V Česku má práci ve služebním poměru mnohem víc zaměstnanců, než by se mohlo na první pohled zdát: vojáci z povolání, policisté, hasiči, celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. A samozřejmě všichni ti státní zaměstnanci ve služebním poměru, lidově řečeno úředníci ve státní správě.
Hledáte práci ve státní a veřejné správě? Vyberte si ze široké nabídky pozic na portálu jobDNES.cz. |
Pravidla jejich práce upravuje zákon o státní službě, tzv. služební zákon. „Nevztahuje se však na všechny zaměstnance veřejné sféry. Ti, kteří nevykonávají službu ve správním úřadu, jako například učitelé nebo úředníci územních samosprávných celků, pracují standardně v pracovním poměru,“ vysvětluje Klára Šléglová z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Výběrové řízení, služební slib nebo přísaha
Na rozdíl od pracovního poměru, který se zakládá pracovní smlouvou nebo jmenováním a vzniká dnem, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, se volné služební místo obsazuje na základě povinného výběrového řízení.
„To se nejprve vyhlašuje na úřední desce a zveřejňuje v informačním systému o státní službě. Vhodného kandidáta pak vybírá tříčlenná komise, která má také povinnost sestavit pořadí všech dalších – neúspěšných – uchazečů. Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí. V den nástupu do služby skládá zaměstnanec služební slib. Pokud by to odmítl, bude služební poměr považován za od počátku neexistující,“ popisuje Klára Šléglová.
Lidé z bezpečnostních sborů a vojáci z povolání skládají místo slibu přísahu.
Strašák jménem úřednická zkouška
Státní zaměstnanec musí do jednoho roku od přijetí do služebního poměru úspěšně složit úřednickou zkoušku.
„Ta má dvě části: první je obecná a ověřuje, zda má dotyčný potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv a povinností státního zaměstnance, právních předpisů vztahujících se na činnost státní správy a práva EU,“ objasňuje Adam Rözler z Ministerstva vnitra ČR.
Lepší práci seženu v Čechách. Je Praha pracovním rájem? |
Druhá část zkoušky probíhá ústně a komise zjišťuje, jestli státní zaměstnanec dostatečně ovládá obor, kvůli němuž byl na služební místo přijat.
Příslušníci bezpečnostních sborů jsou do tří let od přijetí do služebního poměru povinni vykonat služební zkoušku, která se skládá z písemné a ústní, popřípadě též praktické části.
„Účelem služební zkoušky je ověřit, zda má člověk znalosti potřebné pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou. Vojáci z povolání úřednickou ani služební zkoušku neskládají,“ dodává Rözler.
Lidé se k přezkoušení hlásí sami a na studium doporučených materiálů mají dostatek času. Náročností zkoušky odpovídají těm na vysoké škole.
„Myslel jsem, že to bude lehčí a že se v problematice orientuji víc. Nakonec jsem to zvládl, ale přípravu jsem asi trochu podcenil,“ popisuje Jindřich. Naopak jeho kolega Martin se zkouškou problémy neměl. „Nastudoval jsem si doporučené materiály a stačilo to.“
Pokud kandidát, který nastupuje do služebního poměru, nemá složenou úřednickou zkoušku, bude přijat na dobu určitou, a to nejvýše na jeden rok. Kdo zatím nesložil úřednickou zkoušku nebo dosud není státním zaměstnancem, má navíc povinnou šestiměsíční zkušební dobu. Zkoušku může zaměstnanec jednou opakovat. Po jejím úspěšném složení má nárok na změnu trvání služebního poměru na dobu neurčitou.
Volno na doprovod prvňáčka
Zaměstnanci v klasickém pracovním poměru si často na vyřízení osobních záležitostí berou den dovolené. To ti ve služebním poměru podle zákona o státní službě mají kromě pěti týdnů dovolené šest dnů služebního volna ročně k individuálním studijním účelům, dále například jeden den k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a služební volno na jeden den v kalendářním roce k zařízení osobních věcí. Za tyto dny dostanou plat.
