SPOČÍTÁNO: Kolik stojí home office a co vám musí zaměstnavatel proplatit

Od březnového uzavření škol uplynul už téměř půlrok. Stejnou dobu zůstávají doma pracovat desetitisíce lidí a ani na podzim pro ně zaměstnavatelé kanceláře nechystají. Z průzkumu mezi 1 132 českými společnostmi, který provedla e-recruimentová agentura LMC, vyplývá, že polovina z nich doporučuje home office všem svým zaměstnancům.

„Práce na dálku fungovala už předtím, ale teď tento dlouhodobý trend výrazně akceleroval. Čtrnáct procent firem zavedlo práci z domova plošně,“ říká analytik Tomáš Ervín Dombrovský.

„Po pozitivních zkušenostech z letošního jara, kdy 77 procent zaměstnavatelů z oboru podnikových služeb i v době plného home office vykazovalo stejnou, či dokonce vyšší produktivitu, se společnosti pomalu začínají připravovat i na situaci, že většinový home office se stane běžným standardem,“ domnívá se Jonathan Appleton, ředitel ABSL sdružující firmy z oboru podnikových a IT služeb.

Kanceláře prořídly, zato v domácnostech se leckde svítí až do noci. „Všimla jsem si, že na jaře nám stoupl odběr elektřiny. Obě děti mají notebooky, já stolní počítač, doma pořád jela televize nebo rádio, vařilo se denně,“ říká dvaačtyřicetiletá Eva, která má doma dva školáky na prvním a druhém stupni. Líbilo by se jí, kdyby na podzim drobným měsíčním obnosem přispěla na provoz v domácnosti i účetní firma, ve které pracuje.

Wi-fi za dvacku

Zaměstnavatele ale bude sotva zajímat, jak dlouho se online učily nebo dívaly na televizi její děti. Argumentem je, kolik skutečně stojí její práce doma. „Na jednu stranu ušetřím čas – asi dvě hodiny denně za dojíždění – a taky kolem tisícovky za jízdné. Na druhou stranu doma mám puštěnou klimatizaci, vařím oběd, kávu, chodím na toaletu, když je zataženo, svítím… Všechno něco stojí,“ vypočítává účetní Eva.

„Vlastní spotřeba energií pro práci z domova není tak finančně náročná, jak by si mnozí mohli představovat,“ uvádí Jan Sýkora, ředitel marketingu v energetické společnosti Moravské naftové doly. „Dala by se přirovnat k nákladům, které nás může stát cesta do práce, pokud používáme městskou dopravu a lístek nás stojí řekněme 25 korun,“ poukazuje Sýkora.

Na modelovém příkladu bankovního úředníka pracujícího na home office na Břeclavsku vychází denní odběr na 19,19 koruny, v modelovém případě mladé lektorky z Třebíčska dokonce ještě méně, přesně 15,31 koruny.

Podobné částky vyšly energetické společnosti Bohemia Energy, která pro změnu propočítávala domácí odběry při home office ve velkých městech – v Praze a Ostravě. „Nejvyšší položky jsou za topení a vaření oběda. Pro zajímavost – za nabíječku na telefon zaplatíte ročně 5,49 koruny, za wi-fi připojení 17,84 koruny,“ komentuje výsledky Hana Novotná z Bohemia Energy.

„Home office vnímám jako velmi užitečný benefit. Neměl by být podle mě povinný, ale volitelný jen pro lidi, kterým vyhovuje. Těm, kteří po něm sáhnou, podle mě nebude vadit připlatit si nějaké minimální náklady za energie a podobně, právě proto, že jim přinese řadu jiných výhod. Proto by takovým zaměstnancům firmy podle mého názoru neměly už nic dalšího připlácet. Pak by naopak hrozilo, že na něj někteří zaměstnanci, pro které není vhodný, půjdou jen kvůli takovému přivýdělku,“ myslí si Karel Pilař, obchodní ředitel výrobce razítek Colop.

Co je standard?

