K nejčastějším otázkám přijímacích rozhovorů, bez ohledu na povahu místa, patří následující:
- Co byste nám o sobě řekl?
- Proč bychom měli přijmout právě vás?
- Jaké jsou vaše hlavní silné stránky?
- Jaké jsou vaše hlavní slabiny?
- Proč jste opustil své poslední místo?
- Co víte o místě, o které se ucházíte?
- Proč vás toto místo zajímá?
- Kde byste chtěl být ode dneška za pět let?
- Jaká je vaše platová představa?
Výhodou těchto otázek je, že jsou jednoduché a dávají personalistům, kteří rozhovory vedou, možnost uchazeče snadno porovnat. Výhodou těchto otázek pro uchazeče je, že se mohou na ně připravit. Jak na tyto otázky odpovědět co nejlépe?
Řekněte nám něco o sobě.
Odpověď na tuto otázku by neměla být dlouhá, mimo jiné proto, abyste u druhé strany nevyvolali dojem, že sami v sobě nacházíte příliš velkou oblibu.
Vaše odpověď by tak neměla přesáhnout zhruba jednu minutu a může znít například takto: „Jak vidíte z mého životopisu, absolvoval jsem tu a tu školu, mám tu a tu kvalifikaci a prošel jsem těmito a těmito místy. Oblastí, která mě zajímá, a ve kterém mám největší zkušenosti, je oblast ta a ta. Pokud jde o mé vlastnosti, pak lidé v mém okolí mě většinou charakterizují jako člověka vyrovnaného, společenského a přátelského, kterému nevadí vyšší pracovní nároky“.
Nejlepší je pracovat u pražské firmy za pražské peníze z Ostravy, říká expert |
Řekněte nám o sobě něco, co není obsaženo ve vašem životopise.
Jde o složitější variantu otázky předchozí, se kterou si uchazeči, často nevědí rady. Reagovat na ni můžete například tak, že uvedete něco, co jste ve svých minulých zaměstnáních vykonávali nad rámec povinností svého místa. Například to, že jste trénovali nové zaměstnance nebo působili po jejich nástupu jako jejich mentor nebo že jste organizovali „team buildingy“, jejichž cílem bylo podpořit spolupráci a motivaci vašeho týmu.
Uvést můžete i něco, co se týká vašeho osobního života, například jakých výsledků jste dosáhli v určité sportovní disciplíně nebo že se věnujete charitě či dobrovolné činnosti, a že jste v těchto oblastech získali zkušenosti, které využíváte i své práci.
Proč bychom vás měli přijmout?
Podobná je i otázka „Proč bychom měli přijmout právě vás“, „Co našemu podniku přinesete?“ nebo „Jaké jsou vaše hlavní silné stránky?
Jan Urban
|
Hlavním pravidlem, jak na otázku odpovědět, je být věcný a nesnažit se své silné stránky příliš rozebírat. Nejlepším způsobem, jak odpovědět, je odvolat se na předpoklady, které druhá strana požaduje, a říci: „Pokud tomu dobře rozumím, hledáte člověka s takovou a takovou kvalifikací, s pětiletou zkušeností v té a té oblasti, znalostmi dotýkajícími se toho a toho, k jehož vlastnostem patří především ty a ty. Mou silnou stránkou je, že tyto předpoklady velmi dobře splňuji. Mám požadovanou kvalifikaci, mé zkušenosti, pokud jde o oblast i délku, odpovídají vašim představám, a dobře splňuji i vaše požadavky týkající se osobních vlastností a dalších předpokladů. Domnívám se proto, že jsem tím člověkem, kterého hledáte“.
Pokud všechny požadavky na místo nesplňujete, je dobré to uvést. Zmínit to můžeme tak, aby bylo zřejmé, že nejde o problém. Můžete například říci, že sice nesplňujete požadavek délky praxe, máte však další praxi v té a té oblasti, která je příbuzná a může být výhodou. Můžete říci i to, že jste měli možnost po několik let úzce spolupracovat s lidmi, kteří měli v požadované oblasti dlouhodobou praxi, a že jste díky tomu získali řadu důležitých znalostí.
Jaké jsou vaše slabé stránky?
Odpovědi na tuto otázku byste měli využít k tomu, abyste druhé straně uvedli jednu až dvě své další silné stránky. Svou slabou stránku byste proto měli uvést tak, aby vyznívala spíše jako stránka silná, a pokud je skutečně stránkou slabou, zmínit, jak ji dokážete překonat.
Odpovědět na otázku můžete například tak, že řeknete: „Mou slabinou je, že na svou práci i práci svého okolí mám často poměrně vysoké nároky, což někdy vyvolává ve vztahu s kolegy určité napětí. Mám ale poměrně dobré komunikační schopnosti. Dokážu tak druhým své požadavky jasně vysvětlit i zdůvodnit, tak aby je přijali“.
Proč jste opustil své poslední místo, nebo proč jste se rozhodl své současné místo opustit?
Pokud jste ze svého posledního místa byli „uvolněni“ v rámci rozsáhlejšího propouštění, je třeba to uvést. O vašich schopnostech to totiž většinou nic nevypovídá. Pokud jste se rozhodli opustit místo sami, měli byste uvést, že náplň místa se změnila, a neodpovídala již zcela vašim představám. Uvést můžete i to, že ve svém současném místě již nevidíte možnost získat nové zkušenosti.
