Trh práce matky s dětmi nechce. Stát tím přitom přichází až o 10 miliard ročně

Český trh práce je neflexibilní, co se zaměstnávání matek s malými dětmi týče. Analýza této problematiky od Národního institutu SYRI ukazuje, že zatímco matky s malými dětmi pracovat chtějí, trh práce jim není nakloněn.

Podle analýzy si přeje pracovat drtivá většina matek, které jsou doma s dětmi do čtyř let. Pracovat chce 93 procent matek v této situaci. „Souhrnně platí, že většina českých matek s dětmi do čtyř let by chtěla pracovat více hodin, než skutečně pracuje,“ říká Klára Kalíšková z Národního institutu SYRI.

Tokio zavede čtyřdenní pracovní týden. Chce dát lidem více času na rodinu

Matky, co pracovat chtějí, mají ve 22 procent případů zájem o brigádu, případně o práci na jednotlivých projektech. Dalších 20 procent oslovených matek by preferovalo pětinový úvazek a 38 procent pak poloviční úvazek. O plný úvazek by stálo 13 procent matek s malými dětmi.

Jejich zaměstnávání brání celá řada faktorů. Jedním z nich je například nedostatek částečných úvazků. „V České republice tvoří částečné úvazky pouhých šest procent pracovních pozic, zatímco průměr v EU je osmnáct procent. To je obrovský rozdíl, který matkám v Česku ztěžuje možnost skloubit práci s péčí o děti,“ říká Kristýna Cejnarová, spoluzakladatelka platformy MUMDOO, která propojuje profesionálky, které jsou doma s dětmi a chtějí zúročit své pracovní zkušenosti, s firmami, které shánějí projektovou výpomoc.

Podle dat, které platforma sesbírala, je v České republice také nedostatečná dostupnost péče o děti. „Podle našich dat nemá 57 procent rodičů dětí do čtyř let vůbec žádné nebo pouze nárazové hlídání. Kapacity dětských skupin a mateřských škol jsou nedostatečné a alternativní možnosti, jako jsou dětské skupiny, nejsou dostupné všude nebo jsou finančně náročné,“ popisuje Kristýna Cejnarová.

Gig ekonomika mění pohled na trh práce. Pro kurýry je hlavním benefitem flexibilita

Problémem jsou často i státní školky. Podle studie CERGE-EI se počet odmítnutých dětí ve školkách v posledních letech pohybuje okolo 50 tisíc. Matky se v důsledku těchto faktorů často dostávají do situace, kdy jsou odkázány jen na vlastní síly, což jim možnost pracovat výrazně ztěžuje.

A problémem bývají také sociální normy a stereotypy. „V Česku se od 90. let traduje představa, že správná matka by měla být tři roky doma a poté magicky naskočit zpět do práce na plný úvazek. Kdo se rozhodne vrátit do práce dříve, je označován za krkavčí matku, a kdo později, je naopak považován za línou. Tento přístup vytváří na ženy obrovský tlak a zároveň často vede ke znevýhodnění matek na trhu práce,“ dodává Cejnarová.

Na současnou situaci pak Česká republika v mnoha ohledech doplácí. Klára Kalíšková totiž vyčíslila, že kdyby matky mohly pracovat dle svých preferencí, do státního rozpočtu by tím ročně přibylo přes devět miliard.

V Česku je nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Má to však i stinné stránky

Česká republika má v současné době přibližně 210 tisíc matek bez práce. Jejich průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdne. Při průměrné hodinové mzdě 215 Kč to činí 11 tisíc Kč měsíčně na osobu. „Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo asi 9,108 miliardy Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ upozorňuje Klára Kalíšková.

Další skupinou jsou matky s malými dětmi, které v současné době pracují v průměru 17 hodin týdně. Preferovaly by však úvazek o zhruba čtyři hodiny týdně vyšší. Pokud by jim bylo vyhověno, přineslo by to do veřejných rozpočtů další 1,231 miliardy Kč ročně. „Celkově by přechod do situace, kdy matky dětí do čtyř let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi 10 miliard korun ročně,“ dodává Klára Kalíšková.

Tím, že matky s malými dětmi nemohou pracovat podle svých preferencí, přichází stát nejen až o deset miliard na odvodech. Přichází o pracovní sílu, o talenty na trhu práce a zvyšuje se tím genderová nerovnost na trhu práce. České ženy mají totiž podle studie Národního institutu SYRI v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. A nemožnost pracovat podle svých preferencí má na matky dětmi celoživotní negativní dopady.

Nálada firem se lepší. Obavy z cen energií a vývoje ekonomiky ale zůstávají

„Pokud je rodina nucena volit pracovní neaktivitu matky jako řešení toho, že není dostupná péče v místě, vede to zejména k nižším výdělkům žen a to nejen v danou chvíli, ale i do budoucna a s velkou pravděpodobností s důsledkem až k nižšímu důchodu,“ říká Lenka Simerská, hlavní gestorka systémového projektu Rovná odměna z ministerstva práce a sociálních věcí.

Kromě toho několikaletá přestávka v pracovním procesu v důsledku nemožnosti pracovat na rodičovské dovolené vede k horší zaměstnatelnosti takových žen. Zaměstnavatelé pak dávají přednost jiným pracovníkům. „Ženy stagnují v růstu, v příležitostech a možnosti vyššího výdělku. Trpí samozřejmě i rodinný rozpočet, když do něj žena přináší dlouhodobě méně,“ uzavírá Lenka Simerská.