V zákonech je upravena situace, jaká náhrada náleží zaměstnanci v případě, že používá soukromý automobil nebo nářadí, není ale pamatováno na to, jak uhradit zaměstnanci energie či opotřebení.

„Firemní notebook, telefon a datové připojení je považováno za standard. Setkal jsem se s případem, kdy si zaměstnanec zažádal o příspěvek na internetové připojení v případě, že neměl firemní modem, a zaměstnavatel to samozřejmě akceptoval. Nesetkal jsem se ale s tím, že by zaměstnanec požadoval příspěvek na elektřinu, topení, vodu a vybavení domácí kanceláře,“ poznamenává Jiří Halbrštát z ManpowerGroup.

Částka by se ale podle něj vypočítat dala. Podle poměru využití vybavení domácnosti pro soukromé a pracovní účely, počtu hodin na home office a samozřejmě podle standardních odpisových skupin pro různé typy vybavení.

„Pokud by zaměstnanci trvali na takto doslovné interpretaci zákona, byla by to pro firmy velká byrokratická zátěž. Umím si ale představit paušální měsíční příspěvek u zaměstnanců, kteří pracují z domova převážnou část pracovní doby anebo ani nemají možnost pracovat ve firemní kanceláři,“ říká Jiří Halbrštát.

Tím případem by mohly být například firmy, kde mají home office nastavený jako povinný a významně tím šetří na nájmech za kanceláře. „Nebo tam, kde se využívá fenomén BYOD (z angl. Bring Your Own Device – Přines si vlastní zařízení, pozn. red.), kdy zaměstnanci používají vlastní notebooky, mobily a podobně. Tam by podle mě nějaký příspěvek od zaměstnavatele měl fungovat a mne osobně by to motivovalo,“ říká Nikolas Pátek, marketingový ředitel společnosti Colop.

Například banky nechaly doma pracovat lidi z call center i likvidátory škod. „Banka jim byla schopna velmi rychle zajistit potřebnou techniku i domů,“ říká Zuzana Filipová z Moneta Money Bank.

Práci z domova podpořil také technologický gigant Google. Společnost zaměstnancům poskytla příspěvek tisíc amerických dolarů na nákup vybavení a nábytku, který usnadní jejich práci z domova.

Oproti tomu loňská studie společnosti Tecla, která působí v oblasti IT recruitementu, hlásá, že průměrná úspora pracovníků na home office v USA je sedm tisíc dolarů ročně. Zahrnuje náklady na dopravu, stravování, hlídání dětí, ale i oblečení a kosmetiku.

Domluvte se osobně

Společnosti si tak upravují dohody se zaměstnanci samy, podle svých zkušeností a vybavení. „Pro zaměstnance na home office neexistuje žádná speciální úprava, podmínky se sjednávají v dohodě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Strany tak mají větší volnost upravit si podmínky práce z domova podle vlastní potřeby,“ potvrzuje i Lukáš Regec z právní kanceláře BDO Legal.

Podle odborníků na pracovní právo využívají české firmy v praxi dva způsoby při proplácení nákladů.

„První z nich je hrazení paušálu, kterým lze proplácení nákladů částečně řešit, ale nelze je využít pro všechny náklady (typicky pro energie). Pokud je u ostatních nákladů, například opotřebení majetku, paušál využit, je klíčové ho stanovit na základě kalkulace skutečných výdajů. V opačném případě by se zaměstnavatel mohl dostat do problémů se správcem daně,“ říká Adam Hussein z BDO Legal.

Druhým způsobem je proplácení všech vynaložených nákladů k výkonu práce, a to na základě prokázání příslušnými doklady.

„Zaměstnavatel zaplatí poměrnou část z měsíční faktury za elektřinu, a to podle doby, kdy zaměstnanec pracoval z domova. Přestože je tato varianta jistější a přesnější, v praxi může být administrativně velmi složitá, a to zejména ve výpočtu části, kterou má zaměstnavatel proplácet,“ upozorňuje Regec.