„Umělá inteligence má velký potenciál – ale potenciál, který může jít oběma směry,“ tvrdí Simon Johnson, profesor globální ekonomie a managementu na MIT Sloan School of Management. „Jsme na rozcestí,“ dodává.
Zastánci umělé inteligence předpovídají skokový nárůst produktivity, který přinese bohatství a zlepší životní úroveň. Poradenská společnost McKinsey v červnu odhadla, že by mohla ročně přidat hodnotu mezi 14 a 22 biliony dolarů – horní číslo odpovídá zhruba současné velikosti americké ekonomiky.
Někteří technooptimisté jdou ještě dál a tvrdí, že spolu s roboty je umělá inteligence technologií, která konečně osvobodí lidstvo od rutinních úkolů a uvede nás do života plného kreativity a volného času.
Přesto se množí obavy z jejího dopadu na živobytí, včetně potenciálu zničit pracovní místa v nejrůznějších odvětvích – příkladem budiž stávka hollywoodských herců, kteří se obávají, že přijdou o práci kvůli dvojníkům vytvořeným umělou inteligencí.
Jak zvýšit produktivitu?
Obavy nejsou neopodstatněné. Historie ukazuje, že ekonomický dopad technologického pokroku je obecně nejistý, nerovnoměrný a někdy přímo zhoubný. Letos vyšla kniha Johnsona a jeho kolegy, ekonoma z MIT Darona Acemoglua, která zkoumá tisíc let technologií – od pluhu až po automatické samoobslužné pokladny – z hlediska jejich úspěšnosti při vytváření pracovních míst a šíření bohatství.
Zjistili, že přádelna byla klíčem k automatizaci textilního průmyslu v 18. století, ale vedla k prodloužení pracovní doby v drsnějších podmínkách. Mechanické přádelny bavlny usnadnily v 19. století rozšíření otroctví na americkém Jihu.
Roli sommeliéra přebírá umělá inteligence, aplikace nabízí víno na míru |
Co se týká internetu: vytvořil mnoho nových pracovních pozic, ale většina vytvořeného bohatství připadla hrstce miliardářů. Nárůst produktivity, za který byl kdysi chválen, se v mnoha ekonomikách zpomalil.
Podle červnového výzkumu francouzské banky Natixis je to proto, že i tak rozšířená technologie, jakou je internet, ponechala řadu odvětví nedotčených, zatímco mnoho pracovních míst, která vytvořila, bylo nízko kvalifikovaných – vzpomeňme na řetězec doručovatelů online nákupů. „Závěr zní, že bychom měli být opatrní při odhadu dopadů umělé inteligence na produktivitu práce,“ varuje Natixis.
V globalizované ekonomice existují i další důvody k pochybnostem, zda se potenciální přínosy umělé inteligence projeví rovnoměrně. Na jedné straně hrozí riziko „závodu ke dnu“, protože vlády soutěží o investice do umělé inteligence stále laxnější regulací. Na druhé straně mohou být překážky pro získání těchto investic tak vysoké, že mnoho chudších zemí zůstane pozadu.
„Musíte mít správnou infrastrukturu – obrovskou výpočetní kapacitu,“ podotýká Stefano Scarpetta, ředitel pro zaměstnanost, práci a sociální věci v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se sídlem v Paříži.
Čína chce dohnat USA v umělé inteligenci, láká miliardáře a startupy |
Skupina sedmi ekonomických mocností G7 se v květnu na summitu v Hirošimě dohodla na společné snaze pochopit příležitosti a výzvy generativní umělé inteligence. „Máme Hirošimský proces skupiny G7, ale musíme jít dál ke skupině G20 a OSN,“ míní Scarpetta.
Boj o práva zaměstnanců
Ukazuje se, že inovace je ta snadnější část. Těžší je zajistit, aby fungovala pro všechny – a tady přichází na řadu politika.
Rozvoj železnice v Anglii v 19. století přišel ve chvíli rychlých demokratických reforem a tak si pokroku mohla užívat širší společnost, ať už díky rychlejší přepravě čerstvých potravin nebo prvním možnostem cestovat ve volném čase. Podobné demokratické výdobytky jinde pomohly milionům lidí užívat si plodů technologického pokroku až do 20. století.
Johnson však podotýká, že se situace začala měnit s agresivním akcionářským kapitalismem, který poznamenal poslední čtyři desetiletí. Příkladem jsou automatické samoobslužné pokladny. Potraviny nezlevní, život nakupujících se nezmění a nevznikne žádný nový úkol – pouze zisk ze snížení nákladů na pracovní sílu.
České IT firmy nabírají, ale přibrzďují. Ajťáky nahrazuje umělá inteligence |
Skupiny zaměstnanců, které ztratily velkou část vlivu, který měly před rokem 1980, označují umělou inteligenci za potenciální hrozbu pro práva zaměstnanců i zaměstnanost, například pokud nebude existovat lidská kontrola nad rozhodnutími o přijímání a propouštění zaměstnanců řízenými umělou inteligencí.
Mary Towersová, referentka pro politiku zaměstnaneckých práv v britském Kongresu odborových svazů, uvedla, že je důležité, aby odbory „měly zákonná práva na konzultace a možnost kolektivně vyjednávat o technologiích v práci“.
To je jen jeden z několika faktorů, které pomohou určit, jak bude umělá inteligence utvářet náš ekonomický život – od antimonopolní politiky, která zajistí zdravou konkurenci mezi dodavateli umělé inteligence, až po rekvalifikaci pracovních sil.
Google varoval své zaměstnance před umělou inteligencí. Včetně té vlastní |
Průzkum OECD mezi přibližně 5300 pracovníky zveřejněný v červenci naznačil, že umělá inteligence by mohla být přínosem pro spokojenost s prací, zdraví a mzdy, ale také by mohla představovat rizika týkající se soukromí, posilování předsudků na pracovišti a nutkání lidí k přepracování.
„Otázkou je: prohloubí umělá inteligence stávající nerovnosti, nebo by nám skutečně mohla pomoci vrátit se k něčemu mnohem spravedlivějšímu?“ ptá se Johnson.
Nechcete být nahrazeni umělou inteligencí? Najděte si stabilní práci včas na jobDNES.cz |
