Původní penzijní připojištění je už částečně uzavřenou kapitolou, protože do starého penzijka se již 12 let nedá vstupovat a dochází pouze k postupnému vybírání finančních prostředků a ukončování smluv. I tak v něm má peníze ještě 2,2 milionu lidí – přesto, že vložené finance tu ztrácejí na hodnotě.
Prostředky, které si na penzijní připojištění (smlouvy starého penzijka) lidé posílají, se zhodnocují v tzv. transformovaných fondech. „Ty mají povinnost dosahovat každoročního nezáporného výnosu, což pro penzijní společnosti znamená nutnost investovat jen do těch nejkonzervativnějších, a tedy zároveň nejméně výnosných, investičních nástrojů,“ vysvětluje Jan Macek, relationship manažer Conseq Investment Management. Výnosy těchto fondů jsou tak žalostné, a to i v posledních dvou letech, kdy řádila vysoká inflace. V roce 2022 dosáhly transformované fondy průměrného zhodnocení 1,55 procenta, loni pak 2,24 procenta. Reálné zhodnocení je tedy, bohužel, vysoce záporné.
„V desetiletém horizontu se ale průměrné zhodnocení pohybuje kolem jednoho procenta. Výjimkou nejsou ani čísla těsně nad nulou, pod nulu se totiž podle zákonných parametrů dostat nemohou,“ uvádí Lenka Vaňková, analytička poradenské společnosti Partners.
Nový kabát pro staré spoření
Nový produkt, který na staré penzijko navázal, se jmenuje doplňkové penzijní spoření (DPS) a dnes je v něm již více než 1,9 milionu účastníků, každý kvartál přibývá zhruba 50 tisíc nových. „Postupně se tedy dostaneme do situace, kdy se počty účastníků v novém i ve starém penzijku vyrovnají. To očekáváme asi na přelomu letošního a příštího roku,“ říká Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností ČR (APS ČR).
Název produktu je ale hodně zavádějící, protože doplňkové penzijní spoření je čistě investiční záležitost. Penzijní společnosti investují prostřednictvím takzvaných účastnických fondů. Nabízejí přitom tři základní investiční strategie. „Konzervativní, kterou každé penzijní společnosti ukládá stát za povinnost, zejména pro mimořádně konzervativní účastníky, kteří by jinak nepřešli ze starého spoření do nového nebo by do penzijka vůbec nevstoupili. Ta se orientuje zejména na státní dluhopisy,“ popisuje Sedláček.
„Dále je to poměrně odvážná dynamická strategie, která se zaměřuje na akcie a kde míra rizika odpovídá míře výnosu. A vyvážená strategie je mix obojího, akcie a dluhopisy jsou v ní zastoupeny zhruba napůl,“ dodává Sedláček s tím, že penzijní společnosti mívají i další strategie, například etickou, jež neinvestuje do akcií firem, které testují výrobky na zvířatech a podobně.
Kterou z nabízených investičních strategií účastník zvolí, je jen na něm. Částečně s tím může pomoct investiční dotazník, který musí každý při sjednávání smlouvy vyplnit, a určitě také finanční poradce. „Obecně je možné říci, že dynamické fondy jsou vhodné pro mladé lidi, pro smlouvy s dlouhodobým horizontem spoření a pro lidi s pozitivním přístupem k riziku. Naopak ty konzervativní spíše pro starší, ty, kterým do důchodového věku zbývá zhruba pět až sedm let, a lidi velmi citlivé na rizika spojená s výkyvy trhů,“ vysvětluje Vaňková.
Kolik vydělá zlatá střední cesta?
Od zvolené investiční strategie se budou odvíjet i výnosy. Nejvíce vynáší dlouhodobě akciové fondy, přestože je u nich nejvyšší volatilita (pravděpodobnost výkyvů), nejméně ty konzervativní, zlatou střední cestou jsou vyvážené fondy.
Názorně je to vidět na údajích za poslední dva roky. Podle APS v roce 2022 dynamické fondy DPS uzavíraly rok průměrně s výsledkem minus10,94 procenta, vyvážené pak minus 6,24 procenta. Konzervativní fondy ukončily rok v kladných číslech a zhodnotily účastníkům v průměru o 0,37 procenta.
V roce 2023 byl vývoj zcela opačný. Dynamické fondy DPS zhodnotily průměrně o 20,64 procenta, vyvážené fondy o 14,84 procenta a povinné konzervativní fondy, které ve svém portfoliu mají zejména dluhopisy, zhodnotily v průměru o 9,04 procenta. Jeden z dynamických fondů dosáhl dokonce 30procentního zhodnocení.
„Za prvních osm měsíců letošního roku výnos dynamických účastnických fondů atakuje v průměru 11 procent, vyvážené fondy přinesly účastníkům průměrný výnos 6,3 procenta,“ říká Sedláček. „Povinné konzervativní fondy vykázaly zisk ve výši tří procent, přičemž inflace od ledna do srpna činila 3,34 procenta.“
Chce to delší čas
Pokud bychom se na to podívali z delšího horizontu, tak za posledních pět let dosahují dynamické fondy průměrného ročního zhodnocení 9,08 procenta, vyvážené 5,4 procenta a povinné konzervativní 4,73 procenta. Konkrétně například Conseq globální akciový účastnický fond zhodnotil celkově za posledních pět let (k 10. 9. 2024) o 41,04 procenta, tedy průměrné roční zhodnocení vychází na 7,12 procenta. Od založení fondu (19. 2. 2013) je celkový výnos 138,04 procenta, což je v průměru 7,79 procenta ročně. Právě na dynamické strategie lidé slyší stále častěji, volí je více než polovina účastníků DPS, ve věku do 40 let dokonce 80 procent.
