Průzkum: mzdy rostou, benefity bobtnají, ale zaměstnanosti to nepomáhá

Podle Českého statistického úřadu rostly mzdy v roce 2016 o 4,3 %. Letos porostou ještě víc, o 5 %. „Nezaměstnanost v Česku patří k nejnižším v Evropě a je na úrovni takzvané přirozené nezaměstnanosti. Volných uchazečů o práci je minimum, počet nabízených pozic oproti tomu silně roste a růst bude i letos. Zaměstnavatelé vedle zvyšování mezd a benefitů musejí přemýšlet i o způsobech, jak své zaměstnance motivovat a prohlubovat jejich loajalitu,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment.

Podle něj například řada zaměstnavatelů, především z oblasti IT, podnikových služeb a výroby, začíná investovat do moderního pracovního prostředí. Vedle samotných pracovních prostor firmy nabízejí i celou řadu relaxačních zón či možností sportovního anebo i společenského vyžití v pracovní době i po ní.

Rozmáhají se také benefity, které mají za cíl usnadnit skloubení pracovního a soukromého života. „Příjemné pracovní prostředí a atmosféra má ostatně rostoucí význam i při samotném náboru zaměstnanců. Roli hraje zejména u mladé generace uchazečů a do budoucna bude tento aspekt při rozhodování kandidátů o přijetí či nepřijetí pracovní nabídky nadále posilovat,“ dodává Martin Ježek.

Z průzkumu vyplynuly i další výrazné trendy:

• Zaměstnavatelé chtějí lidi se znalostí cizích jazyků. Stále více totiž zaměřují své služby či obchodní aktivity směrem do zahraničí.
• Kvůli nedostatku kvalifikovaných kandidátů mají v posledních měsících na trhu práce „zelenou“ i zaměstnanci s kratší praxí. Více příležitostí se objevuje pro čerstvé absolventy, které si firmy samy doškolují na potřebné kompetence. Ze stejného důvodu roste zájem o nábor zaměstnanců ze zahraničí.
• Největší regionální rozdíly ve mzdách lze nalézt v IT a dále ve finančním segmentu. Velké rozdíly jsou patrné i v hodnocení pracovníků bez znalosti cizích jazyků a těch, kteří je ovládají, a to napříč všemi sledovanými segmenty trhu.

A jak to vypadá v jednotlivých oborech, které průzkum sledoval napříč kraji?

IT a telekomunikaceVelké regionální rozdíly

Trvalý růst české ekonomiky a nové IT trendy s sebou přinášejí stále vyšší poptávku po pracovnících. Zároveň se ale zvyšují i požadavky na jejich kvalifikaci, a to jak z pohledu technologií, tak i co se jazykové výbavy týče.

Prohlubuje se poptávka po IT specialistech schopných adaptovat se na nové technologie, zvyšuje se nedostatek vývojářů, a to od vývoje průmyslových aplikací, pokročilých systémů řízení v automobilech, mobilních a webových aplikací až po vývoj v oblasti umělé inteligence a strojového učení. S tím souvisí i zvýšená poptávka po IT analyticích a IT testerech.

Pro obor jsou typické velké regionální mzdové rozdíly. Například systémový architekt si v Praze může vydělat až 100 tisíc korun, v Brně 90 tisíc, v Plzni či Ústí nad Labem 80 tisíc a v Olomouci 60 tisíc. Podobné rozdíly lze nalézt téměř u všech pozic.

PrůmyslSilný růst mezd

V oblasti průmyslové výroby se potvrzuje trend z předchozích let, a tím je rostoucí poptávka po technicky a jazykově vzdělané pracovní síle. Firmy mají dostatek zakázek, investují, spouští nové výrobní linky, zakládají nové závody na zelené louce a otevírají nová vývojová centra. V některých oborech a regionech se situace na trhu práce stává velmi složitou. Zaměstnavatelé ji řeší zvyšováním mezd a hledáním lidí v zahraničí.

Nejvyšší poptávka je po specialistech v oboru strojírenství, elektrotechniky a elektroniky. Mezi nejžádanější patří konstruktéři, technologové a výrobní inženýři, poptávka roste i po specialistech technického nákupu, kvality a lean managementu a chybí také velké množství CNC operátorů, nástrojařů, kontrolorů kvality i skladníků s průkazem na vysokozdvižný vozík.

Mzdy se regionálně neliší tak razantně jako v IT, přesto jsou u některých pozic poměrně výrazné. Například vedoucí výroby si ve Středočeském kraji vydělá až 120 tisíc korun, v Plzeňském anebo v Moravskoslezském kraji o 10 tisíc méně, v Jihomoravském či v Ústeckém kraji o 20 tisíc méně a v Olomouckém dokonce o 40 tisíc méně.

CNC operátor si ve Středočeském kraji odnese mzdu 40 tisíc Kč, v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina 35 tisíc a v Olomouckém kraji 30 tisíc korun. Nejméně si pracovník na této pozici vydělá v kraji Moravskoslezském (25 tisíc) a ve Zlínském (23 tisíc).

