Svou inteligencí, tedy schopností řešit problémy, přizpůsobovat se novým situacím, rychle se učit a používat nové poznatky v praxi, se lidé liší. To však nemusí být na škodu. Většina zaměstnání příliš vysokou inteligenci nevyžaduje. Inteligence jako taková však nepochybně potřebná je. Svědčí o tom mimo jiné rozvoj inteligence umělé.
Vnímání inteligence trpí často paradoxem. Lidé, jejichž inteligence je podprůměrná, bývají přesvědčeni o opaku. Důvod je jednoduchý: nevědí, co vše nechápou. Lidé se zvýšenou inteligencí mají naopak sklon své rozumové schopnosti podceňovat. Vědí, že svět je složitý, a proniknout do jeho zákulisí není snadné.
Šest varovných signálů, které upozorní, že je čas změnit zaměstnání |
Podceňování své inteligence nás však může vést k tomu, že se určitých úkolů zbytečně obáváme, a svou inteligenci tak nevyužíváme naplno. Mít proto o své inteligenci poměrně realistickou představu je důležité. Jak ji získat?
Testy a návyky
Pomoci nám mohou inteligenční testy. Inteligence je ale složitá, a zahrnuje širokou škálu typů. Patří k nim inteligence numerická, prostorová, jazyková, emoční a další. Souhrnná kvantifikace jednotlivých typů inteligence tak nemusí být vždy zcela jednoduchá. Běžně používané inteligenční kvocienty, ke kterým inteligenční testy dospívají, tak nemusí zohledňovat všechny druhy inteligence stejně.
Jan Urban
|
K důležitým mentálním schopnostem, o kterých inteligenční testy téměř vždy mlčí, patří především naše tvořivost. V profesích, vyžadujících časté inovace, se přitom bez ní lidé prakticky neobejdou. Měření tvůrčích schopností je však obtížné, a lidé, kteří jsou nepochybně tvůrčí, mohou v běžných IQ testech dosahovat výsledků, které jsou podprůměrné.
Své rozumové schopnosti můžeme však často poměrně spolehlivě posoudit i bez testů. Ne sice tak, že bychom dospěli k určitému číselnému inteligenčnímu kvocientu, zato všech způsobem, který je možná komplexnější, a lépe odpovídá praxi.
Toto posouzení vychází z našich návyků, tedy toho, čemu se pravidelně věnujeme, co upřednostňujeme, jak reagujeme, jak se rozhodujeme, o čem rádi mluvíme a jak žijeme. Pokud jsme schopni vidět tyto návyky realisticky, většinou dokážeme posoudit realisticky i svou inteligenci. A to především tak, že ji dokážeme porovnat s druhými. Jestliže máme sklon se v tomto ohledu podceňovat, může nám posouzení založené na našich zvycích pomoci.
Sedm znamení, že jste chytřejší, než si myslíte
Návyky, o které můžeme posouzení své inteligence opřít, nemusejí být zrovna zvyky géniů (k nimž často patří například zvyk svou inteligenci trvale a záměrně zvyšovat). Jde o jednoduché a poměrně běžné, přesto však důležité zvyky, které můžeme porovnat s většinou lidí kolem nás.
Ke zvykům, na nichž můžeme své posouzení založit, patří především následujících sedm. Pokud vám tyto zvyky či sklony znějí povědomě, je velmi pravděpodobné, že jste inteligentnější, než si myslíte.
1. Zvyk pochybovat
O významu tohoto zvyku byl přesvědčen již čínský filozof Konfucius. Lidé, kteří to, co slyší, alespoň čas od času nezpochybňují, bývají totiž podle jeho názoru hloupí.
Známkou inteligence bývá sklon zpochybňovat ustálené vidění světa, tvrzení autorit, ale i příčiny událostí, které jsou nám předkládány k víře. Neznamená to ale, že bychom nikomu a ničemu neměli věřit. Sklon pochybovat o ustálených tvrzeních či nespokojovat se vždy s tím, co je chápáno jako samozřejmé, není totiž ničím jiným než zvykem uvažovat a přemýšlet nezávisle a kriticky.
Nenechte si proto od nikoho namlouvat, že sklon zpochybňovat ustálené „pravdy“ je známkou neznalosti. Ve skutečnosti je daleko spíše známkou inteligence a otevřené mysli.
2. Zvyk připouštět si své chyby
Každý dělá chyby, ale ne každý je schopen se z nich poučit. Pokud jste schopen si své chyby přiznat, převzít za ně odpovědnost, zamyslet se nad tím, proč vznikly, a pokusit se jim příště vyvarovat, jste chytřejší, než si myslíte.
