O rozdělení lidí do skupin s příbuznými povahovými rysy se filozofové, lékaři a psychologové pokoušeli od nepaměti. Ze starověku známá a dodnes používaná je typologie Hippokratova. Dělí lidi na sangviniky, flegmatiky, choleriky a melancholiky, a to podle toho, jak silně reagují na podněty svého okolí, a jaké emoce u nich převažují.
Hledáte práci odpovídajíci vaší typologii osobnosti? Najděte ji na portálu jobDNES.cz. |
Modernější podoba Hippokratovy typologie, spojená se jménem H. Eysenka. Dělí osobnosti podle toho, zda jsou spíše introvertní, tedy uzavření a přemýšliví, nebo extrovertní, tedy spontánní a společenští.
Jan Urban
 |
A dále podle toho, zda se současně projevují jako „emocionálně stabilní“, tedy vyrovnaní a náladově stálí, nebo naopak „emocionálně labilní“, tedy nervózní, se sklonem k častému kolísání nálad. Kombinací těchto dvou hledisek dochází k pojetí sangvinika jako člověka extrovertního a emocionálně stálého, cholerika jako extrovertního a emocionálně labilního, melancholika jako introvertního a emocionálně nestálého a flegmatika jako introvertního a emocionálně stabilního.
Poměrně jednoduchá je i tzv. Kretschmerova typologie, spojující psychologické typy se stavbou lidského těla. Rozeznává tři typy lidí, a sice „pykniky“ se zakulacenou postavou, projevující se jako osoby společenské, srdečné až požitkářské, „astheniky“, charakterizované štíhlou postavou se slabším svalstvem, jež psychicky bývají chladnější, uzavřenější a mohou mít sklon k pedantství, a „atletiky“, s výrazně vyvinutým svalstvem, jež bývají klidní, přizpůsobiví, mentálně však někdy trochu těžkopádní.
Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte |
Další teorie dělí lidi do skupin označovaných jako A a B. Do prvé skupiny zahrnuje lidi soutěživé, nedočkavé, ambiciózní a úzkostné, do druhé naopak uvolněné, trpělivé, méně uspěchané a s nižším sklonem ke stresu. Teorie je důležitá nejen pro lepší pochopení toho, jak budou lidé v určitých situacích reagovat, ale i proto, že lidé, patřící k prvé z nich, trpí výrazně vyšším výskytem srdečních onemocnění.
Typologie DISC
Typologie označovaná jako DISC dělí lidí podle jejich vztahu k práci, chování na pracovišti, a toho, o jakou motivaci se toto chování opírá. Její význam spočívá především v tom, že pomáhá lépe pochopit povahu lidí, se kterými denně spolupracujeme, a umožňuje odhadnout, jak budou v určitých situacích reagovat. To umožňuje předcházet zbytečným pracovním konfliktům a nedorozuměním.
Pochopení typu, ke kterému určití lidé patří, usnadňuje pochopit i to, jakou úlohu hrají ve skupině a o jakou roli v ní usilují. Napomáhá nám i v pochopení toho, na co se ve vzájemné komunikaci s nimi zaměřit a čeho se vyvarovat, abychom s nimi vycházeli co nejlépe.
Pochopení hlavních osobních typů, provázené kritickým pohledem na sebe sama, nám může pomoci lépe pochopit i naši vlastní povahu, a objektivněji tak vidět i naše hlavní povahové rysy, které jsou pro lidi v našem okolí důležité.
Čtyři hlavní typy DISC
Hlavní typy pracovníků, ke kterým tato typologie dospívá, jsou čtyři. Označuje je jako D, I, S a C, a to podle prvých písmen jejich klíčových vlastností, vyjádřených v angličtině.
Typy, na které se zaměřuje, jsou přes svou odlišnost pro organizaci cenné. Jejich význam spočívá především v tom, že se vzájemně doplňují, což ale vyžaduje, aby vzájemně dobře spolupracovali.
DDominantní typ
Prvý typ (označovaný jako „D“, který tato teorie vymezuje, je typem dominantním. Představuje osobnosti, které ve skupinách, pracovních i jiných, sehrávají často vůdcovskou roli.
Lidé tohoto typu však být vedoucími vždy nemusí. Zájmem organizace však většinou je, aby tomu tak bylo. Dominantní typ si věří, je cílevědomý a snaží se zvítězit. Jeho heslem, obrazně řečeno, je „proč hrát, když nemohu vyhrát“.
Svou přirozenou vůdcovskou autoritu získávají na pracovišti především tím, že jsou společenští, přímí a otevření, vytrvalí a optimističtí, a v případě potřeby ochotni pomoci druhým, například v dosažení jejich cílů.
K jejich silným stránkám patří, že si cení schopností druhých, mají „tah na branku“ i schopnost vidět věci z nadhledu. K jejich slabinám může patřit určitá neomalenost, zvýšená asertivita, nižší empatie či zvýšená náročnost a nedočkavost. Někdy k nim lze řadit i zvýšenou snahu vítězit, která může podporovat jejich sklon jít do větších rizik.
