„Je tu moc soli,“ konstatuje šestapadesátiletá farmářka stojící na okraji pole, kde vždycky pěstovala rýži. Letos už to ale nejde, teď je oblast plná bahna. „Loni jsme také neměli dobrý rok, ale bylo to aspoň něco,“ říká zemědělkyně ze španělského Montserratu.
Zvyšování hladiny mořské vody, vlny veder a prodlužující se období sucha – to je smrtící směs faktorů, která narušuje potravinovou produkci ve Středomoří.
Ukrutné vedro zasáhlo letošní sezonu zemědělství zvlášť tvrdě. Olivové plantáže Španělska, pšeničné pole Alžírska i další drtí zkáza klimatu a tlačí tak farmáře, aby se přeorientovali na odolnější plodiny, píše Wall Street Journal.
Vedle toho také krávy produkují méně mléka, včely neopilují tolik co dříve, množství vyrobeného medu kleslo v Itálii o sedmdesát procent oproti minulému roku, zní statistiky italské zemědělské obchodní asociace Coldiretti.
Předzvěstí toho, co čeká zbytek světa
Klima se ve Středomoří mění rychleji než v jiných končinách. Průměrná teplota už poskočila o 1,5 stupně od průmyslové revoluce, větší rozdíl zaznamenala jen Arktida. Středozemní oblast je tak předzvěstí toho, co čeká v budoucnu teplejší planetu.
Na deltě řeky Ebro španělského Katalánska se rýžová pole rozkládají na přibližně 20 tisících hektarech půdy. Středozemní moře prosakuje do vnitrozemí čím dál tím více a v řece není dost sladké vody, aby tu slanou z polí vyplavila.
Klimatolog: Vedra, která tu měla být až v roce 2030, jsou tu už dnes. A bude hůř |
Někteří zemědělci tvrdí, že letošní sklizeň je nejhorší z těch, které zatím zažili. „Jestli sklidíme alespoň třetinu toho co loni, už to bude hodně,“ povzdychla si Sérvulo, jejíž rýže se používá do cereálií, piva nebo do peally, místní speciality, které se trochu podobá rizotu.
Krátkodobým řešením je více zpracovávat odpadní vodu a zakrýt kanály, aby se omezilo její vypařování. Někde rovněž pomůže vytvoření nárazníkových zón okolo polí v podobě umělých pláží, které ochrání vnitřní oblast.
Rýžová pole v severní Itálii.
„Někde už rýže ani pěstovat nejde,“ řekl Carles Ibañez Martí, šéf oblasti klimatických změn v Eurecat, barcelonském výzkumném centru, které studuje deltu řeky Ebro. „Bojovat lze do určitého momentu, ale i přizpůsobení se má svoje limity, musí dojít ke změně.“
Jak blízko tahle změna je, závisí na hladině moře a teplotě. Na rýžových polích severní Itálie je sucho letos tak alarmující, že farmáři rýži vyměnili za sójové boby, které potřebují méně vody.
Vědci nejsou optimističtí. Poslední zpráva z klimatického panelu OSN tvrdí, že dopady klimatické změny v zemích, které omývá Středozemní moři, se ještě zvýší v následujících letech. Vědci z Institutu agropotravinářského výzkumu a technologie (IRTA) v Katalánsku pomáhají farmářům s adaptací. A to včetně studia ryb, mořských řas a odrůd škeblí, které se nejlépe hodí k nahrazení rýžových polí v mokřadech delty řeky Ebro.
„Vyvíjíme technologii, která když bude zapotřebí, zvládne tento přesun. Potřebujeme data za poslední tři roky cyklu produkce, abychom ukázali farmářům jeho kredibilitu. Když ne, tak postižené oblasti pochopitelně opustí,“ řekl Enric Gisbert z IRTA. „Co se děje tady, bude pravděpodobně následovat i v dalších deltách Středomoří.“
IRTA rovněž pracuje na nové odrůdě jablka, která vydrží i vysoké teploty. Výzkumné oblasti pracují na odolnějších novinkách všude po světě, například v Izraeli nedávno vyvinuli suchovzdornou bramboru.
Ruské útoky na ukrajinské přístavy zdražily pšenici, stojí nejvíc od února |
Sucho zatěžuje chudší jižní část Středozemí, kde musí ekonomiky ve větším dovážet i pšenici a další základní potraviny. V Alžírsku a Maroku pole pšenice a ječmene podél pobřeží zežloutly dlouho před dobou sklizně. „Není tu voda, nemůžeme pracovat,“ řekl Mohammed Bahout, jehož rodina obě plodiny pěstuje na západě Alžírska. Dřív si vydělávali produkcí rajčat, ale nedostatek vody je donutil se přeorientovat na základní plodiny.
„Pokud Bůh nesešle vodu, jsme ztraceni,“ říká osmdesátiletý farmář.
Tropy v Itálii
Někteří se naopak snaží teplo využít co to jde, na jihu Itálie se zemědělci pustili do pěstování tropických plodin jakou je třeba mango. Obliba kultivace plodů jako jsou banány, manga nebo avokáda stoupá, v Itálii trojnásobně za posledních pět let. Tropické plody teď pokrývají 1200 hektarů zemědělské půdy Sicílie, Apulie a Kalábrie, vychází z dat Coldiretti.
Problémy má pak i jižní Francie. „Zřídkakdy člověk zažije tak dlouhé období, kdy nespadne ani kapka,“ říká Christophe Bousquet, hlava vinařské skupiny oblasti Languedoc. „Hrozny nejsou vůbec hezké. Je jich sice hodně, ale jsou hrozně malé.“
Mangovník začíná nahrazovat jabloně či hrušky, je totiž odolnější vůči vysokým teplotám.
Jako mnoho jiných, i zdejší zemědělci hledají alternativy. Bousquet okolí svých vinic nechá zarůstat trávou, aby se v nich udržela vlhkost. „Evoluce klimatické změny ve Středomoří se děje mnohem rychleji, než jsme očekávali.“
Na severu Itálie teplo umožnilo pěstování rajčat nebo olivového oleje, plodiny, které byly dřív symbolické pro jižní regiony. „Pokud ale následují husté deště a krupobití s kroupami velkými jako tenisové míčky, situace je složitá,“ řekl Lorenzo Bazzana, který má v Coldiretti na starosti ekonomickou analýzu. „Adaptace na klima je oříšek.“
Hledáte uplatnění v zemědělství? Vyberte si z aktuální nabídky práce na jobDNES.cz |
