Investovat do prevence a péče o zdraví zaměstnanců se vyplatí nejen z krátkodobého, ale především dlouhodobého hlediska. Toho jsou si zaměstnavatelé vědomi. Na oblast zdraví proto ve svých benefitních systémech upírají svoji pozornost stále více.
„Považujeme péči o zdraví a wellbeing našich zaměstnanců za zásadní, protože věříme, že prostředí, kde se lidé cítí dobře, podporuje nejen jejich vyšší produktivitu a retenci, ale i chuť využívat svůj potenciál naplno,“ říká Barbora Špitálská, HR ředitelka cestovní agentury Invia. Řeč přitom není jen o klasických zdravotních benefitech. Spadá sem například i flexibilní pracovní doba, práce s home office, tam kde to povaha práce umožňuje, nebo dostatek volna – nejen pro regeneraci, ale i pro případ nemoci.
Náhrada mzdy totiž v našich podmínkách není tak štědrá jako například v sousedním Německu či Rakousku, kde zaměstnanci po dobu šesti týdnů (v Rakousku za určitých podmínek až 12 týdnů) dostávají náhradu mzdy v plné výši, až poté přichází na řadu nemocenská, která je nižší než mzda. Ani benefit v podobě dorovnání do výše mzdy se u nás příliš nenosí. Takových firem je jako šafránu.
Například společnost Schneider Electric poskytovala podobný benefit v době covidu. V Pluxee (dříve Sodexo Benefity) k tomu přistupují individuálně. Mají za to, že krátkodobé nemoci v řádu jednoho či dvou týdnů člověka finančně neohrozí. „Jinou kapitolou jsou ale dlouhodobější pracovní neschopnosti u závažnějších zdravotních problémů. U těch ve výjimečných případech nabízíme dorovnání mzdy,“ uvedla Martina Machová, HR ředitelka Pluxee.
Místo neschopenky dovolená
Někdo si proto raději v době nemoci bere dovolenou, s níž na rozdíl od neschopenky na penězích nijak netratí. „U nás je to velmi časté,“ potvrzuje Marcela Kratochvílová Trnková, HR manažerka společnosti Kärcher. V menší míře se s tímto jevem setkávají také v Raiffeisenbank, ve společnosti TESCAN, která patří mezi světovou špičku ve výrobě elektronových mikroskopů či ve firmě UOL Účetnictví. Podobné je to také ve výrobních firmách, například ve Schneider Electric. „Občas se s tímto fenoménem setkáváme i u nás, a to především u zaměstnanců předdůchodového věku, kteří již nemají potřebu šetřit dovolenou na rodinné aktivity,“ doplňuje Lena Geryková, personální manažerka společnosti SOLODOOR.
Home office při lehčí nemoci
Neznamená to ale, že by zaměstnavatelé na tuto problematiku rezignovali. Jen ji řeší jinak. Tam, kde to jde, což jsou převážně administrativní pozice, umožňují svým lidem v případě lehčích nemocí, při kterých zvládnou i pracovat, home office. Přesněji, většinou ho důrazně doporučují. Nejenže se tak zaměstnanec zotaví rychleji, ale také se tím zamezí dalšímu šíření nemoci ve firmě.
