Naznačuje, že by se stravenkové firmy kvůli poklesu příjmů mohly chtít po zavedení paušálu zahojit na obchodnících a na restauracích. Paušál, který má fungovat souběžně se stravenkami a závodním stravováním, nyní čeká na druhé čtení ve Sněmovně. Začít platit by mohl od příštího roku.
Hledáte práci v gastronomii nebo v cestovním ruchu? Hledejte na portálu jobDNES.cz |
Co se teď z vašeho pohledu děje na stravenkovém trhu?
Stravenkové firmy se teď snaží ve velkém přesvědčit zaměstnavatele, kteří dosud nedávali stravenky, aby je rychle zavedli – nabízejí jim dokonce záporné provize. Přitom ještě před třemi lety za dodávku stravenek museli platit, například za stokorunovou stravenku 102 koruny. Teď ji naopak dostanou za 97–99 korun (jde zpravidla o velké nebo státní zaměstnavatele, pozn. red.). Snaží se tím získat podporu veřejnosti, zaměstnanců pro stravenky. Chybějící marži si budou muset stravenkové firmy někde vynahradit – zbývají restaurace a obchodníci.
Lidé přestanou chodit na oběd, bojí se restaurace stravenkového paušálu |
Kolik dnes platí prodejny ze sítě COOP na provizích?
Síť našich prodejen je roztříštěná, nemají to všechny stejně. Domnívám se, že družstevní prodejny COOP mají zhruba poloviční provize než nezávislí malí obchodníci. Ti, i když bývají součástí nějaké frančízové sítě, mají individuální smlouvu se stravenkovou firmou a jejich provize bude vysoká, bude se pohybovat kolem 5–6 procent, jako to mají restaurace.
Pozorujete zvyšování provizí pro obchodníky, případně pro restaurace?
Zatím ne, stravenkové firmy nechtějí zvyšovat provize obchodníkům a restauratérům předtím, než bude definitivně schválen stravenkový paušál, aby nevyvolaly paniku. Snad jen u nově zaváděných elektronických stravenek jsou provize vyšší než u papírových, elektronická stravenka samozřejmě vyžaduje náklady na investici – na software, smlouvu s kartovou společností, která také chce provizi za platbu kartou, s bankou. Jsem zvědavý, jak se budou chovat stravenkové firmy po zavedení paušálu.
Jaký je váš odhad?
Nedovedu říci. Z mého pohledu představuje zaměstnanecký paušál srovnání podmínek i pro zaměstnavatele, kteří dosud žádný daňový benefit na stravování nenabízeli. Závodní stravování si nemohou dovolit a stravenky z nějakých důvodů nechtějí. Navíc stravenkový systém, jak je dnes nastavený, není funkční.
Co tím myslíte?
Téměř polovina stravenek se i v době před covidem utrácela v obchodech a ne za teplé jídlo. Teď to zřejmě bude ještě víc. Navíc se zaváděním elektronických stravenek vytrácí povědomí, že jde o účelově určené prostředky na stravování – na kartě už není napsáno „stravenka“. V době covidu se také zvýšily denní nákupní limity na elektronických stravenkových kartách. Bývalo to pět stovek, teď je to až dva tisíce za den. Stravenky na celý měsíc tak lze utratit za nákupy v jednom dni a teplé jídlo si pak zaměstnanec pořizuje za své. Pak je ale zbytečné, aby se na tom živila stravenková společnost. Je to krize stravenkového systému.
Stravenky v době koronakrize: teplé jídlo nezaručí, nárok je i při homeoffice |
Proč se podle vás účelovost z daňového benefitu na stravování vytratila?
Stravenkové firmy nefunkčnost systému svádějí na ministerstvo financí – právě ono má podle nich stanovit limit, kolik můžete ze stravenkové karty denně utratit, aby to lidi motivovalo jít na jídlo. Další problém je rozsah míst, kde mohou stravenku akceptovat – primárně by to měla být stravovací zařízení, a pak nanejvýš malí obchodníci tam, kde hospoda není. Dnes je akceptují supermarkety, a v jejich blízkosti zpravidla nějaká hospoda bývá. Navíc ze stravenek se stala druhá měna v zemi a obchodníci si je mezi sebou přeprodávají s různou výší provize.
