Raději výpověď než zpět do kanclu, vyhrožují pracovníci. Firmy to vidí jinak

„Téma toho, že si zaměstnanci zvykli na home office, kvůli výhodám práce na dálku, a nechtějí se vracet do kanceláří, hýbe mnoha firmami i v Čechách. Z mých zkušeností lidé nejčastěji zmiňují možnost přizpůsobit si práci časově v průběhu dne, větší efektivitu a možnost intenzivnější práce s nulovým časem při dojíždění a cestování,“ uvádí mediátorka a koučka Sandra Fridrichová. 

„Do neochoty některých lidí vracet se do zaměstnání se částečně promítá i ztráta schopnosti sociálních interakcí. Jsme zvyklí za rok a půl být sami, vídat většinu lidí online. Ztráta těchto schopností, nebo jejich snížení, je automatická reakce mozku. Co nepoužívám, tak se utlumí. I proto řada odborníků doporučuje pozvolný návrat, přechodné období při návratech,“ dodává Fridrichová.

Zatímco někteří globální zaměstnavatelé se zavázali k tomu, že zaměstnancům budou poskytovat možnosti práce z domova i nadále, jiné světové firmy situaci vidí jinak. Například management finančního gigantu JPMorgan otevřeně mluví o důležitosti fyzické přítomnosti všech zaměstnanců v kanceláři. Home office podle nich snižuje možnosti vzájemné spolupráce a podkopává firemní kulturu.

„Při diskusích ve firmách často pozorujeme, že je pro firmy těžké pustit otěže toho, že všichni musí mít stejné podmínky a pracovat podle identických pravidel. Management ale obecně není příliš otevřený diskusím a často jen oznamuje svá rozhodnutí. To bohužel mnoha zaměstnancům nedává moc příležitostí pro diskusi a vlastně to berou jako zradu, že v dobách, kdy bylo potřeba, aby fungovala firma online, všechno šlo a najednou je tu zase nedůvěra,“ komentuje Fridrichová.

Jak píše Bloomberg, mnoho zaměstnanců si během uplynulého roku na home office zvykla. Lidé si uvědomili, že určité pracovní úkony lze v době všeprostupující digitality vykonávat i z pohodlí domova. V USA se někteří z nich dokonce vzdali drahých a těsných bytů v centrech města a přestěhovali se na klidnější a odlehlejší místa.

Ve Spojených státech je zpátky v kancelářích jen asi 28 procent amerických administrativních pracovníků, uvádí index sestavený bezpečnostní společností Kastle Systems. Pro srovnání, podle dlouhodobého výzkumu Život během pandemie agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid se využití práce z domova vrátilo v druhé polovině května na úroveň typickou mimo hlavní vlny epidemie. Z oblasti IT a financí je nyní v kancelářích každý pracovní den zhruba 49 procent zaměstnanců.

Je jisté, že do starých kolejí se vlak pracovního trhu už nevrátí. Otázkou zůstává, jak moc si home office ukrojí z pracovní doby poté, co se situace ustálí.

Návrat do kanceláře? Radši výpověď!

Podle květnového průzkumu mezi tisícovkou dospělých Američanů, který si nechala vypracovat agentura Bloomberg, uvažuje 39 procent respondentů o ukončení pracovního poměru, pokud jim zaměstnavatelé nenabídnou možnost alespoň částečné práce na dálku. Ještě vyšší je toto procento u mladších ročníků, mileniálů a generace Z. Až 49 procent z nich by radši podalo výpověď, než aby museli každý den dojíždět do kanceláře.

V Česku sice stejný průzkum neproběhl, mediátorka Sandra Fridrichová se však setkala s podobnými tenzemi mezi zaměstnanci a zaměstnavateli „Často se setkávám i s tím, že manažerům zaměstnanci vyhrožují, že odejdou, pokud nebudou mít možnost home office,“ uvádí Fridrichová.

„Myslím, že je škoda, že to berou takto osobně. Nemyslím si, že lidé vyhrožují, spíš bych řekla, že si v průběhu covidu uvědomili, že mají své potřeby, jako je třeba autonomie. Mimochodem, to je velmi významný motivátor a tato potřeba je pro ně důležitější než sounáležitost s firemním rozhodnutím nebo potřebami firmy. Je naprosto v pořádku, když budou hledat místo, kde budou šťastnější a spokojenější,“ míní koučka.

