„Vezmeme-li v úvahu míru inflace, ceny komodit, energetickou krizi, vývoj kurzu české koruny a absenci kvalifikované síly, tak je patrné, že zaměstnavatelé nejsou schopni zvyšovat mzdy tak, aby to pokrylo inflaci a uspokojilo očekávání,“ komentuje situaci mezd v Česku ředitel personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo.
Hledáte zaměstnance? Vyberte si ze 120 tisícové databáze životopisů na portálu jobDNES.cz. |
Slibný vývoj ekonomiky narušila v únoru ruská agrese na Ukrajině, která kromě navyšování cen energií také po vynuceném návratu části Ukrajinců do vlasti zhoršila nedostatek sil na trhu práce.
Průměrná mzda v Česku stoupla. Po započtení inflace je ale reálně nižší |
Celkový počet nezaměstnaných se v červenci snížil na 240 tisíc oproti loňským 272 tisícům. Míra nezaměstnanosti tak klesla na 3,3 procenta. Podle ředitele Mala chybí kvalifikovaná pracovní síla, a to ve všech oborech. Jako příklad uvádí Polsko, kde podle něj pochopili, že k ekonomickému růstu potřebují dostatek kvalifikovaných zaměstnanců a tím pádem změnu nastavení pravidel ekonomické migrace.
„Migračními kvótami se ale teď před komunálními volbami nikdo z politiků zabývat nebude,“ domnívá se Malo. Dlouhodobá závislost na ukrajinských zaměstnancích se ukázala být chybným krokem. Klíčové je otevřít brány do Česka i z dalších zemí mimo Evropskou unii. To by Česku přidalo na konkurenceschopnosti.
Ředitel agentury také upozorňuje, že pokud šéfové firem dělají prorůstové plány na příští rok, poptávat zaměstnance musí už letos. Sehnat stovku pracovníků už je dneska problém. Ve firmách je nástupní bonus a odměna za doporučení již skoro standardem.
V tom, jak na nezaměstnanost dopadne energetická krize, Malo vidí dva možné scénáře. V katastrofickém případě dojde k početnému zavírání firem a rozsáhlému propouštění. Ovšem ani v tom lepším se propouštění nelze vyhnout, počítá, že některé firmy zkrachují a nezaměstnanost by mohla vyskočit až na čtyři procenta.
Energeticky náročný hliník dostává evropský průmysl do ohrožení |
Malo dále uvádí, že reálná mzda je nižší oproti loňsku téměř o deset procent. Souvisí to také s energetickou krizí a faktem, že stát nemá reálný nástroj, jak zaměstnavatelům pomoci. Obecná životní úroveň Čechů klesá, ale najdou se i tací, kteří ze situace těží. Jsou to například zaměstnanci ČNB, jejichž mzdy jsou automaticky navyšované o inflaci, a také státní zaměstnanci.
Průzkum také pozoruje změnu trendu v motivaci pracovníků. V covidových časech lidé dali přednost jistotě pracovního místa, zatímco dnes už je to výlučně výška mzdy. Ceny rostou, a tak se lidé nebojí jít za lepší pozicí, které zaručí finanční svobodu.
V IT už se nepřeplácí
Přestože dle kvalifikovaných odhadů chybí v Česku stále kolem dvaceti až třiceti tisíc IT pracovníků, už i oni narazili na platový strop, a tak se už nepřeplácí jako kdysi. V této oblasti je také stále více populární home office, na který si lidé v době lockdownů zvykli.
Hodně firem praktikuje hybridní pracovní týden, 3+2, někdy i 4+1. Na pomyslných vahách stojí IT kandidáti, kteří preferují „full remote“ a na druhé straně personální oddělení, která upozorňují, že se tím nebezpečně snižují tzv. měkké dovednosti pracovníků a nedochází k potřebným sociálním interakcím.
Průměrná mzda v Česku přesáhla 40 tisíc korun, reálně však klesla |
Jitka Součková z Graftonu však dodává, že ve většině oblastí pracovat z domu jednoduše nejde. „Občas zapomínáme, že jsme především průmyslová země a v drtivé většině případů musíme být v práci fyzicky přítomní. A vedoucí, kteří jsou pak za pracovníky zodpovědní, se musí v práci stejně tak objevit, už jen kvůli pracovní morálce,“ říká pro iDNES.cz.
V oblasti výroby je největší poptávka je po svářečích, konstruktérech, projektantech. Ve stavebnictví chybí zejména dělnické profese, nejvíce zedníci a truhláři. Další skupinou jsou pak stavbyvedoucí a podobná povolání, kde je zapotřebí výborná znalost českého jazyka. Nedostatek sil je navíc umocněn odlivem mužů zpět na Ukrajinu.
Marketing na výsluní
Enormní boom naopak zažívá marketing. Žádaní jsou analytici a specialisté, kteří umí pracovat s daty, sledovat trendy a posléze podle toho obsah upravovat. E-commerce nyní ve firmách silně rezonuje, otázkou ovšem podle odborníků zůstává, nakolik jsou tyto profese nezbytné a co se bude dít, pokud nastane propouštění v důsledku energetické krize.
Podobně jako marketing pak zažívají zlaté období i personalisté, kterým rostly mzdy. V současné turbulentní době vzniká mnoho nových pracovních míst a firmy oceňují oblasti lidských zdrojů. Náboráři si tak mohou klást podmínky. V oblasti administrativy je nejhledanější pozice office manažer/ka, největší problém zde adeptům dělá zvládnutí anglického jazyka.
Česko je také atraktivní pro mladé absolventy z jihu Španělska či Itálie, kde je obecně méně práce a procento nezaměstnanosti dvouciferné. Podnikové služby jsou oborem, jejichž rozvoj během pandemie akceleroval a kde se tito mladí lidé ještě bez zkušeností mohou uplatnit. Na starosti mají především implementaci nových technologií. Protože skoro polovina zaměstnaných jsou cizinci, důležitá je i zde změna migrační politiky.
Kořeny nezaměstnanosti leží už ve školství, na trhu práce jsou stále vysoce žádaní pracovníci technických oborů. České vysoké školy ovšem opouští množství absolventů s humanitním zaměřením, které je pak nutné přeučovat. Martin Malo tvrdí: „Na trhu se neprotne poptávka s nabídkou, dochází tam jen k minimálnímu průniku. Musíme novelizovat školství ve prospěch trhu práce.“
