Jak vás napadlo vyrábět kosmetiku?
Michaela: K různým rukodělným aktivitám jsem byla vedena od malička, doma se šilo, pletlo, háčkovalo a já jsem si vyráběla nejrůznější módní modely. Takže tvoření jsem měla vždy v sobě. Mé zaměstnání bylo náročné hlavně na přemýšlení, tak jsem doma hledala relax, nějakou práci, u které bych mohla vypnout hlavu. Zkoušela jsem plést košíčky z papírových ruliček, tvořit z keramiky nebo roubovat kytky, ale většinou to byly krátkodobé aktivity. Až mýdla mě opravdu chytla a já se vždy těšila z práce domů, abych mohla experimentovat.
Hledáte zaměstnání, které vás bude bavit? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz. |
Jak jste se to naučila? Byla to metoda pokus omyl nebo jste vzděláním chemik?
Michaela: Úplné základy výroby mýdel jsem si našla v knihách a jiných zdrojích, ale protože nerada chodím vyšlapanými cestičkami, začala jsem sama vyhledávat různé ingredience a přesně jak říkáte, formou pokusů a omylů zkoušela, jak vzájemně reagují, jaké se s nimi dají vytvářet obrazce, snažila jsem se pochopit, proč konkrétní látka dělá to a jiná zase něco jiného.
Jiří: Tehdy jsem Míšiny pokusy sledoval jen zpovzdálí nebo jsem byl cílem testování jejích výtvorů. Pamatuji si, že bylo dost nepovedených várek, ale s časem se Míša vypracovala k dokonalosti. Doteď mi utkvělo mýdlo se zvláštním vzorem: když se k sobě přiložily dva kousky, vznikla silueta motýla.
Na webu máte pěknou historku, jak manžel marně čeká na večeři, protože z kuchyně slyšel, že vaříte jídlo, vy jste ale vařila mýdlo.
Michaela: Domácí kuchyň byla místem, kde vznikaly moje první pokusy s přírodní kosmetikou. Bavilo mě zkoušet různé suroviny, barvy a vzory a to napětí druhý den, když se mýdlo krájelo. Dělala jsem malé dávky do deseti kusů a krájela obyčejným nožem. To, že někdo špatně slyší a čeká na večeři, když se bavím, není moje chyba. (smích)
Jiří: Já jsem sice špatně slyšel, ale kdo by čekal, že v kuchyni vzniká něco jiného než jídlo, že? (smích) Soužití s mýdlařkou je plné překvapení a různých vtipných historek bylo v začátku víc. Třeba když mě Míša nechala půl hodiny čekat ve sprchovém koutě jen proto, aby na mě vyzkoušela právě vyvíjený peeling, který ale nejdříve musela udělat. Přidělování různých podřadných prací, jako bylo míchání louhu v otevřeném okně, kterým proudil ledový vzduch, bylo na běžném pořádku. Rád na tyto pionýrské doby vzpomínám.
Kdy jste se rozhodla, že začnete s přírodní kosmetikou podnikat a proč?
Michaela: Rozhodnutí odejít ze zaměstnání zrálo delší čas a roli v něm hrálo několik důvodů, od vyhoření přes potřebu dělat něco smysluplného až po úspěch, které moje výrobky měly u kamarádek. Chtěla jsem svoje originální dárky dostat k více lidem a potěšit více duší.
Manžel vám to nerozmlouval?
Jiří: Když jsem viděl, jak je Míša do nové životní etapy zapálená, rád jsem ji pomohl tam, kde jsem mohl. Na rozdíl od Míši jsem více pragmatický, takže se výborně doplňujeme a já její idealistické plány trochu uzemňuji.
Michaela: O marketingu, všech zákonných povinnostech týkajících se výroby přírodní kosmetiky, ani situaci na trhu jsem se moc nezajímala, brala jsem to tak, že vše vyřeším, až to přijde. Tak jsem začala hledat provozovnu, kde bych mohla začít pracovat oficiálně, a v tom mi manžel pomáhal.
Co všechno jste museli zařídit? Bylo něco, co vás vyloženě překvapilo nebo jste věděli, do čeho jdete?
Michaela: Přiznám se, že jsem si v počátku vůbec neuvědomovala, jak moc je jakákoliv výroba a podnikání u nás zatížena byrokracií. Vývoj a vlastní výroba jsou vlastně až na konci celého složitého procesu, který jsme objevovali postupně: od pořízení provozovny (samozřejmě schválené několika různými orgány), přes povinné zprávy o bezpečnosti ke každému produktu, účetnictví až po třeba ochranu osobních údajů zákazníků.
