Novela převede do praxe hned několik evropských směrnic, ale přináší i některé novinky nad jejich rámec. Kromě úpravy práce na dálku a změn v práci na oba typy dohod zákoník také rozšíří informační povinnosti zaměstnavatelů. Redakce iDNES.cz přináší přehled nejzásadnějších změn.
Dovolená pro „dohodáře“
Práce na dohodu se více přiblíží zaměstnaneckém poměru. Někteří „dohodáři“ totiž získají nárok na placenou dovolenou. Volno brigádník získá, pokud jeho smlouva trvá nepřetržitě déle než 28 dní a zároveň odpracoval alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby, kterou zákoník stanovuje na 20 hodin.
Hledáte práci? Vyberte si ze široké nabídky pozic na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Pokud dovolenou brigádník nevyčerpá, bude mu proplacena po skončení smlouvy. „I lidé, kteří pracují na dohody, mají mít právo na adekvátní odpočinek,“ vysvětlil svůj záměr ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Lidé pracující na dohodu mají mít nárok na dovolenou, změny i u home office |
Firmy se netají obavami, které v nich novinka vyvolává. „Novela dohody se přibližuje pracovnímu poměru. Brigádníci díky ní získávají všechno, díky čemuž se z dohod stala vítaná alternativa k pracovnímu poměru,“ upozornil již dříve pro iDNES.cz Jan Procházka, advokát Deloitte Legal. Více si o tématu přečtěte zde.
Brigádníci dostanou rozvrh práce
Další změna se také týká práce na dohodu. Zaměstnavateli ukládá povinnost vypracovat brigádníkovi v předstihu písemný rozvrh pracovní doby. Zaměstnance s ním musí seznámit nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.
Podle odpůrců tím ale dohody ztrácí na své flexibilitě, která je pro řadu „dohodářů“ důležitá. Volnost potřebují například studenti, aby mohli práci dobře kombinovat se školou. O tématu jsme podrobně psali zde.
Práce na dálku pro rodiče i těhotné
Novela zákoníku práce si pečlivě posvítila také na práci z domova. Zaměstnanci pečující o dítě mladší devíti let, těhotné ženy nebo zaměstnanci, kteří prokážou, že převážně sami dlouhodobě o někoho musí pečovat, mohou zaměstnavatele písemně požádat o výkon práce na dálku. Nevyhoví-li zaměstnavatel této žádosti, je povinen své rozhodnutí písemně zdůvodnit.
Úprava měla původně vypadat trochu jinak. V předchozím znění by se možnost požádat si o práci na dálku týkala rodičů dětí do 15 let věku. Povolit jej zaměstnavatel musel v případě, že tomu nebránila povaha vykonávané práce.
Firmy, s nimiž redakce iDNES.cz o novince mluvila, považují regulaci za zbytečnou, protože zaměstnancům práci z domova umožňují již nyní. „Máme v tom zcela liberální politiku,“ uvedl již dříve například mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Práci na dálku dlouho podporují také ve Staropramenu. „Zaměstnanci dokážou efektivně pracovat na dálku i dlouhodobě. Proto plně podporujeme, pokud někdo tento způsob práce potřebuje využívat, případně mu více vyhovuje,“ říká mluvčí Denisa Mylbachrová.
Na to, co si experti o nároku na práci z domova myslí a co změna pracovnímu trhu přinese, jsme se ptali v tomto článku.
Pracujete z domu? Máte nárok na kompenzace
Novela zaměstnavatelům ukládá povinnost hradit náklady spojené s prací na dálku, které zaměstnanci vzniknou při výkonu práce. Náhrady takových nákladů nesmějí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody.
Náhrada bude probíhat formou paušálu, který by měl činit minimálně 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. „Záměrem je kompenzovat těm, kteří pracují z domova, náklady za energie, teplo a vodu. Půjde o daňově uznatelnou částku,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podrobněji jsme téma popsali zde.
Na home office jedině s písemnou dohodou
Ještě jedna novinka se týká práce z domu. Vzít si home office bude nově možné pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Zároveň zaměstnavatel bude moci práci z domu i nařídit, ale jen v případě, že tak stanoví orgán veřejné moci. K tomu může dojít například v případě pandemie, která trend home office v uplynulých letech umocnila.
Firmy musí víc informovat
Zaměstnavatelé budou nově muset své lidi do sedmi dnů od vzniku pracovněprávního vztahu informovat například o době trvání a podmínkách zkušební doby, postupu při ukončení pracovního poměru a výpovědních dobách nebo rozsahu minimálního odpočinku a délce přestávek na jídlo.
Změny doznají i písemnosti. Dojde k přesunu k větší digitalizaci. Například i pracovní smlouvu bude nově možné uzavřít elektronicky. Více o tématu čtěte zde.