Můžete to vysvětlit?
Některé restaurace a malé nezávislé obchůdky za vybrané stravenky nakupují zboží, protože by jinak měly velmi nevýhodné podmínky na odkup stravenek. Jejich dodavatel, velkoobchodník, si na dodací list přirazí marži, kterou bude muset za výkup stravenky zaplatit sám – může mít zajištěné výhodnější podmínky přes nějakou spřízněnou firmu.
Papírové stravenky představují ještě další náklady. Jsou v nich uložené peníze a je s nimi velká administrativa – každý den se musí spočítat, roztřídit, jednou za čas se posílají na výměnu – poštou jako ceniny a pojištěné, což je drahé.
Co zaměstnanci družstevních prodejen COOP, dostávají stravenky?
Skupina COOP má přes 40 družstev a ta si to řídí a zpravidla i vyjednávají sama, v jižních Čechách se teď snaží domluvit se stravenkáři hromadně, kvůli lepším podmínkám. Většina z nich stravenky dává. Na malých obcích nemusí být v blízkosti restaurace, kde je lze utratit, a prodavačky si tak zpravidla nosí krabičky, které si o polední pauze ohřejí v mikrovlnce. Takže to utratí u nás v obchodě a COOP z toho při zpětné výměně za peníze zaplatí stravenkové firmě provizi. Se stravenkovým paušálem by daňový benefit zaměstnanci využili úplně stejně jako dnes, jen by odpadla zmíněná provize.
Co závodní stravování, kde může zaměstnavatel také využít daňové zvýhodnění a zaměstnancům nabídnout jídlo levněji? Stravenkový paušál by to neohrozil?
Závodní stravování je ze stravovacích benefitů nejlepší – splňuje skvěle účel, zaměstnanec skutečně dostane teplé jídlo, navíc v místě pracoviště. Samozřejmě tam zaměstnancům nemusí chutnat.
Odbory, které jsou silnými zastánci stravenek, argumentují, že závodky, do jejichž vybudování mnohde podniky investovaly, se budou muset zavírat, protože zaměstnanci budou chtít radši stravenkový paušál – peníze do ruky. Nemají pravdu?
To nedává smysl – je na zaměstnavateli, jestli bude zaměstnanci dávat nějaký benefit a jakou formou. Odbory tedy mohou závodní stravování při jednání se zaměstnavatelem naopak uhájit a případně se zasadit o lepší kvalitu jídla. Jiná věc je, že se nechtějí dostat do nekomfortní situace – hájí zájmy zaměstnanců a mají rozhodnout, jestli jejich zájem je závodní stravování, nebo zaměstnanecký paušál.
Proč podle vás odbory tak silně bojují za stravenky a stavějí se jednoznačně na stranu stravenkových firem? Ty pochopitelně odmítají stravenkový paušál jako silnou konkurenci ke stravenkám.
Stravenkové společnosti jsou přirozeným partnerem pro odbory, které samozřejmě vždy chtěly u zaměstnavatelů prosadit benefity na stravování, mezi nimi stravenky, takže nějaká forma spolupráce je na místě. Proč ale odbory odmítají zavedení peněžního benefitu v podobě stravenkového paušálu, nevím. Může za tím být neznalost nebo nepochopení. Stravenkový paušál je pro lidi jednodušší – vzít si peníze a utratit je podle vlastní vůle.
Častý argument proti stravenkovému paušálu je, že si vláda připravuje půdu pro úplné zrušení stravovacích benefitů. Vy u jednání s ministerstvem financí býváte – zazněly takové návrhy?
Nikoliv. Spíš to otevře debatu ohledně regulace provizí, a to nejen u stravenek. Stravenkové společnosti nabízejí i další benefity, na které může zaměstnavatel uplatňovat daňové zvýhodnění, například na kulturu a sport. I tam je nevole ohledně přílišné výši provize – ozývají se fitka, hotely... Možná to otevře debatu o tom, jaký je přiměřený poplatek za zprostředkování zákazníků. Týká se to i služeb jako Uber Eats (začátkem června se z Česka stáhl, pozn. red.), Booking a další aplikace.
