Tři akademičtí pracovníci zkoumali tisíce dánských firem a místa bydliště jejich ředitelů. Vycházeli z dat dánského úřadu zaměřujícího se na pracovní prostředí, který mezi lety 2008 a 2015 sledoval kvalitu pracovních podmínek zaměstnanců. Výzkumníci použili i průzkumy mezi samotnými zaměstnanci, aby si udělali obrázek, jak se v práci cítí.
Hledáte dobrého šéfa? Najděte si lepší práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Třetinu sledovaných podniků vedli šéfové, kteří žijí poblíž. Výzkumníci zjistili, že vzdálenost je v tomto případě zásadní faktor. Tyto firmy neřešily tolik konfliktů, zaměstnanci byli více zapojení do chodu podniku, cítili se jako součást komunity a podmínky jim připadaly spravedlivější.
„Šéfové, kteří se pohybují v místní komunitě, mají totiž vztahy se sousedy. To je dobré nejen pro blaho podřízených, ale i pro výsledky firmy jako takové,“ řekl spoluautor vědeckého studie Mario Daniele Amore, profesor managementu a technologie na univerzitě v Miláně.
„V konečném důsledku z toho všichni vyjdou lépe,“ shrnuje.
Bydliště v dosahu práce ale nutně neznamená pohyb ve stejné bublině lidí. Pro hlubší porozumění mezilidských vztahů ovlivňující pracoviště se profesoři rozhodli zaměřit na školy.
Sociální interakce jsou klíčové
„Naše myšlenka spočívala v tom, že pokud jste ředitel firmy a máte dítě, které chodí do školy s dětmi vašich podřízených, tak zákonitě bude docházet ke společným interakcím. Váš profesní a soukromý život se promíchá,“ řekl Amore.
Tyto interakce jsou klíčové. Šéfové, jejichž děti sdílejí školu s dětmi zaměstnanců, mají o dva procentní body nižší šance, že si od inspektorátu práce vyslouží negativní hodnocení. Cítí se svým lidem více zavázáni a spíše budou dbát na zdravé firemní prostředí.
Analýzy vedly výzkumníky k přesvědčení, že benefitem geografické blízkosti není pouze ušetření pár kilometrů při cestě ráno do práce. Pro ředitele není problém se osobně zastavit v práci, když je potřeba a sociální interakce, které usnadňují vztahy mezi vedením a podřízeními, se tak vytváří snadněji.
V Dánsku panuje velká sociální soudržnost, sociální segregace tam není tak častá jako třeba v jiných částech Evropy nebo Americe. Nicméně poslední roky naznačují, že se rozdíly prohlubují, což vede k menší diverzitě na základních školách, upozornila agentura Bloomberg.
Na výsledky mohla mít vliv i skutečnost, že celá jedna polovina firem, které byly předmětem zkoumání, jsou rodinné podniky. Vedoucí pracovníci v nich tedy často byli ochotni zůstávat déle a budovat sousedské vazby. Dopad covidu a home officů studie bohužel nezmiňuje, sběr dat se uskutečnil ještě před pandemií.