Vzpřímená postava, pevný krok a v očích tisíc čertů. Do kanceláře právě vstoupil nejsympatičtější ze všech čtyř temperamentů, které kdysi popsal antický lékař Hippokrates. Stop! Pardon... Do OBSAZENÉ kanceláře. Sangvinik není nikdy na pracovišti mezi prvními, potřebuje společnost – zažertovat s kolegou, mrknout na uklízečku, zalichotit recepční… Udělá cokoli, aby se okolí bavilo. A stačí mu na to pár vteřin.
„Sangvinik muž i žena umí hned navázat kontakt a zaujmout na první dobrou. Mohou využívat i nezávazný flirt. U muže častěji slyšíme a vidíme, že rád přehání, chlubí se. U žen tyto projevy i díky společenským pravidlům a předsudkům nemusí být tak vidět,“ míní psycholog Valery Senichev z Education.cz.
Chcete mít ideálního šéfa? Najděte si novou práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Jeho napojení na lidi je stejně důležité jako vlastní dýchání. Jeho kreativní nápady a řešení často nadchnou celý tým nebo firmu. „Když se daří a cítí se dobře, tak to může neskutečně nakopnout všechny kolem něj. Klidně večer všem pošle audio nebo videonahrávku na Whatsapp, že se mu něco povedlo, že něco zařídil, že je rád, že je má ve firmě,“ líčí Senichev.
Prozradí ho „plácnutí“
Horší to bývá, když je potřeba dlouhodobě něco napravovat nebo „zvedat“ firmu. Dlouhodobá zátěž a mravenčí manažerská práce mu činí potíže.
Když se nedaří, pozná to šéfův tým hned. Sangvinik je netrpělivý, nechce se zabývat detaily. „Někdy mohou přetěžovat okolí nejasným zadáním, nedostatečným vysvětlením, případně mohou přehlédnout kritické momenty projektu či navrhovaných změn,“ říká mentorka Michaela Tetzeli.
Nevyhovuje podřízeným-plánovačům, protože ne zdaleka vše dokončí. Nesedne ani podřízeným, kteří by pro něj udělali první poslední, protože jeho náklonnost i zájmy se rychle mění. „Jeho přístup může okolí snadno hodnotit jako necitlivý,“ přidává Tetzeli. Bývají to sangvinici, kteří si ani po letech v kanceláři s jedinou sekretářkou nedokážou vybavit jména jejích dětí. A koneckonců si nesedne ani s jiným sangvinikem, protože show chce dělat každý sám.
Takový šéf se nejčastěji pohybuje v méně formálních pracovních prostředích, kde není moc pevná struktura a hierarchie, ale spíše rodinná atmosféra. „Jsou to přirození leadři. Mají sebedůvěru, autoritu, umějí prodat svoji práci a výsledky svého týmu. Sangviniky najdeme všude tam, kde je potřeba navazovat kontakty, komunikovat s větším množstvím lidí, tvořit ve větších, často multioborových týmech. Tedy v marketingu, obchodě, péči o ostatní – HR, vzdělávání,“ říká mentorka Michaela Tetzeli.
Kdy šéfovi dojde šťáva?
Stále si nejste jistí, že je váš šéf sangvinik? Je jedna vlastnost, kterou jiný temperament nemá. Sangvinik si rád sáhne… Nejde o žádné sexuální hrátky, či dokonce obtěžování, ale ve chvílích nadšení a radosti zkrátka musí kolegyni poplácat po ramenou, dát veselou herdu do zad parťákovi, zkrátka plácnout si. „Častým projevem může být i přivítání kolegů objetím a loučením se v podobném duchu. Mít možnost fyzicky se vnímat s kolegy je pro něj klíčová,“ míní psycholog Senichev.
A to je moment, kdy se dosud veselá a nekomplikovaná povaha pod tíhou pandemických opatření mění. Sangvinik je výborný parťák do hry, ale hra bez publika není nic pro něj. V ústraní, na home office může dost trpět tím, že nemá osobní kontakty s týmem a kolegy, nemůže si s nimi podat ruku, zasmát se a cítit přítomnost ostatních.
„Šéfování už nebude nikdy jako před covidem. Výzvou pro vedení firem je především zvládnout své zaměstnance. Šéf, který byl považován za veselého, vyrovnával se s nezdary, nyní ztrácí energii a najednou musí pracovat nejenom na své motivaci, ale i motivaci svých zaměstnanců. A k tomu je třeba nejdříve poznat sám sebe,“ říká Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto.
SangvinikExistuje mnoho pohledů, jak posuzovat osobnost člověka. K nejstarším patří Hippokratovo rozdělení podle temperamentu. Vycházel z představy, že každou osobu lze charakterizovat jako určitou směs čtyř základních tělesných šťáv. Ta, která u člověka převládá, má nemalý vliv na jeho prožívání a chování. Sangvinika ovlivňuje krev. Je společenský, otevřený, podnikavý, vtipný a hovorný. Rád se předvádí, což může po čase vést i k tomu, že sebere prostor všem ostatním. Názorově je nestálý, nepromýšlí důsledky svého chování, nedokáže věci dotáhnout. |
Sangvinici většinou nemají rádi online porady. „Distanční přístup je pro ně určitě méně komfortní způsob komunikace. Na druhou stranu tím, že je to člověk, který se nebojí výzev a nových úkolů, určitě je připraven se s distanční formou rychle popasovat a vymyslet mnoho zpestření a nových přístupů,“ říká Martina Jandečková ze vzdělávací společnosti MgC Group.
První přístup je až roztomilý. „Hledají různé možnosti jiného kontaktu, například se potkat na parkovišti nebo v parku, když se nemohou potkávat v kanceláři. Mohou překvapit kolegy tím, že jim dovezou nějakou pochoutku nebo nečekanou pozornost,“ říká Senichev.
Ve druhém případě ho zakrátko můžete mít plné zuby. V době, kdy velká část porad, prezentací a komunikace běží online, opanuje sangvinik digi prostor tak nějak jen pro sebe. „Někteří si z toho udělali platformu sebeprezentace a využívají tento prostor jako one man show. Akce, realizace a konkrétnost takovým prezentacím často chybí,“ poznamenává Michaela Tetzeli.
Ve třetím případě se vám po několika měsících home office vrátí do kanceláře úplně jiný člověk. Velké nebezpečí spočívá v tom, když na sebe vezme více povinností, než je schopen zvládnout. „Pak mu rychle dojde energie a přestane vnímat svět, takzvaně vyčerpá se, dojde mu šťáva. V případě, když nemůže využívat svých silných stránek, může snadno vyhořet a dostat se do zahořklosti, kdy už necítí žádnou radost ani vzrušení z potenciálního kontaktu s lidmi,“ prozrazuje Senichev.
Ale proč hned myslet na nejhorší. Sangvinikovi je tento způsob myšlení naprosto vzdálený. „Krásný příklad chování sangvinika je, když se šéf sangvinik vrací z pracovní akce, kdy se mu povedlo dojednat spolupráci nebo obchod. Je vyčerpaný, ale je spokojený. Ještě na cestě domů z auta nahraje spolupracovníkům zprávu, že má radost z akce, že se MU něco velkého povedlo a že je rád. Neříká však, že byl i na jiných událostech, které nebyly zajímavé z hlediska obchodu, ale má z nich dobrý pocit. Je to v dobrém smyslu člověk, který vnímá svět skrz sebe, své úspěchy, nevnímá hlubší souvislosti, ale možná je nepotřebuje,“ uvádí Valery Senichev.