Jestliže jste své předchozí místo opustili proto, že váš zaměstnavatel nebyl s vašimi schopnostmi či výkonností spokojen, uvádět byste to neměli. Je to vaše věc. Svého předchozího zaměstnavatele byste však neměli nijak očerňovat. Personalisty, kteří s vámi rozhovor vedou, může totiž napadnout, že podobně budete očerňovat i jejich podnik, až se po určité době rozhodnete jej opustit.
Šest varovných signálů, které upozorní, že je čas změnit zaměstnání |
Co vám na vašem posledním místě nejvíce vadilo?
Jde o otázku, která k očerňování předchozího zaměstnavatele nebo nadřízeného svádí. Negativita, a to v jakékoli podobě, vám však při přijímacím rozhovoru nepomáhá. Zmínku o tom, co vám vadilo, je proto třeba formulovat tak, aby poukázala na vaše přednosti.
Nejlepší reakcí je říci například to, že práce na předchozím místě vás bavila, že na pracovišti vládla příjemná atmosféra a jedinou věcí, kterou byste změnili, byl přístup firmy k novým příležitostem. V rámci svého působení jste navrhli několik možností, jak tyto příležitosti využít, váš vedoucí vám však řekl, že na ověření těchto příležitostí nemá dostatek času. Tento přístup k novým příležitostem vás mrzí a chápete ho jako věc, která firmu v budoucnu ohrozí.
Deset pravidel, díky kterým se můžete v práci stát nepostradatelnými |
Co víte o místě, o které se ucházíte?
Podobná je i otázka „Proč se o toto místo zajímáte?“, „Co vás na tomto místu zaujalo?“
Vaší snahou při odpovědi na tuto otázku by mělo být druhé straně ukázat, že se o místo skutečně zajímáte, a že vám nejde jen o to, získat zaměstnání nebo zvýšit si plat. V odpovědi byste proto měli sdělit, co jste o místě i daném podniku zjistili z otevřených zdrojů, především z jeho webových stránek, a co vás na něm zaujalo. Říci můžete například to, že vás zajímá odvětví, ve kterém působí, že vidíte jeho perspektivy a že náplň místa velmi dobře odpovídá dlouhodobějšímu směrování vaší kariéry.
Druhé straně můžete přitom položit otázku, jak její podnik bude reagovat na nové výzvy svého odvětví či novou situaci, která na jeho trhu vznikla. Otázky tohoto typu byste si měli připravit, na jejich zodpovězení v rámci rozhovoru však pochopitelně netrváte.
Kde byste chtěl být ode dneška za pět let?
Úskalí otázky spočívá v tom, že nemusíte přesně vědět, zda místo, které podnik obsazuje, chápe spíše jako přestupní stanici na místo vyšší, a hledá tak lidi mající předpoklady i ambice k postupu. Nebo naopak hledá pracovníky, kteří na tomto místě budou spokojeni a nebudou mít ambice na další postup.
Může se hodit |
V odpovědi na tuto otázku byste proto měli říci, že byste na daném místě rádi uplatnili své schopnosti, a nebráníte se proto možnosti dalšího postupu, že však pět let je poměrně dlouhá doba. K tomu, abyste se v novém působišti ucházeli o vyšší místo, je potřeba se nejprve seznámit s místem, o které se ucházíte.
Druhá strana, která o vašem přijetí rozhoduje, by tak z vašeho rozhovoru neměla získat dojem, že hodláte ohrozit současného vedoucího daného pracoviště, ale ani dojem, že se obáváte vyšších nároků či odpovědností.
Jaká je vaše platová představa spojená s tímto místem?
I při odpovědi na tuto otázku je třeba se vyvarovat dvou rizik. Za prvé toho, svou představu o platu nadsadíte, a stanete se tak pro druhou stranu drazí. Nebo svůj očekávaný plat stanovíte příliš nízko, a vytvoříte tak dojem, že o svých schopnostech nemáte příliš vysoké mínění. O tom, jak je dané místo placeno, byste proto měli mít určitou představu.
Pokud ji nemáte a na místě vám záleží, neměli byste odpovídat příliš konkrétně. Říci můžete například to, že předpokládáte, že podnik dokáže ocenit schopnosti, které u svých zaměstnanců očekává, že byste však k přesnějšímu stanovení svého platového požadavku rádi získali další informace o nárocích místa.
Reagovat můžete i protiotázkou, například slovy: „Předpokládám, že při rozhodnutí o obsazení tohoto místa došlo u vás i k vytvoření představy o jeho platu. Chtěl bych se proto zeptat, jaká tato představa je?“
Pokud vám druhá strana tuto představu jasně nesdělí, a na vaší představě trvá, můžete ji uvést pomocí poměrně širokého intervalu, například 30 až 50 tisíc korun. Současně s tím můžete zopakovat, že pro upřesnění této představy byste se potřebovali seznámit s místem trochu podrobněji. Současně však můžete uvést, že se nebráníte tomu, aby část vašeho platu tvořily výkonové odměny závisející na výsledcích vaší práce. Dáte tím najevo, že svým schopnostem věříte a neobáváte se, že byste požadavky nového místa nezvládli.
Hledáte práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz ještě dnes |
