Rok 2021 se stal pro globální trh s uměním významným milníkem. Za díla impresionistů, za poválečnou tvorbu nebo za současné umění vydali sběratelé miliardy dolarů. Novinkou uplynulého roku ovšem je, že mnoho z nich se rekrutovalo z lidí, kteří zbohatli na kryptoměnách nebo podobných technologiích. Informaci přinesl britský portál The Guardian.
Ve znamení rekordů
Během pouhých dvou listopadových týdnů prodaly čelní aukční síně v New Yorku umělecká díla v hodnotě více než 2,6 bilionu dolarů (58 miliard korun). Jen za čtyři obrazy Vincenta van Gogha zaplatili dražitelé 161 milionů dolarů (3,5 miliardy korun) včetně rekordní sumy 71,4 milionu dolarů (1,5 miliardy korun) za jeho olivovníky.
Mladí Francouzi boří zvyky na trhu s uměním. Věkem i vysokými útratami |
V květnu dosáhla aukčního rekordu dražba dva metry vysokého obrazu malíře Jeana-Michela Basquiata z roku 1983 s názvem In this Case, za kterou byl dražitel ochoten vydat 93 milionů dolarů (dvě miliardy korun).
Listopadová aukce sbírky pětatřiceti děl Andyho Warhola, Jacksona Pollocka a Marka Rothka z takzvané Macloweovy sbírky vynesla více než 676 milionů dolarů (15 miliard korun).
Hledáte uplatnění v kultuře a umění? Najděte si práci na internetovém portálu jobDNES.cz. |
Krajinka švýcarského malíře Nicolase Partyho se vydražila za 3,3 milionu dolarů (73,3 milionů korun) a částka zdvojnásobila prodejní rekord díla tohoto výtvarníka.
„Trh s uměním zažívá mocné turbulence,“ říká šéf aukční síně Sotheby’s Charles Stewart. „Počet zájemců o umělecká díla je nevídaně vysoký. Jsme nyní svědky mnoha aukčních rekordů, které naše instituce za svou 277letou existenci neviděla,“ dodává.
Odborníci na trh s uměním se domnívají, že poptávku akceleroval již v roce 2020 především koronavirus. „Přesně v té době se totiž na trhu objevilo nevídané množství žádaných uměleckých děl, která přilákala pozornost mnoha zákazníků,“ říká Stewart.
Nejde však jenom o malby. V prosinci 2020 se v New Yorku vydražila za rekordní částku také například takzvaná Hamiltonova Afrodita, socha z antického Říma. Zatímco odhady hovořily o finální ceně dva až tři miliony dolarů, vítěz dražby za ni nakonec zaplatil 25 milionů dolarů (556 milionů korun).
Aukce luxusních komodit v síni Sotheby’s, které nyní zahrnují i takové položky, jako je streetová móda, tenisky, skateboardy, klenoty, hodinky, kabelky, ale i vína anebo láhve whisky, jen za první polovinu roku 2021 na prodejích vynesly miliardu dolarů, tedy přibližně 22 miliard korun.
Vstup nových technologií
Vzruch do trhu s uměním však přinášejí i nejnovější technologie. Nezaměnitelný elektronický klíč (NFT) k dílu výtvarníka Mika Winkelmanna známého jako Beeple s názvem Everydays: the First 5000 Days vynesl v loni v březnu aukční síni 69 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) a dražba tohoto artefaktu podle Christie’s jeho autora okamžitě katapultovala do skupiny nejvíce ceněných digitálních umělců dneška.
„Že trh předvádí nevídané kousky, je pravda. Rozhodně překonává ty nejdivočejší představy většiny lidí o něm,“ říká Katharine Arnoldová, šéfka sbírky současného umění při aukční síni Christie’s. Sama však přiznává, že co se týče děl starých mistrů, v porovnání se situací před covidem trh asi o dvacet procent poklesl.
Co je to NFTNFT je zkratka anglického non-fungible token, česky nezaměnitelný token, tedy nezaměnitelný elektronický klíč. Je to digitální dílo s certifikátem pravosti, které se teoreticky nedá odcizit. V posledních letech jejich popularita mezi sběrateli prudce stoupá, přičemž některé NFT se v aukcích prodaly i za několik milionů dolarů. Mohou to být buď jen digitálně vytvořená díla, nebo digitalizované verze skutečných děl. Je možné je darovat nebo s nimi obchodovat, ale není možné je pozměnit nebo rozmnožit. |
To ale rozhodně neplatí o moderním umění. Podle zprávy o stavu trhu se současným uměním se za dvanáct měsíců do června roku 2021 celkově prodalo děl moderního umění za 2,7 bilionu dolarů (60 miliard korun). Trh je nyní podle reportu „silnější diverzifikovanější a hutnější než kdy předtím“.
Umění jako investice
Odborníci přisuzují trendu nárůstu zájmu o umění nejméně tři různé příčiny. Jsou to především mladí kryptoměnoví zákazníci, nárůst obliby umění na asijských trzích a v neposlední řadě i vzrůstající důvěra, že umění je v době současné ekonomické nestability tou nejlepší možnou investicí.
„Lidé, jimž se podařilo zbohatnout na kryptoměnách, nyní na trhu s uměním participují v mnohem větší míře než kdy předtím,“ říká Stewart ze Sotheby’s. „Jsou mladí a především fungují globálně,“ dodává.
Teprve v listopadu 2021 začala aukční síň Sotheby’s přijímat kryptoměnu ether a celá komunita lidí pohybujících se kolem digitálního umění a NFT tento krok kvitovala s nadšením. Zhruba v téže době se v síni také vydražila i dvě Banksyho díla v přepočtu celkem za bezmála 15 milionů dolarů (333 milionů korun).
„Kryptoměna se stala plnohodnotnou alternativou pro klasické měny,“ říká Arnoldová z aukční síně Christie’s.
Není to bublina
Během dvanáctiměsíčního období do konce června 2021 se na globálním nákupu děl moderního umění z celých čtyřiceti procent podíleli zákazníci z Asie. Daleko za sebou tak zanechali Američany (32 procent) a Brity (16 procent). Asie se tak pro moderní umění rázem stala teritoriem číslo jedna.
„Dalším faktorem, který trh nesmírně akceleroval, jsou investoři. Ti v době vzrůstající inflace hledají takovou komoditu, která by jejich jmění mohla snadno zakonzervovat,“ říká Arnoldová.
„Myslím si ale, že to není bublina. To v žádném případě! Svět se momentálně nachází v takovém stavu, že umění se jeví jako jedna z mála alternativ, jak bezpečně uchovávat peníze. A každou vteřinou vznikají další nedozírné majetky a na trh vstupují noví a noví hráči...“ dodává.
Jen během loňského září vzrostl počet mileniálů, kteří dražili a nakupovali v aukční síni Christie’s, o padesát procent. „Pokud by tito lidé byli jedinými zákazníky nakupujícími tak agresivním způsobem, máme tak co do činění i s výraznou generační proměnou,“ říká Arnoldová. „Znamená to ovšem také to, že nárůst trhu má na svědomí nejenom Asie,“ uzavírá podle The Guardianu.
