Lidé jsou s prací vyučených řemeslníků hodně spokojeni. Výsledky jejich snažení vesměs splňují požadavky zákazníků. Řemeslo má podle většiny Čechů perspektivu a dají se s ním vydělat celkem slušné peníze. Ovšem i přes takto dobré „renomé“ a slibnou budoucnost se mladí lidé na učňovské obory nehrnou. Vyhledávají pohodlnější profese. To je ve zkratce shrnutí prezentovaného průzkumu. Zajímavá jsou některá detailnější zjištění.
Průzkum byl rozdělen na názor veřejnosti a studentů a pak na pohled samotných řemeslníků.
1.Názor veřejnosti a studentů
Když se řekne řemeslo, co se lidem vybaví? Konkrétní povolání, a to především kovář, truhlář a sklář. Pak také řeknou, že řemeslo jsou zlaté české ruce a poctivá a kvalitně odvedená práce.
Čtěte také |
Tři čtvrtiny lidí jsou přesvědčeny, že za dané ceny odvádějí řemeslníci kvalitní práci. Při jejich výběru nejvíce dbají na to, zda je řemeslník spolehlivý, odvádí rychlou a kvalitní práci za dobrou cenu a zda má zkušenosti z oboru. Naopak vůbec je nezajímají reference na webových stránkách, ani členství v odborném cechu. Více než 60 % lidí využívá raději služeb drobných řemeslníků než velkých firem, dalších 30 procent to střídá - na nějaké práce si pozve živnostníka, na jiné firmu.
V případě potřeby lidé hledají řemeslníky v okolí svého bydliště, zhruba do 50 kilometrů. Dvě třetiny Čechů se nejprve zeptá na kontakt svých známých, až teprve potom hledá na internetu. Téměř 80 procent lidí uvádí, že dobří řemeslníci jsou hůře dostupní a je potřeba si je zamlouvat včas.
Některá řemesla pomalu vymírají
Nejčastěji lidé využívají služeb instalatéra, automechanika, elektrikáře a zedníka. Potom truhláře, kominíka, obkladače, topenáře a opraváře domácích elektrospotřebičů.
„Poptávka nekoresponduje s počty absolventů oborů. Zásadně klesá počet truhlářů a zedníků a některé další obory jsou na pokraji vymizení i přesto, že v budoucnu budou potřeba,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Připomíná, že i když většina populace souhlasí, že se dá ruční prací dobře uživit, počet úbytku absolventů za posledních 10 let je velký. Kromě nezájmu je to i v důsledku demografického vývoje, neboť v poslední dekádě ubylo obecně 30 procent všech absolventů dané věkové kategorie.
Nejohroženějším oborem je podle průzkumu nyní pokrývač, kde je úbytek 76 procent absolventů. Zatímco v roce 2005 vyšlo ze školy 74 vyučených, o deset let později už jen 25. Kritická situace je také u oboru kameník (úbytek 82 %), čalouník (úbytek 80 %), autoelektrikář (úbytek 74 %), řezník-uzenář (úbytek 60 %), truhlář (úbytek 49 %) a obor sladovník-pivovarník neměl loni dokonce ani jediného absolventa.
Praxe je zklamáním
Polovina populace si myslí, že studium řemesla by mohlo být pro mladé lidi zajímavé. A to třeba i tím, že si dobrý řemeslník může přijít na dobré výdělky. Studium učebního oboru si ale vybere jen malá část lidí ve věku do 25 let. Důvodem je především větší touha po vyšším vzdělání - 63 % mladých uvedlo, že chce mít vysokoškolský diplom. A pak také touha po fyzicky méně náročné práci - 35 % nechce pracovat manuálně a už vůbec ne venku. A 26 % mladých se obává prostředí a vztahů na učilištích.
Když už se žáci rozhodnou pro řemeslný obor, vybírají si ho podle dostupnosti a atraktivity. Hodně dávají na názory svých známých a kamarádů. A jsou se studiem spokojeni? Většina si stěžovala na to, že i když je praxe při tomto studiu velmi důležitá, bývá velkým zklamáním. Buď je nedostatečná nebo špatně vedená. Jeden z absolventů oboru elektrikář k tomu uvedl: „Vůbec jsme nejezdili na stavby, všechno jsme si zkoušeli jen v dílnách, takže jsme vůbec nevěděli, jak to naživo vypadá.“ A takových odpovědí bylo mnoho.
Kromě kvalitní praxe chybí studentům i předměty, které by je připravily na vlastní podnikání a na komunikaci s budoucími zákazníky. Když pak přijdou do praxe, musí si tyto informace doplnit od známých, příbuzných nebo z chatů na internetu. „Výsledky průzkumu mohou být výzvou pro školy, aby případně upravily osnovy a také přístup ke studentům,“ míní zástupci asociace.
2.Názor řemeslníků
Jak svou situaci na trhu vidí samotní řemeslníci? Cítí, že si klienti jejich práce váží, a to především díky dobré pověsti a kvalitně odváděné práci. Vědí, že pro udržení klientely musí být spolehliví, odvádět práci rychle, dobře a za slušnou cenu. A potvrzují, že zákazníci k nim přicházejí hodně na základě referencí, a také na doporučení příbuzných a známých.
Na nedostatek práce si řemeslníci rozhodně nestěžují. Skoro 80 % z nich uvedlo, že má práce hodně. A to i přesto, že mnoho z nich nevyužívá ke své prezentaci žádné formy marketingu, často nemají ani webové stránky. „Toto zajímavé zjištění potvrzuje fakt, že se řemeslníci prosazují spíše konzervativními cestami. Argument, že mají dostatek práce i bez nových technologií, je potvrzením, že dobrý řemeslník se nemusí obávat o své živobytí,“ poznamenává k tomu Karel Havlíček.
A co ještě prozradil průzkum? Řemeslníci potvrzují, že cena jejich práce se v posledních letech zvýšila, přesto by si dokázali představit ještě další navýšení. Podle nich totiž současné ceny stále neodpovídají náročnosti práce a nákladům.
Řemeslníci pracující jako OSVČ si chválí, že si mohou organizovat svůj čas a pracovat více než zaměstnanci, a tím si zajistit vyšší výdělky. Co je naopak trápí je hon na živnostníky, mnohdy nesmyslná legislativa, která jen komplikuje jejich práci, a pak také konkurence nekvalitních neodborných pseudořemeslníků, kterých přibývá s tím, jak roste poptávka po řemeslné práci.