„Máme férové vztahy, takže když je někdo opravdu nemocný, třeba má teplotu nebo takové bolesti hlavy, které mu neumožňují pracovat, tak jde buď k lékaři, aby dostal neschopenku, nebo, když je to před víkendem, zůstane doma na den dovolené, vyleží se a v pondělí nebo úterý už je schopen pracovat z domova,“ popisuje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. „Tyto dny dostane samozřejmě plnou mzdu, ačkoli počítám s tím, že jeho výkon stoprocentní nebude. Nicméně to beru jako fakt, že pracuje alespoň nějak. Zaměstnanec je rád, že dostane mzdu a já jsem ráda, že neplatím 60 procent ze mzdy za nic.“
Sick, flexi či relax days
Častým benefitem jsou pak dny volna navíc, často zacílené přímo na nemoc, takzvané sick days. Podle údajů portálu Platy.cz, který je součástí skupiny Alma Career, jsou dny zdravotního volna devátým nejčastějším benefitem. Tuto možnost má třetina zaměstnanců. „Nejčastěji tento benefit mají v sektorech bankovnictví (69 procent) a pojišťovnictví (67 procent), s odstupem jsou pak na třetím místě sektor poradenství a konzultačních činností (54 procent), na čtvrtém pak státní a veřejná správa a samospráva (53 procent). Následují telekomunikace (48 procent) a informační technologie (47 procent),“ komentuje výsledky Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz: „Nejméně pak tento benefit mohou využívat zaměstnanci v sektorech gastronomie (9 procent), zemědělství a výroba kovů nebo kovových výrobků (u obou 12 procent).“
Rozsah sick days se ale liší firmu od firmy. Například zaměstnanci Kärcheru mohou čerpat ročně dva dny placeného zdravotního volna, v TESCAN tři dny, ve Schneider Electric čtyři dny. Na FYZIOklinice mají na sick days nárok pouze ti, jejichž činnost neumožňuje práci z domova, např. fyzioterapeuti, maséři, kosmetičky, a to v rozsahu tří dnů za rok. „Nahlásit by ho ale měli vzhledem k solidaritě k pacientovi nebo klientovi alespoň večer před ranní směnou. Je totiž hloupé rušit pacientovi návštěvu v době, kdy už je buď na cestě k nám, nebo když už je fyzicky v čekárně,“ doplňuje Bílková.
V dalších firmách volno navíc nevážou striktně k nemoci. Třeba Raiffeisenbank umožňuje využít až tři dny flexi days za rok, využít je zaměstnanci mohou na cokoliv. Cestovní agentura Invia pak ke 20 dnům standardní dovolené nabízí ještě relax days, což představuje až 8 dnů volna ročně navíc. Home Credit takových dnů ke standardní 25denní dovolené nabízí pět, celkem tu tedy mají až 30 dnů dovolené. Pracovníci v Pluxee mají k dispozici až 34 volných dnů za rok, v České spořitelně až 42 dnů.
Benefity týkající se nejen zdraví
Zaměstnavatelé poskytují také různé příbuzné benefity spojené se zdravím a pohodou. Velmi oblíbená je u firem v rámci benefitních systémů cafeterie, ze které si zaměstnanci mohou platit nadstandardní lékařskou péči, brýle, kontaktní čočky, preventivní vyšetření, ale třeba i konzultace funkční medicíny. Body z cafeterie lze využít i na sport, relaxaci nebo masáže.
Cafeterii svým lidem nabízí například Raiffeisenbank či Pluxee. „Navíc máme pro naše zaměstnance zdarma službu ULékaře.cz, kde se mohou zdarma radit s odborníky nebo se nechat objednat ke specialistům. A každý rok pořádáme festival Zdraví a pohody, v rámci kterého nabízíme semináře a workshopy zaměřené na zdravý životní styl a psychickou pohodu,“ říká Martina Machová.
Na péči o zdraví zaměstnanců se zaměřují rovněž v Home Creditu. „Letos jsme například pořádali pravidelná ranní cvičení na bolavá záda na letní terase s výhledem na město nebo školení na téma suchého oka, protože naši lidé celé dny sedí a pracují s počítačem. Hradíme také očkování proti chřipce, pokud o něj mají zájem,“ vyjmenovává Miloš Nejezchleb, ředitel divize HR Home Creditu. „A docela netradiční, ale u nás mezi lidmi velmi oblíbený, je kurz, který je provede otužováním a dýchacími metodami. Je vedený pod odborným dohledem certifikovaného lektora a máme ho jak pro začátečníky, tak teď už i pro pokročilé. Je zaměřen nejen na fyzické zdraví a jeho zlepšování, ale také na nastavení mysli, trpělivost a také odhodlání.“
Ve Schneider Electric jednou ročně, zpravidla jednorázově, podpoří jeden vybraný benefit z oblasti zdraví, například preventivní testy na odhalení některých typů nemocí či očkování. „Už takovým tradičním benefitem jsou u nás odměny za darování krve. V naší společnosti máme mnoho dárců, kteří dosáhli bronzové, stříbrné či dokonce zlaté plakety,“ říká Ida Ročňáková.
