Třetina lidí mění kariéru. Donutil je k tomu koronavirus

Jaro na pracovním trhu začalo ještě mnohem dříve než to meteorologické. Už v únoru, před tvrdým březnovým lockdownem, se začalo na pracovní inzeráty ozývat daleko více zájemců než měsíce předtím.

Oživení nastalo hlavně mezi nevýrobními pozicemi, jako jsou referenti, obchodní zástupci, specialisté, supervizoři. „Na tyto pozice chodí poměrně hodně životopisů. Například na inzerát obchodního zástupce, který byl vyvěšen od poloviny ledna do poloviny února, přišlo 49 odpovědí. O pozici personalisty projevilo ve stejném období zájem 88 uchazečů,“ říká Radim Linka, generální ředitel výrobce průmyslového osvětlení Beghelli-Elplast.

„Firmy teď nabírají lidi jako o závod, březen byl pro nás obchodně nejúspěšnější měsíc za celých třináct let existence,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.cz. Personální agentura v březnu dostala od zaměstnavatelů o 30 procent poptávek na obsazení pracovních pozic více, než je její obvyklý průměr za celou dobu trvání.

Profese z okraje zájmu

Oživení na trhu práce potvrzují i březnová čísla úřadu práce, podle kterého po čtyřech měsících mírného růstu nezaměstnanost klesla na 4,2 procenta. Počet volných míst vzrostl na 338 862 a převýšil tak počet evidovaných uchazečů o práci.

Zaměstnavatelům se také začali aktivně hlásit sami lidé na místa, která doposud obsazovali jen zahraniční pracovníci. „Nejvíce volných pozic máme v oblasti ostrahy, kde se nám nyní hlásí dvakrát až třikrát více zájemců než před covidem. Podobně to je také v oblasti úklidových služeb, kam se dříve hlásilo minimum uchazečů s českou národností, dnes jich je polovina ze všech zájemců,“ uvádí konkrétní údaje Radek Škrabal ze společnosti SSI Group, která zajišťuje údržbu a bezpečnost budov.

Po roce omezení, částečných i tvrdých lockdownů, přestávají mnozí věřit, že je jejich původní zaměstnání udržitelné. „Řada drobných živnostníků také ukončuje podnikání, protože pro ně přestalo být reálné udržet restauraci, penzion, kadeřnickou provozovnu nebo malý obchod. Problémy mají i ti, kteří se zaměřili na služby spojené se sportováním a dalšími volnočasovými aktivitami nebo uměním,“ dodává Michal Novák z portálu Profesia.

Z téměř tisícovky lidí, která se účastnila ankety na stránkách tohoto pracovního portálu, mění každý třetí práci právě kvůli koronaviru. Jen dvanáct procent z nich se chce po odvolání pandemických opatření vrátit ke své profesi.

A tak mezi mezi bílými límečky začínají bodovat i ta místa, která byla dříve na okraji zájmu. „Profese pojišťovacího poradce, ale také třeba operátora prodejního call centra prožívají jakousi renesanci. Mnohem více lidí je ochotno se o podmínky práce zajímat a zvažovat své zařazení do obchodní služby,“ říká Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.

Podle ní to ale není pouze tím, že lidé z mnoha jiných oborů přišli o práci, ale také zájmem o flexibilní pracovní místa. „Pružná pracovní doba je důležitým kritériem zvláště pro rodiče dětí s domácím vyučováním nebo lidí, kteří pečují doma o seniory. Dříve se distribucí finančních služeb lidé často zabývali ‚na vedlejšák‘, dnes to řada lidí bere jako hlavní zdroj příjmu a věnuje se profesi naplno,“ poznamenává Eva Svobodová.

Přibylo tak například zájemců ve středním věku, kteří mají zájem o stálý pracovní poměr v prodejním call centru, kde dříve spíše dominovali studenti.

Něco za něco

Přesto, že se i dříve místa obchoďáků, referentů a administrativních posil všeho druhu dařilo zaměstnavatelům zaplňovat mnohem lépe než ta výrobní, nerozdávají je na požádání. Naopak. „Je vidět například méně otevřených pozic ve středním a vyšším managementu a méně míst pro absolventy netechnických oborů, firmy velmi racionálně zvažují, do koho se jim vyplatí investovat,“ říká Jacek Kowalak, ředitel české pobočky společnosti Randstad.

Lidé si nově pořizují řidičská oprávnění na hromadnou dopravu či nákladní přepravu, doplňují si odborné řemeslnické zkoušky, kvalifikaci potřebnou pro práci ve zdravotnictví či v sociálních službách. Zkoušejí i rekvalifikaci v oborech, které pandemie ještě posílila, jako jsou informační technologie. „Zaznamenáváme zvýšený zájem o odborné kurzy. Velká část zájemců o kariéru v IT se zaměřuje na získávání programátorských znalostí a dovedností, nejčastěji na Javu a C#,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas.

Co je pro některé výzvou, pro jiné je zase překážkou, kterou nedokážou zdolat. „Pro pozici pojišťovacího poradce je limitujícím faktorem aktuální legislativa, která vyžaduje, aby měl maturitu a zvládl nelehké zkoušky odborné způsobilosti. Ty nelze složit bez důkladné přípravy, což samozřejmě omezuje zájem lidí, kteří přicházejí nyní nárazově kvůli nestabilitě původní profese,“ vysvětluje Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.

Ubývá tak zejména poradců ve starší generaci 55+, ať už stávajících nebo nově příchozích, kteří se už nechtějí učit na náročné zkoušky.

Zúročené zkušenosti

Mnoha firmám však pandemie nahrála novou sílu. Vinou uzavřených provozů se octla bez práce řada osvědčených pracovníků s letitými zkušenostmi, kteří by pozvolna mířili do předčasných důchodů. Rychle ale po nich chňapla konkurence. Například v textilním průmyslu, který se v posledních letech potýkal s nedostatkem švadlen. 

„Generace zkušených šiček a švadlen vyučená ještě za minulého režimu již z většiny odešla do důchodu a nových absolventek mnoho nepřibývalo. S útlumem automobilové výroby se na pracovní trh dostali lidé, kteří bez dlouhého zaškolování mohli začít pracovat v podobném oboru,“ pochvaluje si Adam Rožánek, zástupce značky spodního prádla Styx.

Potvrzuje to analýza nabídek pracovního portálu Profesia. Nejstarší uchazeči obsazují zejména místa ve výrobě, dopravě a logistice, administrativě a retailu. „Na dělnické pozice se nám hlásí hlavně starší lidé, kolem 55+. Většinou už přicházejí se zkušeností v nějaké výrobní firmě typu Inventec, Daikin, ABB, Kollmorgen,“ říká Radim Linka z Beghelli-Elplast, kde v současné době hledají operátory a seřizovače.