Studenty paralyzuje mluvení na veřejnosti, problémy si přenášejí i do práce

Prezentace projektů jsou dnes už běžkou součástí studia. Veřejný projev ale začíná být pro čím dál větší počet absolventů středních škol výrazným problémem. Vyplývá to ze studie, kterou provedli vědci Národního institutu SYRI, když analyzovali veřejné projevy 1 745 vysokoškolských studentů.

Výsledky se hodně lišily v závislosti na pohlaví „Ženy mají oproti mužům až 1,5krát vyšší skóre úzkosti z mluvení než muži. U nebinárních osob je to dokonce dvojnásobek oproti mužům,“ říká Tomáš Lintner z institutu SYRI a Masarykovy univerzity.

Podle něj je důvodem vyšší úzkosti u žen určitý vliv společenského očekávání a stereotypů. Ženy se podle Lintnera ve společnosti stále potýkají se stereotypy, které zpochybňují jejich kompetenci, zejména ve veřejné a profesní sféře. „Toto společenské pozadí může zesílit tlak a úzkost spojenou s veřejným vystupováním,“ myslí si expert.

Vzdělání nestačí. O profesní kariéře často rozhodují měkké dovednosti

Překvapivě častěji mají problém s mluveným projevem absolventi gymnázií ve srovnání s absolventy odborných středních škol. To je přesný opak toho, co vědci od studie očekávali. Důvod ale může být poměrně prostý. „Gymnázia se obecně více zaměřují na výkon, což studenty zřejmě stresuje a odráží se to pak i na jejich obavách z vystupování na vysoké škole,“ vysvětluje možné příčiny Lintner. A mnohem častěji byly úzkostné stavy pozorovány u studentů bakalářského studia než například u studentů doktorského studia.

Naopak věk studentů, jejich národnost nebo obor, který studují, nehrají podle výsledků analýzy žádnou roli v tom, jestli bude mít student s veřejným projevem problém nebo ne.

Psycholog radí, jak odpovídat na nejčastější otázky při pohovoru

Slabší schopnost komunikace oproti starším generacím pozorují i personální agentury. „Sociální dovednosti s ´živými lidmi´ jsou u mladší generace slabší než například u generace X nebo u boomers,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment.

Důvodem může být i fakt, že generace dnešních vysokoškolských absolventů má mezilidského kontaktu výrazně méně, než ta předchozí. „Jejich úzkost je dána především tím, že jsou zvyklí více komunikovat elektronicky než ústně, což vede k většímu stresu a frustraci při veřejném projevu,“ myslí si mluvčí české odnože personální agentury Randstad Petr Douda.

K dalším důvodům pak patří i malé sebevědomí, za které do určité míry mohou i sociální sítě, které v mnoha oblastech často nastavují až nereálně vysokou laťku. „Lidé také mají často strach z hodnocení okolí a určité obavy přináší i nedostatek zkušeností,“ dodává Jitka Kouba.

Podobné stavy přitom následně mohou absolventům dělat potíže i při plnění úkolů v zaměstnání, ačkoli výběrovým řízením projdou. „Výběrové řízení zpravidla neobsahuje test prezentace na veřejnosti, ale pouze rozhovor s pár lidmi z oddělení lidských zdrojů. Spíše se posléze v profesi ukáže, že veřejný mluvený projev se vyžaduje a že mu to nejde,“ říká Daniel Münich, ekonom ve společnosti CERGE-EI.

Anketa: Jaký byl můj největší pracovní omyl či trapas

Při plnění pracovních úkolů přitom nemusí jít o to odmoderovat akci v sále plném lidí nebo mít projev na firemním teambuildingu. „I prezentace výsledků práce před vlastním týmem může představovat stresový faktor,“ poukazuje Jitka Kouba. Obava z mluvení na veřejnosti pak může vést i k dalším problémům.

„Setkáváme se s tím, že absolventi, kteří nastupují do zaměstnání, se během zaučování často obávají zeptat na věci, kterým nerozumí nebo nevědí, jak je udělat,“ popisuje Petr Douda. Za obavami je často strach, aby se nezesměšnili, ale i chuť komunikovat raději písemně. Ve výsledku ale takový přístup vede často k nedorozumění a snížení efektivity práce. „Také mohou přijít o příležitosti k povýšení na pozice, které vyžadují schopnost prezentovat a vést,“ dodává Petr Douda.

Česká republika přitom není s těmito výsledky ničím neobvyklá. „O nový jev rozhodně nejde. Ale tento jev se zřejmě více stává předmětem vědeckého bádání,“ říká Daniel Münich . Podle Národního institutu SYRI vyplynulo z finské studie, že pro tamnější vysokoškoláky je z celého studia nejstresovější právě ta část, kde musí přednést veřejný projev.

Ze studie provedené v USA zase vychází, že 61 procent vysokoškolských studentů se bojí mluvit na veřejnosti. Podobné výsledky ukázala i britská studie, kde úzkost z veřejné prezentace projevilo dokonce 80 procent studentů.