V restauracích zdražuje. V práci jíme oběd z domova, donášku nebo také nic

„Výsledky průzkumu ukazují, že skoro polovina Čechů preferuje obědy v kanceláři, přičemž si jídlo buď nosí z domu, nebo využívají donáškových služeb,“ říká Luděk Vocílka, generální ředitel skupiny IN CATERING. V kanceláři totiž obědvá už 42 % dotázaných. „Druhou nejčastější možností je obědvání ve firemní jídelně, kterou volí téměř 22 % Čechů. Do restaurací pak chodí jen desetina Čechů,“ poznamenává Vocílka. Zajímavé podle něj je, že téměř 14 % lidí neobědvá vůbec a pouze 5,5 procent chodí na oběd domů.

Když už se zaměstnaní lidé rozhodnou jít na oběd do restaurace, při výběru místa pro oběd hrají pro většinu z nich klíčovou roli dva faktory: kvalita jídla, kterou za důležitou považuje 63 % Čechů, a cena, která je rozhodující pro 68,4 % dotázaných. „Tyto výsledky naznačují, že Češi vyhledávají optimální rovnováhu mezi chutným jídlem a přijatelnou cenou,“ poznamenává Luděk Vocílka.

„Pro provozovatele restaurací a jídelen z průzkumu vyplývá, že by se měli zaměřit především na udržení přiměřených cen, což je v současné době velkou výzvou vzhledem k rostoucím nákladům na suroviny, energie a personál,“ vysvětluje Luděk Vocílka. „Zároveň je důležité nabízet pestrou škálu pokrmů a zajistit rychlý servis, aby si udrželi konkurenceschopnost na trhu, kde zákazníci očekávají stále vyšší standard.“

Průzkum se také zaměřil na preference týkající se typu stravovacího zařízení. Nejoblíbenější volbou jsou samoobslužné jídelny a bufety (41,6 %), těsně následované restauracemi s obsluhou (38,2 %). „Fastfoodové řetězce preferuje pouze 4,8 % respondentů, což může naznačovat rostoucí zájem o zdravější stravování,“ dodává Vocílka.

V šesti krajích oběd v průměru přes dvě stovky

Ceny obědů přitom dál rostou prakticky napříč Českem. A zdaleka už neplatí, že nejdráž se stravují Pražáci. Během prázdnin rostly ceny obědů ve většině regionů, přitom v šesti krajích už přesáhla průměrná cena oběda částku 200 korun.

Praha s průměrnou cenou oběda 200,15 korun držela v srpnu až šestou příčku. Oproti lednu přitom v hlavním městě zdražilo stavování o šest korun. Nejdražší stravování mají Jihočeši, kteří platí za oběd v průměru 213,59 korun a na druhém místě s částkou 207,24 korun je nejdráž ve Středočeském kraji. Nejlevnější zůstává Vysočina, kde průměrná cena oběda dosáhla v srpnu 172,73 korun. Vyplývá to z transakcí stravenkovými kartami společnosti Pluxee, největšího poskytovatele benefitů v České republice.

„To, že jsou ceny obědů ve Středočeském kraji dlouhodobě nejvyšší, je způsobeno jeho polohou blízko hlavnímu městu. Kolem Prahy se mohutně soustředí developerská výstavba, a vzhledem k cenám nemovitostí se sem stěhují movitější lidé, kteří pracují v Praze za vyšší mzdy. Takže je zde pak i kupní síla,“ komentuje Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.

Ve spropitném hraje roli i zdražování

Zdražování v restauracích v posledním roce mělo vliv i na výši spropitného. Potvrzuje to aktuální průzkum společnosti Objednáme. Vyplývá z něj, že Češi jsou zatím stále spíše „zaokrouhlovači“, než že by dýško dávali jasným procentem z útraty, například deset či patnáct procent. V tomto roce činila u dovozů jídla průměrná výše „peněz od cesty“ 23 korun, což je průměrně asi jen pět procent z výše objednávky. Negativní vliv na výši spropitného má i zdražování.

„Na rozvozech jsou dýška poslední dobou minimální. Na food trucku je to stejné jako předešlé roky,“ uvádí Martin Pávek, který provozuje food truck v Hradci Králové. „V našich restauracích jsme pozorovali mírný pokles průměrné výše spropitného, což je důsledkem vyšších cen jídel a nápojů. Zákazníci mají tendenci upravit své výdaje, aby se vešli do svého rozpočtu. Znamená to, že spropitné často zůstává spíše na spodní hranici doporučených pěti až deseti procent,“ přibližuje Sergej Buňak, vedoucí restaurací Imperial Sushi v Praze a Plzni.

Reálné mzdy stále v roce 2018

A důvody šetření lidí? Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma Banky Creditas, se spotřebitelé opět více obávají vývoje ekonomiky i své vlastní finanční situace. „Zvýšily se navíc i obavy Čechů z inflace a nezaměstnanosti. To spíše nahrává opatrnosti při utrácení, a tedy i nižšímu růstu spotřeby, na které je současný růst ekonomiky primárně založený,“ říká Dufek. Útraty za obědy v restauracích tak patří k položkám, na kterých Češi začínají šetřit.

Průměrná hrubá mzda v Česku sice roste, v letošním 2. čtvrtletí dosáhla částky 45 854 korun, což je proti stejnému období předchozího roku nárůst o 6,5 %. Vzhledem k velikosti inflace to znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla o 3,9 procenta.

Průměrný Čech už bere téměř 46 tisíc korun hrubého, oznámil statistický úřad

„Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo ve druhém čtvrtletí letošního roku mzdu v rozmezí 20 652 korun a 75 570 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 56 144 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 39 031 korun,“ přibližuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

„Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 %, reálně však bude stále asi 4,5 % pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce,“ předpokládá Petr Dufek.

Většina zaměstnanců přitom na průměrnou mzdu podle Křečka nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. „Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 38 529 korun, což bylo o 5,8 procenta více než ve stejném období o rok dříve.