Průzkum: Češi se považují za bohaté s 10 miliony a příjmem 120 tisíc korun

29.03.2022

Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 120 tisíc korun, před pěti lety k pocitu bohatství přitom stačil měsíční příjem „jen“ 50 tisíc korun. V porovnání s rokem 2017 se až osmkrát víc Čechů cítí být bohatými, vyplývá to z průzkumu sázkové společnosti Sazka.
Průzkum: Češi se považují za bohaté s 10 miliony a příjmem 120 tisíc korun

Mezinárodní průzkum v Česku, Slovensku, Itálii, Německu a Finsku ukázal, kam se posunulo vnímání bohatství. Částka 120 tisíc byla klíčová pro všechny dotazované země. 

Chcete se zařadit mezi bohaté Čechy? Najděte si nejlépe placenou práci na portálu jobDNES.cz.

„Pokud si ale porovnáme výše průměrných měsíčních příjmů, pak Češi a Slováci potřebují k bohatství čtyřnásobek průměrného platu, Finové si přejí jen dvakrát víc. Ovšem polovina Italů by si pro pocit bohatství potřebovala dopřát příjem nad 500 tisíc měsíčně,“ doplňuje Veronika Diamantová, tisková mluvčí Sazky.

Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 120 tisíc korun.

foto: Sazka

Na rozdíl od platu se představa o celkové hodnotě majetku bohatého člověka v porovnání s předchozími lety nezměnila. Podle téměř 60 procent Čechů stále platí, že hranice bohatství začíná na 10 milionech korun, v ostatních dotazovaných zemích převažuje suma desetkrát vyšší, tedy 100 milionů korun. 

Nejnáročnějším národem zůstávají Italové, 10 procent z nich si bohatství spojuje s částkou dva a více miliard korun.

„Italové pocházejí historicky z velmi bohaté společnosti a to jak z pohledu přírodních zdrojů, tak i jejich životní standard zůstává na velmi vysoké úrovni. Na druhou stranu v současné době vnímáme, že mladá generace pociťuje důsledky jejich hospodaření a pravděpodobně hodnotu bohatství časem přehodnotí,“ osvětluje profesionální koučka Dagmar Mištíková.

Čechům stačí 10 milionů, Italům více než 100 milionů.

foto: Sazka

Život s miliardami

Průzkum se zaměřil také na otázku výher v loteriích. Podle průzkumu by se více než 70 procent Čechů nevzdalo svého zaměstnání a část jackpotu věnovali na charitu. Slováci by se pustili do podnikání, naopak odpočinek od práce by si dali Finové. 

„Slováci jsou velmi obchodně a dynamicky založený národ a v tomto smyslu jsou velmi podobní Italům nebo například Polákům. Češi na druhou stranu preferují jistotu a tradici, a proto mají tendenci být podobní Němcům. Tendence Finů nepracovat, užívat si života a starat se o sebe, bude pravděpodobně stále větším trendem i u nás,“ zasazuje výzkum do kontextu Mištíková.

Některé z odpovědí byly překvapivé.

Některé z odpovědí byly překvapivé.

Všichni dotazovaní by si z výhry na prvním místě pořídili luxusní nemovitosti, na druhém místě luxusní vozy, a to především muži. Ženy by si pořídily soukromý ostrov, kde by mohly odpočívat.

„Muži rádi žijí v dynamické energii a neznám žádného, který by neocenil luxusní auto. Ženy se naopak cítí velmi často unavené a rády si dopřejí odpočinek a relax, což pro ně bude právě ostrov a moře představovat,“ zmiňuje Mištíková.

V případě miliardové výhry by se Češi svěřili jen svým nejbližším členům rodiny, stejně jako Slováci. Až 15 procent by o svém štěstí v loterii neřeklo vůbec nikomu. V případě, že jsou v manželství, ale ze zákona musí.

Nejvíce lidí by se s výhrou svěřilo jen nejužší rodině.

Nejvíce lidí by se s výhrou svěřilo jen nejužší rodině.

Do průzkumu se zapojilo pět stovek respondentů starších osmnácti let, z pěti zemí a Sazka jej uskutečnila při příležitosti spuštění druhého losování loterie Eurojackpot. V ní bude od konce března možné zkoušet štěstěnu kromě pátku rovněž i v úterý.