Skoro 60 procent zaměstnanců trpí v práci velkým stresem. Stěžují si na podrážděnost, extrémní únavu a neschopnost se soustředit. Ukázal to průzkum společnosti ComPsych, který našel důvody v pracovní zátěži zaměstnanců, pak v problémech s kolegy či nadřízenými a také v nedostatku času na osobní život.
Tento průzkum také uvádí, že stres má negativní dopad na každodenní produktivitu zaměstnanců. Více než třetina zaměstnanců ztratí kvůli stresu až hodinu denně z efektivity v rámci své pracovní doby. Z dlouhodobého hlediska pak více než polovina zaměstnanců ztrácí ročně až dva pracovní dny.
Lépe rozdělené úkoly a flexibilní pracovní doba
Podle personalistů může vystresovaným zaměstnancům ulevit jejich nadřízený. A to tak, že nadefinuje přesně úlohy a zodpovědnost, dá jim jen takové pracovní povinnosti, které odpovídají jejich schopnostem a zdrojům.
„Důležité je, aby na všech úrovních firmy fungovala komunikace. Doporučuji také nastavit pracovníkům jasné plány pro rozvoj kariéry, což je bude motivovat. V neposlední řadě mohou zaměstnavatelé svým pracovníkům pomoci vyvážit pracovní a rodinný život, například díky flexibilnější pracovní době,“ radí personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz.
A důležité je také, aby vedoucí uměl řešit konflikty mezi kolegy a neutíkal před nimi. „Konflikty na pracovišti potřebují jasné stanovisko šéfa, ať už bude při sporu jednat z pozice soudce, nebo rozhodce, který bude řídit prezentaci postojů a argumentů znesvářených stran. Další hodně časté manažerské selhání je neustále se stupňující tlak na výkon, zahlcení zaměstnanců problémy, nekončícími změnami, kdy lidé ztrácejí vizi, že to ještě někdy bude lepší,“ vypočítává Petr Kaňka z Bureau Veritas, lektor a odborník na bezpečnost a ochranu zdraví při
Nejčastěji podle něj chybují manažeři, kteří mají čistě technický přístup k lidem a při zadávání úkolů nezohledňují jejich psychickou kapacitu a rozdílnou schopnost snášet zátěž. „Nevědomky tak podrývají pracovní výkon svého týmu,“ upozorňuje Petr Kaňka. Vzpomíná na jeden nedávný příklad ze své praxe. Vedení jisté společnosti pořádalo Den zdraví, v rámci kterého mohli zaměstnanci darovat krev v mobilní odběrové jednotce. Po několika hodinách přišel překvapený lékař za vedením firmy s otázkou na nečekané výsledky. práci.
Může se hodit |
„Ukázalo se, že 40 % zaměstnanců do čtyřiceti let věku nemohlo přijít k odběru, protože užívali psychofarmaka pro psychické obtíže, úzkosti a stres, tedy léků vylučujících dárcovství. Příčinou stavu byl velký firemní projekt implementace změn a celého řídícího softwaru společnosti. Management vůbec nevěděl, čím si v té době zaměstnanci procházejí a jak velký dopad to má na jejich psychické zdraví,“ vypráví Petr Kaňka.
Voláme psychologa
V průmyslových odvětvích může být nebezpečný i běžný denní stres. Nesoustředěnost při rutinní práci zvyšuje riziko chyb s vážnými zdravotními následky. Některé firmy proto zavádějí pro zaměstnance speciální programy na zvládání stresu, v dalších zase působí firemní psycholog, který funguje v roli zaměstnaneckého kouče.
„Rutina a provozní slepota u nás bohužel byly příčinou valné většiny úrazů v předchozích letech. Proto se nyní zaměřujeme na psychiku zaměstnanců tak, aby neztráceli soustředění a nepodceňovali rizika, která jsou s jejich prací spojena,“ vysvětluje Kamila Zrůstová, vedoucí bezpečnosti práce a managementu zdraví energetické skupiny E.ON. Společnost pro své zaměstnance uspořádala sérii psychologických seminářů, na kterých probírali různé stresové situace i možnosti jejich zvládání.
Když šéf nepomůže
Podle psychologů patří mezi nejčastější příznaky stresu například úzkost, vyčerpanost, agresivita, porucha soustředění a schopnosti rozhodovat se. Pokud vám nepomůže šéf v práci, zkuste to sami.
„Lidé by se měli zamyslet nad tím, jak využívají čas během práce, případně je dobré zkusit si nastavit lepší strategii time managementu,“ řekla personalistka Gabriela Kodenková. Pomoci mohou podle ní i cvičební techniky, díky kterým lze udržet symptomy stresu pod kontrolou.
„Pokud nic z toho nepomůže, je pravděpodobně čas na hledání nové práce. Obecně pomáhá například změna v režimu práce, přesun z byznysu do neziskového sektoru, stáže v zahraničí, nový pracovní tým,“ dodává Gabriela Kodenková.
Vyšší mzda, větší nervy
A je tu ještě jeden zajímavý průzkum k tématu stres v zaměstnání. Přišla s ním profesní sociální síť LinkedIn. A ta mezi respondenty z různých koutů světa zjistila, že vůbec nejvíc vystresovaní z práce jsou lidé, kteří vydělávají více než čtyři miliony korun ročně.
Přesně 68 % lidí s vysokým příjmem zažívá silný stres v práci v porovnání se 47 % těch, jejichž roční výdělek se pohybuje zhruba mezi částkou 700 tisíc až jeden milion korun. Lidé, kteří vydělávají milion až milion a půl, vnímají stres v 38 % a jsou také se svou prací nejvíce spokojeni.
Průzkum se také podíval na stres v práci podle věku zaměstnanců. Ve věkové skupině 37 až 52 let potvrdilo stres při práci 57 % lidí, ze skupiny tzv. Baby Boomers (53 let a více) to bylo 52 % procent zaměstnanců. Právě ti patří k nejloajálnějším zaměstnancům.
U mileniálů (dnešních třicátníků) si na stres stěžovalo pouze 44 % osob. A byť vykazují nejnižší míru stresu v práci, nejnižší zůstává i jejich pracovní spokojenost. Spokojen je ve svém zaměstnání totiž jen každý sedmý mladý zaměstnanec v porovnání s pracovníky ve středním věku (76 %) a Baby Boomers (78 %).
„Mileniálové jsou obecně v práci náročnější než jejich předchůdci. Jsou ambiciózní, chtějí se rozvíjet, rychle růst a vydělávat peníze. Navíc si uvědomují, že budou pracovat velmi dlouho. Dnešní třicátníci počítají s tím, že do důchodu půjdou mnohem později než jejich rodiče. Proto je pochopitelné, že už teď hledají ve svém pracovním životě prostor pro soukromý čas a méně často chtějí dělat kompromisy,“ dodává Gabriela Kodenková z Talentica.cz
