Ti, kteří své minulé volby litují, často uvádějí, že by si v této životní fázi nejraději vybrali úplně jiný obor, případně by po dokončení školy rádi pracovali v úplně jiné oblasti, než jakou vystudovali. Nejde přitom o zjištění týkající se jen absolventů minulého roku. Tento trend je podle společnosti Trexima patrný už několik let.
Důvodem, proč žáci na konci studia nejsou spokojeni se svou původní volbou, může být i v tom, že se na volbě oboru podílejí i rodiče. A to bývá někdy i rozhodujícím faktorem. „Více než dvě třetiny žáků se radí o volbě střední školy s matkou. Třetina žáků pak uvádí, že právě rodiče mají rozhodující vliv na výběr střední školy a oboru,“ uvádí David Dušánek z poradenské společnosti Trexima.
Česku chybějí řemeslníci. Na kominíka se čeká déle než měsíc, zjistil průzkum |
Pomoci svým dětem s výběrem studijního oboru je jistě u rodičů motivována těmi nejlepšími úmysly. Ne vždy se však potkává s reálnými zájmy žáka, který si přihlášku na studijní obory podává. Motivací pro podání přihlášky na konkrétní školy tak může být například vidina dobrého uplatnění v budoucnu, přičemž tato volba opomíjí fakt, zda žáka daný obor vlastně zajímá nebo zda má na zvládnutí školy vůbec předpoklady. I tam může být problém.
Když chybějí informace
„Pokud nemá žák studijní předpoklady, nemá význam ho nutit do studia gymnázia nebo lycea. Tyto školy mají význam pouze u žáků, kteří jsou schopni dále studovat vysokou školu,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment.
Třetina žáků si podle průzkumu také stěžuje na to, že před podáním přihlášek nemají dostatek informací o budoucích oborech, které by jim s rozhodováním pomohly. „Z dat vidíme, že některé regiony a školy fungují v této oblasti skvěle, jinde je situace o dost smutnější,“ doplňuje Dušánek.
Angličtina na železnici povinná nebude. Hromadný odpor přiměl Brusel ustoupit |
Naštěstí alespoň tento problém se kraje snaží postupně řešit. Ve Zlínském kraji například zavedli podporu služeb kariérového poradenství. Snaží se situaci řešit systematicky a podpořit spolupráci škol, zaměstnavatelů, veřejné správy a poskytovatelů kariérového poradenství tak, aby žáci dostali co možná nejvíce informací, které jim při rozhodování mohou pomoci.
„Díky tomu studenti a studentky uvidí, že jejich vzdělání má jasnou návaznost na praxi a že regionální firmy mají o mladé odborníky zájem,“ říká radní pro školství Jindra Mikuláštíková. Zaměření přitom necílí jen na žáky, ale i na jejich rodiče.
Čím teď zaplatíme? Nepředvídatelné školné brání africkým dětem ve vzdělání |
Volba vhodného studijního oboru má totiž rozhodující vliv na následnou volbu povolání. V praxi se totiž ukazuje, že pokud žáci vystudují obor, který je nebaví a nezajímá, následně se v daném oboru ani nechtějí uplatnit. A poptávají práci ze zcela jiného odvětví.
Důležitá je chuť pracovat
„Zhruba 40 procent absolventů středních odborných škol pracuje několik let po ukončení studia v jiném oboru,“ říká Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika. Ne vždy to musí být jen kvůli špatné volbě povolání. Roli může hrát i nedostatek pracovních příležitostí ve vystudovaném oboru nebo nízké mzdové ohodnocení. I tak však hledání práce mimo obor může být pro absolventy problematické.
„Zaměstnavatelé obvykle preferují kandidáty, jejichž vzdělání a zkušenosti odpovídají požadované pozici. To může být pro absolventy, kteří se rozhodnou změnit obor, určitou překážkou,“ dodává Petr Douda.
S tím souhlasí i Jiří Horák, odborný garant a konzultant projektu Klíč. „Začátek kariéry v jiné než studovaném oboru může být pro absolventa náročnější, často s nižším počátečním výdělkem vzhledem k nutnosti delšího zaškolování (vyšší náklady) či složitějšího kariérního postupu,“ říká. To bude platit zejména u oboru, kde je vystudovaný obor podmínkou pro přijetí na danou pozici.
Studenty paralyzuje mluvení na veřejnosti, problémy si přenášejí i do práce |
Na druhé straně dnes není zvykem, že by lidé celoživotně zůstávali věrni oboru, který vystudovali. „Pro zaměstnavatele je často důležitější chuť do práce, spolehlivost, schopnost učit se novým věcem, reagovat na změnu ... než vystudovaný obor,“ myslí si Jiří Horák.
Pro ty, kteří se tak po absolvování studia rozhodnou zkusit štěstí v jiném oboru, to proto neznamená, že mají dveře zavřené. Možná ale budou muset následně projít například rekvalifikací.
Daleko větší dopad však tato situace má na trh práce. „Některé profese (především řemesla) úplně chybějí (lidé je nestudují) či i když absolventi obor dokončí jdou hledat uplatnění právě do jiného odvětví,“ poukazuje Jiří Horák. Tento jev je však dlouhodobě sledován, jak školami tak zaměstnavateli, a často bývá řešen právě skrze propojením škol a zaměstnavatelů.
Hledáte práci vhodnou pro absolventy? Vyberte si z aktuální nabídky míst na portálu jobDNES.cz |
