Hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko na čtvrteční konferenci ČBA uvedl, že se v letošním roce dá očekávat velká disproporce mezi reálnými a nominálními mzdami. Důvodem je silná míra inflace, která se v meziročním srovnání v poslední době vyšplhala už skoro na patnáct procent.
Chcete, aby Vám mzda rostla? Najděte si lépe placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz. |
Asociace v prognóze ale dodává, že nominální mzdy se mají pracovníkům v České republice v průměru za letošní rok zvednout asi o 6,3 procenta a i přes mírný úbytek volných pracovních míst se český trh práce stále nachází v situaci, kdy čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
„Mezera se na českém pracovním trhu může částečně zaplnit válečnými uprchlíky z Ukrajiny, kteří jsou schopni se adaptovat na místní podmínky. Nezaměstnanost se bude držet okolo tří procent a nečekáme v tomto ohledu větší výkyvy,“ řekl Gapko.
Na návrat inflace k normálu si počkáme
Velkým tématem dalších měsíců bude hlavně inflace. Statistici ve středu uvedli, že mezi největší inflační položky se nyní řadí cena energií, potravin a pohonných hmot. Významně ale vzrostlo i imputované nájemné, ceny v restauracích nebo v oblasti ubytování. Ke dvouprocentní hranici se ale inflace nejspíš nevrátí ani v příštím roce.
ČNB zahájila měnové intervence, snaží se zvrátit oslabení koruny |
„Očekáváme, že už nedojde k razantní eskalaci konfliktu na Ukrajině, a že se válečná situace začne ve druhé polovině stabilizovat. Přesto ale nečekáme, že by se příští rok vrátila zpět ke dvěma procentům. Výhled je momentálně takový, že příští rok se inflace bude pohybovat okolo 4,5 procent. Jde ale jen o odhad a cenový nárůst může být v příštím roce klidně i vyšší,“ doplnil Gapko.
Na situaci kolem inflace reaguje Česká národní banka postupným navyšováním úrokových sazeb. Hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel čeká, že na konci roku 2022 se budou úrokové míry pohybovat okolo hranice šesti procent a přísná měnová politika ČNB se propsala už i do úvěrové dynamiky.
„Za první čtvrtletí letošního roku jsme evidovali citelný pokles poskytnutých hypotečních úvěrů. Dubnová čísla naznačují, že toto zpomalení ještě dál citelně pokračuje. České firmy začínají kvůli vysokým sazbám čím dál častěji preferovat cizoměnové financování, a to hlavně v eurech. Je zajímavé sledovat, že tyto úvěry čerpají sektory, které příliš nepůsobí v exportních oblastech,“ uvedl Šindel.
KOMENTÁŘ Václava Klause: Trýznivé dilema nového guvernéra ČNB |
V oblasti vývoje hrubého domácího produktu čekají analytici v blízkém období hospodářský propad. Už několik měsíců je totiž česká ekonomika citelně narušena konfliktem na Ukrajině, což přineslo do ekonomiky obrovské šoky. Narušilo to kupříkladu plynulost dodavatelských řetězců. Do situace se negativně propíší i aktuální čínské restrikce v boji proti pandemii nemoci covid-19.
„Energetická krize stále přetrvává, a pro roku 2023 a 2024 bude i dál cena elektřiny výrazně nižší, a platí to i u plynu. To bude čím dál více zasahovat firmy i domácnosti. Ve druhém čtvrtletí se česká ekonomika mezičtvrtletně propadne, a to asi o jedno procento. Brzdou budou třeba nízké fixní investice, které jsou už nyní oproti roku 2019 nižší o asi pět procent,“ dodal hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.