„Je také zřejmé, že čím později člověk s ukládáním peněz na penzi začne, tím hůře pro něj v budoucnu. Rozdíl v naspořené sumě, šetří-li jen 20 let, nebo naopak 40 let, může být až čtyřnásobný,“ říká Petr Žabža, vedoucí oddělení Investice v Air Bank. A tady je co zlepšovat. „Doplňkové penzijní spoření si totiž lidé zakládají až poměrně pozdě, často až po 40. roce věku. Jenže s investováním by se mělo začít mnohem dříve. Ideálně už ve chvíli, kdy má člověk první pravidelný příjem a má nějaké finanční přebytky,“ zdůrazňuje Žabža.
Stát dává nově víc. Ale k vyšší úložce
Protože se ale situace v čase dále vyvíjí, doznal takzvaný III. pilíř dalších změn, které se týkají smluv starého i nového penzijka. Novinkou, která platí od ledna 2024, je výhodnější sazba pro daňové odpočty, a to až 48 tisíc korun (do které se ale počítá i životní pojištění a dva nové produkty – pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt).
Od července pak došlo ke změně ve výši státních příspěvků, kde se sjednotila sazba. Stát začal k měsíčně uloženým částkám 500 až 1 700 korun přidávat jednotných 20 procent. Na nejnižší státní příspěvek 100 korun dosáhne ten, kdo si bude měsíčně ukládat 500 korun, na nejvyšší 340 korun je nutné posílat 1 700 korun a více. Doposud na nejnižší příspěvek 90 korun stačilo ukládat 300 korun, pro maximálních 230 korun stačilo spořit tisíc korun.
Změna má motivovat k vyšším úložkám, aby lidé byli na penzi lépe zajištěni. „Ale pozor, nestačí si pouze změnit trvalý příkaz a začít posílat vyšší částku. Vždy je nutné uzavřít dodatek ke smlouvě, a to buď v některém z digitálních bankovních kanálů, nebo na pobočce,“ říká Jana Petrovská, členka představenstva KB Penzijní společnosti (KBPS).
Penzisté o státní příspěvek přišli
Rovněž k 1. červenci pak skončila státní podpora pro starobní důchodce. Penzistům, jichž se to týká a kteří nemají ještě splněnou podmínku minimálně pěti let spoření (pro smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024), doporučují oslovení odborníci pokračovat. Klidně i po stokoruně, což je minimální výše úložky. Budou si pak moci vybrat všechny své prostředky včetně státních příspěvků získaných do 30. června 2024.
Některé banky pak přistoupily k tomu, že absenci státního příspěvku penzistům vyrovnají jinak. Například KBPS bude penzistům do konce roku 2025 vyplácet věrnostní odměnu ve výši 230 korun měsíčně. „Peníze vyplatíme každému klientovi, kterému byl přiznán starobní důchod, na penzijním účtu má naspořeno alespoň 500 tisíc korun, z účtu zatím není vyplácená dávka a dál si spoří alespoň 300 korun měsíčně,“ upřesňuje Petrovská. Akce platí pro stávající klienty i pro všechny, kteří se rozhodnou mít své penzijko u KBPS.
Novinka pro konzervativní investory
Nově je od letoška možné mít dvě smlouvy penzijního spoření. „Nová právní úprava umožňuje ‚zamrazit‘ stávající staré penzijko a vedle něj začít využívat nové, tedy účastnické fondy,“ vysvětluje Jan Macek. Jinými slovy, aktivní je pouze jedna smlouva – ta nová. „Jen na jednu smlouvu je možné zasílat vlastní platby, příspěvky zaměstnavatele, čerpat státní příspěvky i daňové odpočty,“ doplňuje Vaňková. Je to řešení pro opatrné účastníky starého penzijka, kteří nechtějí riskovat dosud naspořenou zásobu (ač fakticky v čase peníze ztrácejí na hodnotě), ale zároveň chtějí začít dosahovat vyšších výnosů v doplňkovém penzijním spoření.
Dlouhodobý investiční produkt
Poslední novinkou je vznik nového typu fondu, resp. dlouhodobého investičního produktu, známého pod zkratkou DIP. „Jde o další alternativu státem podporovaného investičního řešení. DIP nabízí širší investiční možnosti než ‚klasické‘ penzijko,“ říká Marcel Vanduch, investiční analytik Partners.
Zákon určuje, jaké společnosti mohou být poskytovatelem DIP, seznam vede ČNB. Jsou to především banky, obchodníci s cennými papíry a investiční společnosti. „Investovat lze v rámci DIP do zákonem vymezeného spektra investičních nástrojů: investičních fondů a burzovně obchodovaných nástrojů, tedy akcií, ETF, dluhopisů. V rámci DIP účtu jde investiční nástroje libovolně prodávat i nakupovat, je také možné kdykoliv vybírat,“ popisuje Macek. Zdůrazňuje ale, že pokud v okamžiku výběru nejsou splněny podmínky 60 let věku a zároveň 120 měsíců trvání smlouvy, bude investor povinen vrátit (dodanit) veškeré načerpané daňové výhody. Zvýhodnění je především daňové. Státní příspěvek se vztahuje jen na „klasické“ penzijko.
Chcete být v penzi zajištěni? Vyberte si z nejlépe placených pracovních míst na portálu jobDNES.cz |