„Někdy to docela pomůže, využila jsem to třeba, když jsem se synem jela na trhání zubů,“ říká Milena, která pracuje jako úřednice na ministerstvu.
U bezpečnostních sborů mají ještě další výhody: „Nárok na rehabilitační program nebo po odsloužení 15 let nárok na výsluhu,“ doplňuje Jaroslav Krejčí z Letecké služby Policie ČR. Tam se služební poměr netýká jen pilotů, ale také palubních a leteckých techniků a operátorů bezpilotních leteckých prostředků.
Mzda, nebo plat?
Lidem v klasickém pracovním poměru posílá zaměstnavatel mzdu, státní zaměstnanec dostává plat, a to podle platového tarifu stanoveného zákoníkem práce pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen.
„Dále může za splnění určitých podmínek dosáhnout na některé zvláštní příplatky podle služebního zákona, například na osobní příplatek nebo příplatek za službu přesčas,“ doplňuje advokátka Klára Šléglová. Plat se zvyšuje také podle počtu odsloužených let, výjimečně i při velmi dobrém pracovním hodnocení.
Například odborný nebo vrchní referent je zařazen do platové třídy 8 a 9, což znamená ve stupni jedna s praxí do jednoho roku základní plat (bez osobního ohodnocení) 18 300 a 19 730 korun, po pěti letech praxe se částka zhruba o dva tisíce zvýší. Plat ministerského rady s alespoň bakalářským vzděláním ve 12. třídě je po pěti letech 27 910 korun, s celým vysokoškolským vzděláním ve 13. třídě pak 31 090 korun. I státní zaměstnanci si mohou přivydělávat, pokud jim to nadřízený písemně schválí.
Za porušení předpisů kárné řízení
Oproti zákoníku práce upravuje služební zákon zvláštní postup pro situaci, kdy státní zaměstnanec poruší své povinnosti a dopustí se takzvaného kárného provinění. Například když poskytne informace médiím, přestože k tomu nemá oprávnění. Za prohřešek ho může čekat třeba písemná důtka nebo snížení platu až o 15 procent nejdéle na tři měsíce. Ve zvlášť závažných případech pak může dojít i k propuštění ze služebního poměru.
„Státní zaměstnanci podléhají služebnímu hodnocení. Od jeho výsledku se odvíjí další vzdělávání a výše osobního příplatku. Při nevyhovujícím služebním hodnocení je osobní příplatek odebrán. Pokud se to stane dvakrát za sebou, je služební poměr ukončen – při tom se státnímu zaměstnanci vydá služební posudek,“ objasňuje Rözler.
Ani výpověď, ani dohoda
Služební poměr nekončí výpovědí ani dohodou, jak jsme zvyklí u pracovního poměru, ale rozhodnutím příslušného služebního orgánu, případně automaticky ze zákona.
A jaké mohou být důvody? Může to být zrušení dané pozice, pak je zaměstnanec převeden na jiné vhodné služební místo. „Pokud takové není volné, je zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů na dobu nejdéle šesti měsíců, jeho plat pak činí 80 procent a hledá se jiné vhodné služební místo,“ popisuje Rözler.
Když se taková pozice nenajde, služební poměr končí. „V tom případě bude mít zaměstnanec nárok na výplatu odbytného v zákonem stanovené výši podle doby trvání služebního poměru, obdobně jako u odstupného v pracovním poměru. A služební poměr skončí do 10 dnů po doručení rozhodnutí o jeho ukončení,“ doplňuje Šléglová. Odbytné může být maximálně dvanáctinásobek měsíčního platu státního zaměstnance.
Představení, tedy vedoucí zaměstnanci ve služebním poměru podle zákona o státní službě, nesmějí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí, také nemají právo na stávku.
Služební poměr může rovněž skončit na písemnou žádost státního zaměstnance nebo uplynutím doby určité, na kterou byl uzavřen. Celkovou délku služebního poměru omezuje zákon. Státní zaměstnanci mohou vykonávat státní službu do 70 let věku, příslušníci bezpečnostních sborů do 65 let.
