„Ověřujeme, co lidé udělají, když budou po delší dobu zcela materiálně zabezpečeni,“ říká vedoucí výzkumu německého hospodářského institutu DIW Jürgen Schupp.
Chcete být také mezi vyvolenými? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz. |
„Utratí ty peníze, nebo si vytvoří finanční polštář? Přestanou pracovat, nebo budou pracovat méně? Budou sociálně vnímavější a budou vydávat více na charitu?“ vypočítává Schupp otázky, které výzkumníky zajímají.
Spolek Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem), který akci organizuje, očekává první předběžné výsledky v únoru 2023. Konečné výsledky budou dostupné, až projekt v květnu 2024 skončí.
Zájem o účast byl mimořádný. „Uchazečů se sešly zhruba dva miliony,“ uvádí spolek. Hlásit se zájemci mohli do loňského října. S pomocí statistických dat, aby byl výběr co nejpestřejší, výzkumníci tuto skupinu zúžili na 20 tisíc lidí, z nichž pak vzešlo 1 502 účastníků studie. Nepodmíněný příjem, tedy peníze, které účastníci experimentu obdrží bez jakýchkoli podmínek, však dostává jen 122 z nich, zbylých 1 380 lidí pracuje pouze jako kontrolní skupina. Právě s ní budou vědci porovnávat chování těch, kteří mají peníze zajištěné.
Peníze, jejichž výplata začíná tento měsíc, vybrali vědci spolu se spolkem od soukromých dárců. Těch se sešlo na 150 tisíc. Na každého účastníka, který bude peníze osvobozené od daní dostávat, to znamená na tři roky 43 200 eur (1,1 milionu korun), celkem pro celou skupinu zhruba 5,3 milionu eur (135 milionů korun).
Experiment, který v Německu nyní začal, vyzkoušelo už několik států. Jednou z posledních zemí, která nepodmíněný příjem testovala, bylo v letech 2016 až 2018 Finsko. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14 250 korun). K větší zaměstnanosti to sice nevedlo, lidé byli ale spokojenější. Kanada naproti tomu svůj projekt ukončila z finančních důvodů, studii totiž financovala z veřejných peněz.
Více než polovina pracovníků dostala loni přidáno, desetině mzda klesla |
I přes testování se ale Německo zavést nepodmíněný příjem v dohledné době nechystá. Nic na tom zřejmě nezmění ani zářijové parlamentní volby, neboť žádná z velkých stran takovou změnu sociálního systému nepodporuje.
Výhrady mají i ekonomové, podle nichž by financování takovéto vymoženosti vyžadovalo výrazné zvýšení daní. Nejisté jsou i názory na cenotvorbu, protože podle kritiků by nepodmíněný příjem vedl ke zdražování.
To, že nová německá studie na všechny otázky nezodpoví, uznává i Schupp. „To náš výzkum opravdu nevyřeší,“ říká. Jádrem projektu je totiž něco jiného. „Odpověď na základní otázku, co udělají peníze s lidmi. Na tuto vědecky velmi zajímavou otázku zatím žádný výzkum na světě jasně neodpověděl,“ dodává.
S tím souhlasí i zakladatel spolku Mein Grundeinkommen Michael Bohmeyer. „Debata o základním příjmu je plná ideologických názorů. My jsme ale přesvědčeni, že jsou potřeba praktické příklady, aby debata mohla být věcná,“ říká. A právě příklady ze skutečného života podle něj pomohou k tomu, aby se stát k zavedení nepodmíněného příjmu postupně přibližoval.