Lidské zdrojeBoom může za nedostatek náborářů

Na trhu chybějí aktivní kandidáti, takže sílí zájem firem o schopné náboráře, kteří dokážou oslovit i pasivní kandidáty například u konkurence. Nároky na tyto pracovníky z hlediska praxe a znalosti nástrojů pro vyhledávání se zvyšují. S tím souvisí také významný nárůst mezd na těchto pozicích. Roste i poptávka po personalistech a HR administrátorech.

Administrativa a právoAsistentky si znatelně polepšily

V oblasti administrativy je největší zájem o asistentky a recepční. Asistentky dnes patří k nedostatkovému zboží, a tak jejich mzdy meziročně hodně vzrostly. Na trhu práce se volní kandidáti vyskytují jen v malé míře a ve výběrových řízeních je nutno s takovými kandidáty pracovat rychle a efektivně.

V oblasti právních služeb trvá zájem o advokáty. U absolventů z právnických fakult stoupají požadavky na výši mzdového ohodnocení. U advokátních koncipientů se setkáváme s očekávanou hrubou nástupní mzdou ve výši až 30 tisíc korun měsíčně a při pohovorech se tito kandidáti často dotazují především na množství přesčasů. Během své koncipientské praxe většinou vystřídají více advokátních kanceláří.

Naopak zkušenější advokáti a interní právníci jsou stabilnějšími zaměstnanci. Ke změně přistoupí spíše pro možnost práce na atraktivnějších projektech či kvůli možnosti specializace na určitou oblast práva.

Obchod a marketingVyšší fixní mzda a angličtina nutností

Firmy v tomto segmentu přestávají vyžadovat vysokoškolské vzdělání, což je ovšem kompenzováno relevantní praxí. Důraz je kladen na prodejní dovednosti, jazykovou vybavenost, příjemné vystupování a zákaznický servis.

Zvyšují se fixní platy u vyšších pozic, přičemž bonusy jsou menší a jsou vypláceny na kvartální, popřípadě roční bázi. V oblasti marketingu se od kandidátů vyžaduje hluboká znalost oboru, často s přesahem do IT, výborné komunikační dovednosti a kreativita. Plynulá angličtina je nezbytná pro většinu marketingových pozic.

Mzdové rozdíly regionálně existují, ale nejsou nijak výrazné. Například žádaný digitální marketingový specialista si dnes vydělá v Praze i v Brně až 50 tisíc korun, v Českých Budějovicích, Plzni či Liberci 45 tisíc a ve Zlíně 37 tisíc.

Bankovnictví a finanční sféraKandidáti chtějí home office

Nejvíce rostou mzdy finančním manažerům - stoupá počet pozic s odměnami převyšujícími 80 tisíc měsíčně. Růst mezd je vidět také u absolventských pozic, nástupní mzda se v současnosti pohybuje v rozmezí 30 - 35 tisíc korun za měsíc. Největší poptávka je aktuálně po odborných účetních se znalostí anglického jazyka a po kandidátech na pozice hlavní účetní či vedoucí účtárny. Kandidáti z této oblasti často vyžadují alespoň částečný home office.

Stavebnictví a realityOptimismus roste

Ve stavebnictví vládne nyní mírný optimismus. Pozemní stavitelství očekává oproti loňskému roku nárůst veřejných zakázek v sektoru dopravní infrastruktury, rezidenční výstavbu zase podporují nízké sazby u hypoték a rostoucí příjmy domácností.

Pokračuje také příliv investic do průmyslových, logistických i kancelářských nemovitostí a mnoho českých firem navíc expanduje na zahraniční trhy, a to především v oblasti dopravního stavitelství.

Aktuálně je zájem o přípraváře a kalkulanty. Hlavním požadavkem kromě praxe i nadále zůstává dobrá úroveň anglického jazyka. Důkazem oživení ve stavebnictví je rychle rostoucí poptávka po specialistech pro povolovací procesy, která je předzvěstí nově zahajovaných stavebních projektů. Útlum nastal u obchodníků a u absolventských profilů, jelikož firmy aktuálně preferují spíše uchazeče s praxí.

Farmacie a zdravotnictvíchybí zdravotní sestry

Situace ve zdravotnictví se od minulého roku příliš nezměnila. Nadále trvá nedostatek zdravotních sester i lékařů všech odborností. Nejen privátní zařízení, ale i státní nemocnice jsou nuceny navyšovat mzdy, aby si udržely kvalifikované zaměstnance.

Do zdravotnictví se také stále častěji hledá zdravotní personál ve východní Evropě (například v Bulharsku či na Ukrajině). Překážkou je ale jazyková bariéra.

Mzdy sester se stále pohybují pod úrovní například CNC operátorů, v závislosti na regionu si vydělají 16 až 35 tisíc korun měsíčně, což je o 5 až 7 tisíc méně. Nedostatek volných kandidátů lze pozorovat i v oblasti farmaceutických firem, kde chybí jak obchodní reprezentanti, tak i kandidáti do registračních lékařských oddělení.