mezi kraji zaznamenal ve druhém čtvrtletí letošního roku Královéhradecký kraj, kde hrubá mzda meziročně vzrostla o 14,3 procenta na 37 406 korun.
Nejblíže je Praze výší mezd Středočeský kraj s průměrným výdělkem 39 832 korun. Naopak Karlovarský kraj zůstává regionem s nejnižší mzdovou úrovní, ve druhém čtvrtletí tam průměrná mzda činila 33 636 korun. Jen o něco lépe je na tom Zlínský kraj, kde zaměstnanci v průměru pobírali o zhruba dvě stokoruny víc než v Karlovarském.
Tlak na růst mezd bude pokračovat
Růst mezd bude v dalších čtvrtletích menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů.
Ti zároveň upozorňují na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.
„Byť je aktuální výsledek zkreslen loňským propadem ekonomiky a výjimečnými s pandemií spojenými faktory, jako například vyplacení odměn zdravotníkům, jedná se o solidní tempo ukazující na oživující tuzemský trh práce. Statistiky v příštích kvartálech tímto zkreslením již ovlivněné nebudou“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Meziroční tempo tak podle něj bude nižší, ale bude lépe reflektovat cyklické vlivy v ekonomice. „Nicméně s pandemií v zádech bude průměrná reálná mzda letos umírněná a dle našeho odhadu pouze mírně překoná jedno procento,“ dodal Vagenknecht.
Po odhlédnutí mimořádných vlivů činil podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nominální růst mezd kolem pěti procent. Rozdílná ekonomická situace mezi jednotlivými odvětvími se podle něj podepsala i na rozdílné změně odměňování.
„Obecně lze říct, že odvětví, která nebyla příliš postižena lockdownem, letos vykázala meziroční růst mezd právě kolem uvedených pěti procent. Od této dynamiky pak existovaly výrazné odchylky na obě strany,“ uvedl. Dodal, že v dalších čtvrtletích lze čekat růst průměrné mzdy mezi pěti až šesti procenty.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je namístě pro letošní druhé pololetí předpokládat zpomalení růstu průměrné nominální mzdy. „Jestliže za letošní první pololetí vzrostla průměrná nominální mzda v české ekonomice meziročně o 7,3 procenta, tak za letošní rok jako celek lze čekat mzdový růst v oblasti 5,5 procenta. V reálném vyjádření, tedy v situaci, kdy bude celoroční inflace mírně nad třemi procenty, by tak průměrný reálný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o 2,3 procenta,“ odhadl.
Nedostatek pracovníků
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil na to, že na český trh práce se vrátil problém s nedostatkem pracovních sil. „Ruku v ruce s tím přichází tlak na růst mezd, který bude po odeznění vlivu pandemie dominantním faktorem pro vývoj mezd v dalších měsících,“ uvedl.
I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka situace na pracovním trhu začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. Navíc od začátku příštího roku podle něj pravděpodobně stoupne minimální mzda.
„Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes čtyři procenta,“ upozornil.
