Rozbil jsem služební tablet. Po třech letech mi přišel účet na 10 tisíc

Pan Kamil pracuje v jedné firmě už více než třicet let. Za tu dobu se řada věcí změnila, třeba i to, že zaměstnanci vyfasovali firemní tablety.

„Stalo se mi, že tablet spadl a přestal fungovat. Jenže bez něj nemůžu fungovat já, obsahuje řadu aplikací, které jsou pro výkon mé práce nezbytné,“ popisuje. Škodu neprodleně nahlásil nadřízenému a rovnou navrhl, že nechá přístroj opravit na své náklady.

„To vůbec neřeš, řekl mi tehdy šéf a poskytl náhradní zařízení,“ dodává muž. Dávno už na celou věc zapomněl, jenže minulý týden mu přišla písemná výzva právního oddělení zaměstnavatele k úhradě škody. „Chtějí po mně 9 850 Kč. Tolik ten přístroj nemohl stát ani jako nový, i já jej dostal jako již evidentně používaný. A navíc, škoda se stala před více než třemi lety, není to již promlčeno?“ ptá se čtenář iDNES.cz.

K náhradě škody je nutná písemná dohoda

Ať už se zaměstnanec dopustí čehokoli, například v práci poškodí počítač či jiné firemní zařízení, nebo třeba ztratí firemní telefon, tuto škodu po něm zaměstnavatel může chtít nahradit.

Hana Brewczynská Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracovala v mezinárodní advokátní kanceláři. Dnes je advokátkou v DONATI LEGAL s.r.o. Specializuje se na ochranu osobnosti, autorské právo, práva vyplývající z náhrady škody. Hovoří česky, anglicky, německy, španělsky a italsky.

„Výši náhrady škody určuje vždy zaměstnavatel a podle zákona je povinen ji se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla,“ upřesňuje advokátka Hana Brewczynská. Maximální částka, kterou zaměstnavatel může požadovat, je rovna čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Možná je úhrada v penězích, tedy srážkami ze mzdy, možné je i uvést věc do původního stavu, například ji opravit. Jestliže zaměstnanec uzná závazek nahradit škodu v určené výši, a dohodne si se zaměstnavatelem způsob úhrady škody, je zaměstnavatel povinen dohodu uzavřít písemně.

„Pokud se ale čtenáři zdá výše škody určená zaměstnavatelem jako nepřiměřeně vysoká, nemusí s ní vyslovit souhlas. Pak k dohodě nedojde a zaměstnavatel by se v takovém případě musel obrátit na soud,“ vysvětluje advokátka. Teprve v soudním řízení může pan Kamil uplatnit námitku promlčení. Obecná promlčecí lhůta činí tři roky ode dne, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o rozhodných skutečnostech týkajících se nároku náhrady škody.

Pamatujte si:

• Povinnosti zaměstnance k náhradě škody určuje § 250 Zákoníku práce, který doslova říká, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
• Výši náhrady škody určuje vždy zaměstnavatel a je povinen ji se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla.
• Zaměstnanec může škodu zaměstnavateli uhradit v penězích (i srážkami ze mzdy), případně uvést věc do původního stavu (například ji opravit).
• Maximální částka, kterou zaměstnavatel může požadovat, je rovna čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
• Pokud by škodu zaměstnanec způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek, hradí škodu v plné výši.
• Když zaměstnanec škodu způsobí úmyslně, může po něm zaměstnavatel požadovat ještě také ušlý zisk.