Výdělky rostou ve financích i výrobě. V IT už naopak narazily na strop

Srovnatelným tempem rostla účetním i nejvyšší nástupní mzda. Minulý rok činila 60 tisíc, aktuálně může seniorní účetní nastupovat i za 70 tisíc hrubého, ukázal průzkum personální agentury Grafton, která analyzovala nástupní mzdy napříč obory i kraji.

Zároveň se ale ukazuje, že sehnat práci v této oblasti je těžší než dřív. Spoustu záležitostí ohledně financí lze vyřešit online, takže počet zaměstnanců ve finančnictví klesá, případně stagnuje. Velkou šanci mají naopak právníci, datoví specialisté nebo experti na bezpečnost sítí. Finanční instituce často hledají i komplexní účetní a pracovníky do controllingu, vyplývá ze zjištění Graftonu.

Dlouhodobě lidé chybějí také ve zdravotnictví a farmacii. Situace se však mírně zlepšuje, protože přibyli kvalifikovaní pracovníci ze zahraničí. Přesto stále chybějí lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry i specialisté v klinickém výzkumu. Z lékařů se nejčastěji hledají internisté, psychiatři, neurologové a pediatři. Chybějí také všeobecné zdravotní sestry i ty na dětských odděleních.

Velké šance na přijetí mají uchazeči o práci ve výrobě. Mezi nejžádanější pozice patří technici průmyslové výroby, programátoři robotů, svářeči nebo výrobní dělníci. Výrazně stoupá také poptávka po odbornících na úsporu energií. Drahé energie totiž tuzemský průmysl trápí dlouhodobě. Výrobní sféra je zajímavá i výší výdělků. Firmy totiž musí navyšovat mzdy, aby si udržely lidi a přilákaly nové. Například manažer plánování loni v Praze nastupoval minimálně za 70 tisíc, letos už za 80 tisíc korun hrubého měsíčně.

Navyšování mezd skončilo

Dříve překotně rostoucí mzdy „ajťáků“ naopak v poslední době zamrzly. „Navzdory rostoucím nárokům mzdy meziročně nevykazují žádný výrazný pohyb. Na strop narazily už ke konci loňského roku,“ uvádí společnost Grafton. V Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji stagnuje maximální nástupní mzda vývojáře už dva roky na 90 tisíc korun, na strop ve výši 100 tisíc hrubého narazili také vývojáři ve Zlínském nebo Moravskoslezském kraji.

Pozicemi v IT totiž otřásla umělá inteligence. „Nyní už mohu vytvořit prototyp produktu, aniž bych k tomu potřeboval programátora. Nástroje AI ho totiž pomohou nahradit,“ vysvětlil dříve startupista a investor Vojta Roček.

Za tři roky přesáhne průměrná mzda 54 tisíc, předpovídá ministerstvo financí

Éra, kdy se firmy přetahovaly o programátory, kteří si už při nástupu říkali o procenta ve firmě a statisícové odměny, je už podle něj pryč. Nedostatek pracovníků v IT tak sice přetrvává, ale změnilo se zaměření nejžádanějších pozic. Aktuálně firmy hledají lidi, kteří umějí využívat umělou inteligenci, odborníky na kyberbezpečnost nebo datové analytiky.

Nástupní mzdy prakticky zamrzly i ve stavebnictví. Důvodem je přetrvávající pomalá výstavba bytů i kanceláří. Stavební firmy přesto zůstávají optimistické a shodují se, že příští rok přinese růst.

Agentura Grafton rovněž spočítala, že proti loňsku mzdy rostly nejčastěji o pět až deset procent. Na růst se mohou lidé těšit i v dalším roce, o přidání si ale budou muset říkat sami. „Vůle i ochota zvyšovat mzdy v českých firmách bude, vyvarovali bychom se ale vyhlížení nějakého plošného trendu. Stále bude platit, že rozhoduje inflace, individuální efektivita i konkurenční prostředí,“ řekla MF DNES Jiřina Kovaříková, odbornice na mzdy z poradenské společnosti RSM.

Pro letošní rok navyšování mezd nicméně skončilo. „Kde se mělo přidat, tam už se přidalo,“ míní Petr Herzmann, šéf společnosti Fidoo, která nabízí řešení pro správu zaměstnaneckých výdajů. Firmy ale podle něj mohly mzdy navyšovat i víc. Podle průzkumu Fidoo mezi tisícovkou malých a středních českých firem totiž podniky každý měsíc ušetří přibližně desetinu na provozních nákladech. Tuto částku tak mohly využít třeba právě na vyšší mzdy.

Ženy berou o pětinu méně

Z aktuálních statistik také vyplynulo, že v tuzemsku dlouhodobě panuje výrazný rozdíl mezi výdělky žen a mužů. Podle Českého statistického úřadu činil ve druhém čtvrtletí letošního roku medián mezd 38 529 korun hrubého. U mužů střední hodnota dosáhla 41 540 korun, u žen 35 565 korun.

Z analýzy mezd uchazečů, kterým v roce 2023 personální agentura Grafton zprostředkovala práci na hlavní pracovní poměr, vyplynulo, že největší rozdíly jsou na účetních nebo obchodních pozicích. Ženy na nich berou o 22 procent méně než muži, na administrativních pozicích je rozdíl 12procentní.

Velký průzkum mezd. Kolik berou v IT, bankách, právníci či zdravotníci

Rozdílů v odměňování žen a mužů si všímají téměř tři čtvrtiny respondentů průzkumu agentury Grafton. Jako důvody zmiňují historické či kulturní zvyklosti, rozdílné vyjednávací schopnosti nebo diskriminaci. Pouze 27 procent respondentů rozdíly nevnímá. „Jde zejména o zaměstnance globálně působících firem, které i bez regulace ctí rovné odměňování a transparentnost,“ vysvětluje Jitka Kouba z agentury Grafton.

K dorovnání mezd přistupují zejména korporátní společnosti, popřípadě firmy, pro něž je rovné odměňování interní hodnotou. „Mezi sektory, kde se princip identického odměňování realizuje, patří například podnikové služby, retail, telekomunikace, bankovnictví, ale například i výroba nebo logistika, především u níže nebo středně kvalifikovaných pozic,“ uzavírá Martin Malo z agentury Grafton.