„Vstával jsem už v pět,“ oznamuju hrdě po příjezdu do sídla zemědělské společnosti RHEA holding. Lidé bez většího zájmu přikývnou.
„Chápu, tím tady asi neoslním,“ dodávám. Zde se běžně vstává brzo, od 6 hodin už například pucují kombajny.
Hledáte práci v zemědělství? Vyberte si ze široké nabídky na internetovém portálu jobDNES.cz. |
Nyní hodinky ukazují devět a kombajnéři dokončují čištění. „Jednomu člověku to zabere tak tři hodiny. Musíme kontrolovat oleje, filtry, celé to vyfoukat. Protože kombajn je po celém dni na poli vždy od slámy a prachu, tak aby to nechytlo a nezačalo hořet. Už jsem zažil požár, to pak člověk špatně spí,“ vypravuje kombajnérský matador František Novák.
Ten má tu čest jezdit na největším kombajnu, který je momentálně v Česku k dispozici. Pro Františka je to už 10. stroj v kariéře.
Kombajn CLAAS lexion 8900 dokáže pohltit víc zrn než ostatní, má větší násypku, umí ji vyprázdnit rychleji, než je běžné, a díky počítačům v kabině může kombajnér většinu věcí ovládat přes displej.
„V čem je lepší než ostatní? Pomalu ve všem. Všechno se nastavuje automaticky. Je to obrovský vývoj,“ libuje si František. Ten má u kombajnu okna vypucovaná dokonce líp než kdejaká hospodyňka či hospodář. Je vidět, že ke stroji má vztah.
Rozhoduje vlhkost, čekají i do podvečera
Po 9. hodině ranní, tedy poté, co stroje po čištění uklidí, jdou chlapi vždy do sprchy, jelikož jsou celí zaprášení, a na svačinu. Poté čekají na pokyn od vedoucí, aby mohli vyjet.
VIDEO: 16 tun denně. Vyráběli jsme brambůrky |
Jenže záleží na vlhkosti obilí. A tu jdu spolu s agronomkou Renátou Svobodovou změřit.
V kufříku si neseme měřák. Poté vstoupím do pole se sladovnickým ječmenem, v rukou třením oddělím zrna od klasů a nasypu je do nádobky. Následně je rozemelu, přiložím na měřák a zjistím, že vlhkost činí 15,6 procenta. To je ještě moc, potřebujeme alespoň o jeden procentní bod méně, takže budeme čekat. Pravděpodobně vyjedeme po obědě.
To je ještě dobré, den předtím odjeli kombajnéři na pole až v 17 hodin. Situaci jim v posledních dnech taky komplikoval častý déšť. „Samozřejmě záleží, kolik naprší a taky na průběhu počasí po dešti. Třeba řepka se pak dá sklízet poměrně brzy, ječmen také. Nejhůř je na tom pšenice, která drží vodu poměrně dlouho,“ popisuje agronom RHEA holding Milan Svoboda.
Na pole se ale dostáváme po poledni. Spolu s námi sklízí ještě menší kombajn. František na rovince nastaví vždy autopilota, zatáčet a couvat musí ručně.
VIDEO: Bochník za stovku. Takto pečou chléb, co vydrží až pět dní |
Sklízet tady na jihu Česka začali koncem července. „Hospodaříme na ploše 21 tisíc hektarů orné půdy. Většinu zaujímají obiloviny, dále pěstujeme luskoviny, řepku, vojtěšku, kukuřici a tak dále. Patříme k největším podnikům v republice,“ říká agronom Svoboda.
Kombajn může jezdit až 30 km/h, tou jsme přijeli na pole. Při sklizni ale udržujeme konstantní rychlost tří kilometrů v hodině.
Půjčit kombajn je víc než manželku
Vzhledem k tomu, že jsem byl varován, že půjčit někomu kombajn je víc, než půjčit manželku, ostýchám se, ale nakonec to zkouším: „Můžu si taky zkusit řídit?“
Kombajnér souhlasí, ale kdykoliv může, chytá volant a do řízení mi zasahuje. Chápu, je z Pražáka nervózní. „A vy tu budete až do večera?“ ptá se pak František vyděšeně. Uklidňuju ho, že ne.
VIDEO: Zkřížili rotoped a letadlo. Reportér Smlsal s ním vyrazil na Lipno |
Jezdím po poli, dokonce zvládám i zatáčet. Tedy za Františkovy asistence. Občas řídí autopilot, občas to převezmu já. Nakonec dávku nasbíraných zrn dokážu komínem vysypat na překládací vůz.
Pomalá rychlost, prašné prostředí, celý den před očima obilí, řeknu vám, není to úplně práce snů. Navíc když chlapi musí přijít do práce na šestou a čekají třeba až do odpoledne, než můžou na pole vyjet.
Sladovnický ječmen pak odjíždí na posklizňovou linku, kde ho umístí do sil a provětrávají, aby snížili vlhkost. Zrna poté odebírají sladovny, vytvoří slad a ten následně putuje do pivovarů.