V Kärcheru nabízí očkování proti chřipce, pro manažerské pozice pak také nadstandardní zdravotní péči. Využít mohou plně hrazeného očkování proti chřipce a covidu přímo na pracovišti mohou také zaměstnanci TESCAN. Kromě toho dostávají ještě příspěvek na sport a wellness aktivity. V SOLODOORu jsou k dispozici vitaminové balíčky a v zimě a v létě iontové nápoje.
Benefity i podle zaměření firmy
Podobně mají zaměstnanci Invie na pracovišti volně k dispozici čerstvé ovoce, pravidelně mívají také společné snídaně. „Nabídka benefitů zahrnuje i populární Multisport kartu, která nabízí široké spektrum možností pro sportovní aktivity, až už se jedná o fitness, plavání či jógu,“ říká Špitálská. „A jelikož jsme cestovní agentura, mohou čerpat také zaměstnanecké slevy na zájezdy a cestovní produkty či pojištění.“
Typické jsou benefity přímo z oboru především ve zdravotnictví. Například na FYZIOklinice mají pracovníci možnost využívat preventivních opatření a případně i léčby z oblasti, kterou se zabývají. Může jít o cvičení, fyzioterapie, infuzní terapie nebo třeba masáže. „Jako oční klinika nabízíme mimo jiné i benefity zaměřené přímo na péči o zrak – například slevy na brýle a kontaktní čočky v našich očních optikách, zvýhodněné ceny na doplňky stravy Gemioptal, které byly vyvinuty přímo naší klinikou pro podporu zdraví očí, a možnost využít výrazně snížených cen při očních operacích,“ popisuje Kristýna Kovářová, HR manažerka oční kliniky Gemini.
Bude pro zdravotní benefity vyšší daňový limit?
Část firem by ráda byla štědřejší, ovšem zavedení daňového limitu ve výši poloviny průměrné mzdy jim v tom do určité míry svazuje ruce. Pro rok 2024 jsou totiž nepeněžní benefity osvobozeny od daně z příjmu do výše 21 983 korun, pro rok 2025 je částka stanovena na 23 278 korun.
To by se však mohlo změnit. Jak v daňových aktualitách upozorňuje odbornice na daň z příjmů fyzických osob z KPMG Lenka Nováková, v poslanecké sněmovně byl podán pozměňovací návrh novely zákona o daních z příjmů, který navrhuje zavést druhý – specifický limit pouze pro zdravotní benefity, a to až do výše průměrné mzdy. Novinka by mohla v případě schválení platit již od příštího roku.
Co o tom soudí zaměstnavatelé?
„Pokud bude novela schválena, budeme se tím určitě zabývat a zvažovat případné rozšíření zdravotních benefitů. Investice do zdraví našich zaměstnanců jsou pro nás důležité,“ říká Kovářová z Gemini. O rozšíření by uvažovali rovněž v Raiffeisenbank, například by se vrátili k organizaci Dnů zdraví. „Určitě bychom zavedli další benefity zaměřené na péči o zdraví,“ potvrzuje také Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Zaměstnavatelé také uvádějí, že bude záležet na tom, jak přesně by zákonodárci zdravotní benefity definovali. A také jaká administrativní zátěž by s tím byla spojená. „Mnoho zdravotních benefitů je již zahrnutých v takzvaných cafeteriích a v zásadě by tedy stačilo navýšit tuto část,“ myslí si Ida Ročňáková. „Pokud půjde o oddělený benefit, bude podle mého velmi přínosné, když tam budou zahrnuty jak aktivity podporující prevenci v oblasti zdraví, tak zdravotní služby samotné, jelikož doplatky zdravotních služeb se v posledních letech dramaticky navyšují.“
Diskusi okolo speciálních limitů pro určité skupiny benefitů sledují i ve firmě TESCAN. „Nicméně v tuto chvíli řešíme především co největší flexibilitu našich benefitů, protože potřeby a poptávka po různých benefitech se liší i generačně. Zdravý kolega z generace Z nemá potřebu řešit zdravotní benefity, maminky zase ocení spíš možnost čerpat benefity v lékárně, zkušenější kolegové by si raději pořídili brýle nebo využili příspěvků na penzijní spoření,“ uzavírá Petra Vahalová, HR ředitelka společnosti TESCAN.
Hledáte lepší zaměstnance? Vyberte si ze 120 tisícové databáze uchazečů na portálu jobDNES.cz |