Dva dny doma, tři dny v kanceláři

Zaměstnancům jde čím dál častěji hlavně o flexibilitu. Vypovídají o tom i data personálně poradenské společnosti Hays. „Očekáváme, že práce z domova bude v určité formě pokračovat i nadále. Mnoho zaměstnanců se práci z domova přizpůsobilo a přejí si, aby i v budoucnu pokračovala a mnoho společností s tímto režimem počítá,“ komentuje Sándor Bodnár, výkonný ředitel divize Hays pro Českou republiku a Rumunsko.

„Podle průzkumu společnosti Hays mezi uchazeči o práci v České republice by uvítalo možnost práce z domova jeden den v týdnu 19 procent respondentů, zatímco 50 procent lidí, kteří mohou pracovat z domova, by v tomto režimu chtělo strávit dva až tři dny v týdnu. Ze současných rozhovorů se zaměstnavateli pak vyplývá, že se společnosti nejčastěji přiklánějí k variantě 2/3, tedy dva dny z domova a tři dny z kanceláře či naopak,“ uvádí Bodnár.

„Práce z domova bude ve finále na dobrovolné bázi. Není to něco, co by společnosti nařizovaly, protože i mezi zaměstnanci existují určité skupiny, které preferují primárně práci z kanceláře,“ doplňuje Lenka Pešková ze společnosti Hays. Podle ní někteří doma nemají dostatečně rychlé připojení nebo technické vybavení. „Primárním důvodem návratu do kanceláří je chybějící interakce a sociální vazby,“ upřesňuje Pešková.

Mravenec na home office

O stinných stránkách home office pojednává průzkum, který ve čtvrtek publikovala značka Magnesia. V dotazníku odpovídalo 800 lidí na to, jaké problémy je při práci z domova nejvíce trápí. Za největší zápor považovalo 45 procent z nich izolaci od kolegů a vnějších podnětů. Pětina v tomto ohledu uváděla špatné soustředění. 

Dalších dvacet procent respondentů si stěžovalo na zvýšení své tělesné hmotnosti. S tím souvisí i fakt, že nejen kvůli práci z domova ale kvůli pandemii obecně se lidé v uplynulém roce méně hýbali.

Výsledky průzkumu Magnesia komentovala například neuroložka Ivana Kovářová. Do její ambulance na začátku pandemie nejčastěji přicházeli lidé s ergonomickými problémy. Stěžovali si na bolesti zápěstí a ramene či na brnění v končetinách. Teprve postupem času se fyzické bolesti přelily i do těch duševních. „Později začali přicházet pacienti, kteří měli úzkostné stavy, nesoustředěnost a velmi často řešili neschopnost spánku,“ uvádí Kovářová.

Podle psychiatra a publicisty Radkina Honzáka spočívá problém v tom, že málokdo udrží v izolaci na home office „kázeň britských vojáků v zajetí“. Lidé si během práce z domova sice mohli často lépe organizovat čas, tato volnost však rozhodila jejich životní rytmus, a to se v konečném důsledku promítlo na duševním zdraví. 

„Většina lidí začne doma přespávat, chodí spát o půlnoci a zásadním způsobem si naruší biorytmy,“ uvedl pro příklad Honzák. Podle něj též během pandemie přibylo ponorkových případů a také domácího násilí.

Psychiatr též odkazoval na nedávnou studii s mravenci, která odhalila, že toto drobné společenské zvíře reaguje na sociální izolaci podobně jako člověk. „Několikadenní izolace mravence, který patří do mraveniště, vede k tomu, že poklesne výkonnost jeho genů, které ovlivňují imunitu, a genů, které má proti stresu,“ shrnul Honzák, co ze studie vyplynulo.

Lidem na dlouhodobém home officu Honzák doporučuje zásadní oddělení pracovní a domácí složky dne, zachování každodenních rituálů, nepřespávání a neponocování. V neposlední řadě radí zaměřovat se na kladné stránky života a dělat věci pro sebe. „Mějte se rádi a buďte veselí,“ uzavřel Honzák.