Co bylo nejtěžší a jak dlouho celý proces trval?
Michaela: Nejtěžší vždy bylo nastudovat to obrovské množství zákonů, nařízení a vyhlášek, často si vzájemně odporujících. Získat zprávu o bezpečnosti mých prvních výrobků – mýdel – trvalo téměř rok a představovalo sehnat slušnou hromadu papírů.
Jiří: Já jsem byl z počátku dost naivní a myslel jsem si, že státní instituce jsou připravené pomoct a poradit. Rychle jsme zjistili, že dost často tomu tak není (čest výjimkám) a hodně také záleží na konkrétní osobě, jak si to které nařízení vykládá. To pak dost ztěžuje přípravu čehokoliv.
Za jak dlouho od rozhodnutí jdu na volnou nohu jste prodali první výrobky?
Jiří: Nadšení sílilo od ledna 2014 a Míšino podnikání začalo oficiálně
1. září 2015, v tu dobu jsme rozjeli i první e-shop a z něj přišla úplně první objednávka 7. září. Krém, mýdlo a tuhý šampon poštou na dobírku. Následovaly různé jarmarky a začaly se ozývat první kamenné obchody, které měly o výrobky zájem. Je ale nutno říci, že se o Míše už trochu vědělo díky několika kurzům výroby přírodní kosmetiky, které pořádala ve Zlíně.
Jak se liší vaše podnikání dnes?
Michaela: Řekla bych, že zásadní změnou byl přechod z OSVČ na s.r.o. a začátek spolupráce se zaměstnanci. Věci, které bylo možno dříve dělat na koleně, musely dostat svůj řád, věci, které jsem nosila v hlavě, bylo potřeba hodit na papír a nastavit průběžnou komunikaci a kontrolu. Ve všech ohledech jsme nyní profesionálnější, máme více produktů, daleko větší zákaznickou základnu a hlavně jsme v kontaktu s fajn lidmi z obchodů po celé republice.
Michaela a Jiří Vaněčkovi (43 a 41 let)
|
Jiří: Podstatné je také to, že naše role v Calthě se změnily: zatímco v počátcích se Míša starala o všechno od vaření po distribuci, později jsem část z těchto věcí dělal já, dnes výrobu zajišťují naše kolegyně a my s Míšou firmu řídíme, dáváme ji směr, zajišťujeme nákup potřebných ingrediencí, obalů a jednáme se zákazníky. Museli jsme se naučit, že nyní jsme tváří Calthy a některé věci musíme delegovat.
Dnes máte i novou provozovnu.
Michaela: To je samostatná kapitola. Za plného provozu se nám podařilo nejen zrekonstruovat starší budovu, vyřídit všechna povolení, ale také přestěhovat všechno zařízení, suroviny i hotové výrobky. Z původní představy, že se vejdeme na jedno nákladní auto, jsme rychle vystřízlivěli, těch aut bylo nakonec pět.
Moc ráda vzpomínám na poslední stěhovací den, kdy jsme v sobotu pozvali naše kolegyně s jejich partnery a dětmi, odvezli poslední stoly i skříně, v nové provozovně vše vybalili, naskladnili a celý den zakončili opékáním buřtů na ohni, které doprovázela krásná duha.
Neměla jste někdy chuť to vzdát? Nelitovala jste, že jste opustila jistotu zaměstnání?
Michaela: Za rozhodnutí změnit profesi jsem doteď vděčná a jsem hrdá, že jsem tento krok dokázala udělat. Protože k věcem přistupuji s lehkostí, nikdy jsem neměla pocit zásadních problémů. Možná Jirka má pár nových šedivých vlasů, ale podpora našich zákazníků nás stále žene dopředu.
Kam nejdále vaše kosmetika doputovala?
Michaela: Naše výrobky se dostaly nejen do všech koutů naší republiky, ale také do zahraničí, na Slovensku máme stálé zastoupení, prodáváme v menší míře i ve Švýcarsku a ojediněle posíláme zásilky třeba i do Kanady.
Velké zastoupení mezi našimi zákazníky mají bezobalové obchody, kam jsme přírodní kosmetiku začali dodávat jako první. Dává nám to smysl, přírodní kosmetika a její výroba nezatěžují přírodu, snažíme se proto eliminovat i obaly, které jsou dnes globálním problémem.
Proč název firmy Caltha?
Michaela: Caltha je latinský název pro blatouch, což byla oblíbená kytička mé maminky. Název jsem zvolila jako vzpomínku a památku na ni. Myslím, že by na mě byla hrdá.