Při komunikaci s lidmi typu „D“ je namístě jim hned na počátku dát jasně najevo, o co vám jde a co považujete za podstatné. Vyjadřovat bychom se měli stručně, jednat soustředěně, a vyvarovat se naopak nadměrnému zevšeobecňování i zbytečnému opakování toho, co jste již řekli. Spíše než o problémech byste s nimi měli hovořit o možnostech jejich řešení.
IInspirující typ
Lidé typu „I“ (z anglického „Influence“, ovlivňovat, nebo „Inspire“, inspirovat) nejsou přirozenými vůdci, i když se o to občas snaží. Jejich důležitou vlastností je však schopnost přicházet s novými nápady, vyhledávat nové myšlenky, vidět a chápat je dříve než ostatní, a druhé tak inspirovat, ovlivňovat a v případě potřeby i přesvědčovat.
V této roli bývají pracovníci tohoto typu nezastupitelní, a často důležitější než vůdci. Pro nové názory se totiž dokáží často natolik nadchnout, že se jejich nadšení může stát v jejich okolí nakažlivé. K jejich silným stránkám patří většinou i optimismus v pohledu do budoucna.
Jejich slabinou jsou obavy, že by o svůj vliv a schopnost přicházet s něčím novým mohli přijít. Při prosazování nových myšlenek tak občas příliš „tlačí na pilu“, a jejich snaha dosáhnout svého může ostatní iritovat. Mezi nimi a pracovníky preferujícími stabilitu, tak může občas docházet ke sporům. A to především tehdy, pokud ani jedna strana není ochotna přiznat, že názor druhé nemusí být zcela bezdůvodný. Úkolem vůdce je jejich názory sladit, a spolupráci obnovit.
Pokud chcete jejich schopností využít, je vhodné dopřát jim, aby měli možnost mluvit a nebyli zbytečně přerušování. Snažte se jim klást otázky, podělte se s nimi o své zkušenosti a nepřetěžujte je důrazem na detaily.
SStabilizující typ
Třetí povahový typ typologie DISC, je označovaný jako „S“ (z anglického „Steadiness“, tj. stálost, či „Support“, tedy podpora). Projevuje sklonem podporovat stabilitu skupiny, ke které patří, a starat se o úspěšnou spolupráci jejích členů.
Lidé tohoto typu bývají spolehliví, upřímní, trpěliví a loajální. V rámci své skupiny působí jako mírotvorci a týmoví hráči, a na dobrých vztazích s ostatními jim skutečně záleží. Jsou rádi, když mohou pomoci. Pokud jsou svědkem konfliktu, většinou se do něj nezapojují a své názory neprosazují. Bojí se totiž toho, aby konflikt dále nerozdmýchali.
K slabinám těchto pracovníků patří zvýšený sklon pracovat v klidném a neměnném prostředí. Nemají totiž rádi, když na ně někdo spěchá, nebo když od nich chce, aby svůj postup měnili. Problém mohou mít i s nedostatečnou sebedůvěrou a vyjadřováním svých skutečných pocitů. Svou obavou ze změn tak mohou snadno narážet na osobnosti typu „I“.
V případě, že se dostanou do vedoucí role, mohou mít problém prosadit své názory. Ostatním mohou i příliš důvěřovat a nechávat se tak z jejich strany zneužít.
Při komunikaci s jednotlivci typu „S“ je namístě být osobní a přátelský, dávejte jim najevo, že se o ně zajímáte, i to, co přesně od nich – především v osobní rovině – očekáváte. Stejně důležité je, abyste k nim byli zdvořilí a taktní, vyhýbejte se konfrontaci a své názory se jim snažte vysvětlit co nejobjektivněji.
CSvědomitý typ
Čtvrtý povahový typ, označovaný jako „C“ (z anglického „Conscientiousness“, neboli svědomitost), je charakteristický důrazem na kvalitu, přesnost, odbornost a kompetentnost. Rád pracuje sám a nezávisle, současně však občas trpí i zvýšenou obavou, že se dopustí chyby. Rád věci analyzuje, někdy možná až příliš, a při ovlivňování druhých i řešení případných konfliktů se opírá především o fakta a logiku.
Silnou stránkou pracovníků tohoto typu je jejich pečlivost, systematičnost i zájem a snaha získat nové znalosti. Tím, co je motivuje, je možnost dát najevo svou odbornost, přesnost i schopnost vypořádat se s náročnými požadavky.
K jejich slabším projevům patří zvýšený perfekcionismus, provázený obavou, že za jakýkoli, i sebemenší prohřešek by mohli být kritizováni. K slabším rysům lidí tohoto typu patří i nižší pochopení pro pocity druhých či schopnost na jejich emoce zapůsobit. Když se dostanou do vedoucí funkce, trpí většinou společenskou izolací.
Při komunikaci s jednotlivci tohoto typů je důležité zdůrazňovat fakta a detaily a být trpělivý, vytrvalý a systematický. Snaha působit na jejich emoce, a to včetně snahy je emocionálně povzbudit, naopak většinou příliš nepomáhá.