Inteligence totiž nespočívá jen v tom, dělat věci správně. Spočívá i ve schopnosti učit se z chyb včetně těch vlastních. Nejzávažnější chyba, které se můžete dopustit, je totiž ta, ze které jsme se nic nenaučili.
Když se dopustíte chyby, není třeba si to příliš vyčítat. Daleko důležitější je chybu vzít jako příležitost k poučení. Platí to tím spíš, že toho není schopen každý. Jde totiž o nesporný znak inteligence.
3. Zvědavost, zájmy i široký okruh koníčků
Jestliže patříte k lidem s širšími zájmy, jste zvědaví, nebojíte se novinek ani nových pohledů na věc, pak jste velmi pravděpodobně chytřejší, než si myslíte.
Inteligence není jen o tom být v určité oblasti odborníkem. Je i o tom být zvědavý, učit se novým věcem, zabývat se širším okruhem záležitostí, či nahlížet na věci z více, a to i nových úhlů. Stejně tak je i o tom věnovat se novým tématům a své znalosti a schopnosti rozšiřovat. Nenechte si proto tedy od nikoho říkat, že k tomu, abyste byli považováni za inteligentní, se musíte soustředit jen na jednu věc. Podporujte své různorodé zájmy a posilujte svou zvědavost.
4. Problémy řešíte i jinak, než je běžné
Řešení problémů je jednou z důležitých známek inteligence. Pokud jste v tom dobří, není třeba pochybovat o tom, že jste i inteligentní.
V případě, že dokážete řešit problémy i nově, nebo na základě kreativních nápadů, pak jste pravděpodobně chytřejší, než si myslíte.
Řada problémů, především těch zcela nových, vyžaduje totiž kombinaci kritického myšlení, kreativity a vynalézavosti. Řada lidí přistupuje přesto k řešení těchto problémů, jak napsal Einstein, na základě stejného způsobu uvažování, který vedl k jejich vzniku. Efektivní řešení problémů proto předpokládá soustředit se především na jejich povahu, která může být nová, a teprve potom uvažovat o způsobu, jak si s nimi poradit.
5. Empatie
Schopnost pronikat do pocitů druhých je často chápána „jen“ jako projev emocionální inteligence. Ve skutečnosti je ale klíčovou složkou uvažování. Jestliže se umíte vžít do druhých, porozumět jejich touhám a pocitům a komunikovat s nimi citlivě a chápavě, jste chytřejší, než si myslíte.
Empatie předpokládá vhled, intuici a schopnost reagovat na nové podněty, což jsou vše důležité známky inteligence. Lidé se silnou empatií bývají navíc vyhledáváni, lidé se jim rádi svěřují, chodí je žádat o radu, a přinášejí jim i podněty nové. Nenechte si proto nikým namluvit, že empatie je slabost. Je to známka síly a inteligence, na kterou byste měli být hrdi.
6. Humor
Smích je nejen jeden z nejúčinnějších léků, ale i známkou inteligence. Platí to především tehdy, když se dokážete smát i sami sobě, a jako humorné vnímáme i situace, které tak ostatní nevidí. Jde o jednu ze známek kreativity, schopnosti uvažovat mimo zaběhnutá pravidla, nebo zpochybňovat pravidla, která již přestala mít smysl.
Emoce jsou nakažlivé. Proti negativní náladě se můžete sami naočkovat |
Pokud zjistíte, že se smějete často, rádi, a často i se sklonem k ironii, a že dokážete rozesmát i ostatní, pak jde zcela nepochybně o jednu ze známek vaší inteligence, které byste si měli vážit.
7. Myšlenky, jež vyjadřujete, jsou vaše vlastní
Jde o myšlenky či názory, ke kterým jste došli sami, na základě své schopnosti uvažovat nezávisle a „autenticky“.
Jestliže jste schopni myšlenky, ke kterým dospějete, i přehledně třídit, strukturovat a vyjadřovat, a nijak vás přitom nemate, že jde o myšlenky vaše, a nikoli někoho jiného, pak disponujete i jednou z nejméně běžných forem inteligence.
Všechny tyto dovednosti totiž vyžadují nejen vlastní vhled a úsudek, ale i schopnost klást si otázky, vnímat věci z více perspektiv a shromažďovat vlastní zkušenosti.
Výše uvedené zvyky nelze brát jako jednoznačné projevy, ukazatele nebo dokonce měřítka inteligence. O inteligenci však bezesporu svědčí. Jejich rozvoj vám navíc pomůže, aby vás nenahradila inteligence umělá.
Hledáte práci adkvátní vašim schopnostem? Najděte ji na pracovním portálu jobDNES.cz |
