Důvěra ve finanční instituce při srovnání v čase roste. Oproti roku 2017 se všechny finanční instituce těší vyšší důvěře. O pět procentních bodů vzrostla u bank, o 4 % u stavebních spořitelen, o více než 10 % pak u penzijních společností nebo obchodníků s cennými papíry. Důvěra ale rostla i u družstevních záložen, a to o dvě procenta.
Hledáte stabilní práci v bankovním sektoru? Vyberte si z nabídky práce České spořitelny na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
„Věříme, že je to i díky tomu, že lidé viděli, jak rychle a bezproblémově proběhla výplata náhrad vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ. Už za sedm pracovních dní od krachu měli klienti banky své vklady díky Garančnímu systému zpátky. Vědomí toho, že když dojde k nejhoršímu, dostanou lidé své peníze zpět, pomáhá udržet stabilitu bankovního systému,“ uvádí výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.
Investovat z mobilu umožní už i velké banky. Kryptoměny ale odmítají |
Podle průzkumu mají největší důvěru pro uložení či investování financí u české populace banky. Za důvěryhodné je považuje 9 z 10 dotázaných. Na druhém a třetím místě se umístily stavební spořitelny (79 %) a penzijní společnosti (67 %). Obchodníkům s cennými papíry pak důvěřuje už jen 28 %, kryptoměnovým burzám a družstevním záložnám pak shodně 11 % dotázaných.
„Obecně vidíme, že je mezi lidmi větší důvěra v ty instituce, ve kterých mají lidé ze zákona a automaticky pojištěné vklady pro případ jejich krachu – tedy banky a stavební spořitelny. Nižší důvěru v družstevní záložny si vysvětlujeme jejich pošramocenou pověstí z 90. let, kdy byly časté jejich krachy. To už však dnes v takové míře nehrozí, zejména díky přísnému bankovnímu dohledu ČNB,“ vysvětluje Kadlecová.
Důvěra v bankovní systém
Téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných deklarovalo v průzkumu důvěru v český bankovní systém a instituce, které v něm působí. Neutrálních v tomto je 22 % a nedůvěru projevují pouze 4 % dotázaných. Českému bankovnímu systému důvěřují častěji muži než ženy.
„Platí také, že čím je člověk vzdělanější nebo čím vyšší je čistý měsíční příjem domácnosti, ve které žije, tím častěji tomuto systému důvěřuje. Častěji mu důvěřují také ti, kteří vědí, že jsou vklady ve finančních institucích pojištěny,“ komentuje data Kadlecová.
Z dat také vyplývá, že se pádu finanční instituce obává jen 18 % dotázaných. Lidé ve věku 45 až 75 let se pádu finanční instituce, v níž mají uložené peníze, spíše neobávají, než obávají. Pádu finanční instituce, v níž mají uložené peníze se nebojí 56 % dotázaných. Podle nich však krach finanční instituce není pravděpodobný – tvrdí to 78 % oslovených. Pouze 3 % lidí si myslí opak.
Při dotazu na důvěru konkrétním institucím, které působí na fungování finančního trhu, odpovědělo nejvíc lidí, že důvěřují České národní bance
(68 %). Na druhém místě skončil Garanční systém, kterému důvěřuje 47 % a naopak nedůvěřuje jen 8 % dotázaných. Vyšší důvěře se také těší Česká bankovní asociace (44 %).
Pojištění vkladů od roku 1995
Pozitivně na vnímání stability bankovního systému a bezpečnosti ukládání prostředků ve finančních institucích působí činnost systémů pojištění vkladů. V Česku systém pojištění vkladů funguje od roku 1995, původně pod názvem Fond pojištění vkladů, v roce 2016 se transformoval na Garanční systém finančního trhu.
Fond pojištění vkladů a Garanční systém za dobu své existence vyplácely nebo vyplácí celkem dvacet finančních institucí. Mezi největší výplaty patřila výplata Union banky v letech 2003 až 2008 a současná výplata Sberbank CZ, při které Garanční systém vyplácí náhradu vkladů celkem 121 tisícům klientů v hodnotě téměř 26 miliard korun.
