Jedna z mých klientek vystudovala práva až po čtyřicítce. O studiu uvažovala mnoho let. Nejdřív se bála, že to nezvládne, potom přišly děti, potom bylo něco dalšího a zase dalšího ... Nakonec si řekla – kdy jindy, když ne teď. „Považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí ve svém životě. Studiem jsem si splnila svůj sen, zvýšila se mi sebedůvěra a dnes mám mnohem lepší zaměstnání,“ říká.
Hledáte lepší zaměstnání? Najděte si práci na internetovém portálu jobDNES.cz ještě dnes. |
Pro každého jednotlivce má učení spoustu výhod. Zlepšují se osobnostní vlastnosti a schopnosti jako je například kreativita, slovní zásoba, paměť, sociální dovednosti, navazování vztahů, ale i komunikace a schopnost reagovat na nové a nečekané situace. To vede nejen k lepšímu pracovnímu uplatnění, a tím i vyššímu výdělku, ale také k vyšší sebedůvěře, pocitu smyslu, naplnění a seberealizace. Henry Ford říká: „Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu dvacet nebo osmdesát. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý.“
Nejčastějším důvodem, proč studují lidé v pokročilejším věku, je zvyšování a rozšiřování kvalifikace. Velkou výhodou pro tyto studenty je, že umí do učiva efektivně vložit své vlastní pracovní zkušenosti. Kromě toho bývají i více motivovaní studium dokončit a mají jasno v tom, proč studují. Přesto ale mají řadu obav.
Budu ve třídě nejstarší
Někteří studenti ve zralém věku se obávají, že se budou cítit nepříjemně ve třídě s mladšími kolegy. Osobně jsem tuto zkušenost zažila, a hodnotím ji naopak jako velmi příjemnou.
Radka Loja
|
Když jsem před dvěma lety odjela na dva měsíce na denní studium do Anglie vypilovat angličtinu, netušila jsem, že můj nejstarší spolužák bude ve věku mého syna. Zprvu jsem byla v šoku. Nakonec jsme společně zažili spoustu legrace, dozvěděla jsem se a pochopila mnoho věcí ze života mladé generace. Neslyšela jsem žádné stížnosti na „servis“, jak to občas bývá u mých vrstevníků, a nikdy jsem neměla pocit, že by mě spolužáci odstrkovali. Spíše naopak. Občas jsem některým z nich dělala psychologické poradenství. Byl to pro mě velmi osvěžující zážitek.
Vždy záleží na vašem postoji. Jak se budete mezi lidmi vnímat a cítit, je vaše volba a dovednost.
Budu se stydět, že neumím
Často od starších studentů slýchávám věty typu „Když něco nebudu umět, budu za blbce.“ Musí to být skutečně tak? Přečtěte si následující příběh.
Po vysoké škole jsem nastoupila do mezinárodní poradenské firmy. Zaměstnavatel požadoval, abychom absolvovali speciální kvalifikaci, což znamenalo složit během tří let 14 velmi náročných písemných zkoušek v angličtině. Celkový počet možných dosažených bodů ze zkoušky byl 100, tzv. „pass rate“, nejnižší možný počet bodů pro projití, byl 50. Manažerka, která nás tehdy odborně a psychicky na některé zkoušky připravovala, řekla zcela jasně: „Váš cíl je 50. Ne více, ne méně. Pokud získáte bodů více, jste naprosto neefektivní, protože místo učení jste mohli dělat něco užitečnějšího. Pokud získáte bodů méně, tak jste taky neefektivní, protože budete muset jít na zkoušku znovu.“
Studenti zralého věku jsou obvykle vysoce motivovaní a chtějí všechno zvládat dobře. To je sice skvělé, ale je potřeba si dát pozor a nevyvíjet na sebe příliš velký tlak. Je důležité udržet si nadhled a vyvážit čas na studium, rodinu a přátele.
Mějte na paměti, že nikdy nebudete umět všechno a lépe než váš učitel, který se věnuje tématu hodně a dlouho. Vy zase umíte spoustu dalších věcí, které neumí on a máte rodinu, přátele, občas si chcete jít zacvičit atd. Samé jedničky vyžadují spoustu času a energie. A to jsou omezené zdroje. Chcete je opravdu investovat výhradně do studia?
Už nemám tak dobrou paměť
Vzdělávání s sebou nese nemalé nároky právě na paměť. V mnoha odborných zdrojích se uvádí, že paměť se s přibývajícím věkem u většiny lidí zhoršuje. Je pravdou, že kdybyste si po čtyřicítce dali paměťové závody se svými dětmi v tom, kdo z vás si rychleji a lépe zapamatuje dvacet nových slovíček z cizího jazyka, asi byste prohráli. Pokud ale budete oba číst desetistránkový všeobecný text z ekonomie, historie nebo zeměpisu a někdo vám bude potom klást otázky, co jste se dozvěděli, nejspíš budete mnohem lepší než váš potomek.
Proč? Důvodů může být více, ale ten hlavní je, že vy máte hlubší znalosti a také zkušenosti, takže si text zasadíte do souvislostí a propojíte ho s něčím, co znáte nebo už jste v životě dělali. Budete mu rozumět, čímž si informace lépe zapamatujete a otázky zodpovíte. Toto je oproti mladším studentům vaše obrovská výhoda.
Paměť je nutné stále cvičit a rozvíjet, protože její kapacita se zvyšuje používáním. Dříve se tvrdilo, že během života postupně dochází k úbytku mozkových buněk a nové se nevytvářejí. Nejnovější studie však uvádějí, že za předpokladu, že je mozek adekvátně stimulován, má schopnost vytvářet nové buňky.
Studium aktivně trénuje a stimuluje vaši paměť a mozek. Intenzivním procvičováním mozku lze navíc předcházet chorobám typickým pro seniorský věk, jako je demence, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba a jiné.
Běžte do toho
„Kéž bych byl měl odvahu žít život podle sebe, a ne podle toho, co ode mě očekávali ostatní.“ Toto je jedna z pěti věcí, kterou Bronnie Ware uvádí ve své knize Čeho před smrtí nejvíce litujeme. Když se lidé ohlížejí zpět, většinou litují hlavně toho, o co se v životě nepokusili a co neudělali. Uvědomují si, že se tak stalo kvůli jejich vlastním rozhodnutím.
Pokud opravdu chcete studovat, nehledejte výmluvy. Rozmyslete si své časové a finanční možnosti s ohledem na rodinu. Bez podpory vašich nejbližších by bylo studium velmi obtížné. Stačí, když pochopí, že jim nebudete k dispozici každý víkend a večer, protože se budete muset učit a být ve škole. Také si předem se zaměstnavatelem dohodněte pracovní podmínky, protože potřebujete, aby vám umožnil účast ve výuce.
Neodkládejte studium „až bude vhodná doba“ a nenechte se odradit lidmi ze svého okolí. Někteří mohou být velmi jízliví a rádi vám studijní úspěchy nebo neúspěchy „osladí“. Kašlete na to a běžte, TEĎ.
