Téměř dvě třetiny manažerů očekávají, že výnosy jejich firmy v letošním roce porostou. Dobrá zpráva je to ale jen na první pohled. „Víra manažerů v růst vlastních výnosů je totiž nejnižší za posledních deset let,“ vysvětlil Jiří Moser, partner PwC v České republice.
Hledáte dobře placenou práci? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz a vyberte si ještě dnes. |
Historie zároveň ukazuje, že vývoj českého HDP se zpožděním kopíruje náladu mezi šéfy firem. „Naposledy byla hodnota sebevědomí ve vlastní firmy takto nízko v roce 2013, kdy Česko skutečně prožívalo recesi. Pokud jsou tedy růstová očekávání nižší než v minulosti, lze skutečně předpokládat pokles české ekonomiky,“ připomněl.
To koneckonců potvrzuje i přímo položená otázka, zda šéfové čekají pokles ekonomiky v letošním roce. Kladně odpovědělo 82 procent generálních ředitelů českých firem, což je vůbec nejhorší výsledek od roku 2018, kdy se v průzkumu společnosti PwC takto formulovaná otázka objevuje. Celých třicet procent přitom počítá s výrazným poklesem ekonomiky, naopak jen sedm procent manažerů věří v její růst.
Očekávání českých manažerů jsou tak naprosto odlišná od předchozích let. Zatímco letos očekává pokles ekonomiky 82 procent ředitelů, loni to bylo jen 29 procent. A naopak, loni věřilo v růst 55 procent manažerů, letos je to jen 7 procent. Čeští generální ředitelé jsou tak ještě pesimističtější než jejich kolegové ve světě. Podle globálního průzkumu 73 procent šéfů firem očekává pokles globální ekonomiky, přičemž i to je nejhorší výsledek za 12 let.
Češi zdražují více než Evropa
Ve střednědobém horizontu následujících tří let už jsou očekávání výrazně optimističtější. Poklesu se bojí už jen 24 procent manažerů, zatímco v růst věří 56 procent. „Generální ředitelé v dlouhodobém i střednědobém výhledu české ekonomice věří, domnívají se, že letošní recese bude jen krátká a nijak hluboká. Manažeři věří, že jejich firmy jsou v dobré kondici, a i v letošním roce porostou,“ dodal Moser.
Očekávaný růst výnosů je navíc podpořen především zvýšením cen služeb a výrobků, ke kterému již sáhlo 75 procent firem a dalších 18 se k tomuto kroku chystá. Naopak náklady snížilo jen 65 procent firem a k diverzifikaci nabídky produktů a služeb využilo jen 44 procent společností. V tomto směru se české firmy zachovaly jinak než podniky v rámci Evropské unie. Zatímco 75 procent českých firem zvýšilo ceny, v Evropské unii k podobnému kroku přistoupilo jen 57 procent společností.
Jako největší hrozbu firmy vnímají inflaci, bojí se jí 90 procent generálních manažerů, ještě před dvěma lety to bylo jen mírně přes polovinu šéfů firem. V závěsu za inflací se umístila další dvě rizika, která spadají do ranku nákladových tlaků. Shodně 85 procent šéfů firem má obavu z růstu mzdových nákladů a volatilních cen energií.
„Nevýhodou této momentálně nejobávanější hrozby přitom je, že se jí firmy můžou jen velmi těžko bránit. V podstatě jediným receptem je flexibilní cenová politika, což se ovšem lépe říká, než následně v praxi provádí,“ říká Olga Cilečková, partnerka PwC Česká republika pro řízení finančních rizik.
„Obava z rizik spojených s inflací je logická, ale lze předpokládat, že odezní ve chvíli, kdy inflace klesne zpět na obvyklé hodnoty. Jinak je to s meziročním nárůstem obavy z kyberbezpečnosti o 17 procent. Tam se riziko v čase průběžně zvyšuje a toto číslo odráží spíš přibývající počet ředitelů, kteří si ho uvědomují,“ uvedl Tomáš Kuča, partner PwC Česká republika pro řízení rizik.
„Jako zodpovědné se proto jeví, že 33 procent českých ředitelů plánuje zvýšit investice do kyberbezpečnosti v reakci na stoupající geopolitická rizika. I tady se ale hodí dodat, že průměr Evropské unie je 48 procent a v Německu plánuje navýšení investic do kyberbezpečnosti dokonce 70 procent ředitelů,“ dodal Kuča.
