Z číšníka IT technikem. I taková změna v kariéře je možná

Jste důkazem toho, že zájem z mládí může stočit profesní kariéru úplně na jinou stranu, a to i když zůstanete stále u jednoho zaměstnavatele. Jaká je tedy přesně vaše současná pracovní pozice?
Nikdy jsem nevěřil, že něco takového budu říkat, protože jsem absolvoval hotelovou školu a celou dobu jsem pracovat v gastronomii. Ale už víc než půl roku pracuji jako IT technik. Kolegům a kolegyním poskytuji IT podporu, v podstatě funguji jako takový helpdesk. Pomáhám s akutními problémy, pokud například někomu „vypadne“ počítač, monitor či jiné zařízení, na kterém momentálně pracují.

Pracujete zde ale podstatně déle…
Ano, mé úplné začátky u společnosti Lázně Luhačovice se datují k září v roce 2007. Tehdy jsem coby čerstvý absolvent nastoupil do lázeňského hotelu Palace jako číšník a působil jsem tam tři a půl roku. Poté jsem přestoupil do francouzské restaurace hotelu Alexandria, čímž jsem odstartoval svůj postupný profesní posun v tomto oboru.

Jak se stalo, že z pozice číšníka jste najednou IT technikem?
Řekl bych, že to byl postupný vývoj, ke kterému mi můj zaměstnavatel poskytl vhodné podmínky. Zejména v hotelu Alexandria jsem měl příležitost se nejvíce rozvíjet a posouvat. Postupně jsem se vypracoval na zástupce vedoucího restaurace, poté mi byla nabídnuta pozice vedoucí nočního klubu v hotelu Alexandria. Bohužel v té době ale přišel covid, a tak jsem se přesunul do denního baru v Alexandrii, kde jsem pracoval až do loňského léta. Před tím zhruba půl rokem jsem se odhodlal ke změně.

Jak jste se dozvěděl o možnosti změny profese u svého zaměstnavatele?
Z čiré zvědavosti jsem se podíval na internetové stránky naší společnosti a zjistil jsem, že se hledá nový IT technik. Jelikož mi IT bylo vždy blízké a dobře se v něm orientuji, rozhodl jsem se, že to risknu a do toho výběrového řízení se prostě zkusím přihlásit.

Absolvoval jste klasický přijímací pohovor, nebo jste měl v tomto směru nějakou úlevu, když jste u firmy pracoval už 17 let?
Žádné úlevy se „nekonaly“. Prošel jsem pohovorem jako každý, kdo se o tu pozici ucházel. A musím říct, že je to zkušenost, na kterou rád vzpomínám. Dostal jsem dostatek prostoru, abych mohl prezentovat a obhájit své zkušenosti v IT oboru.

Zároveň jsem se dozvěděl spoustu nového, ačkoliv jsem zaměstnancem firmy již spoustu let. Vše probíhalo v opravdu přátelské a otevřené atmosféře.

Čím myslíte, že jste na pohovoru přesvědčil, že jste ten pravý?
Myslím, že je nejvíce oslovila právě moje chuť tuto práci zkusit a zdokonalit své dosavadní znalosti a zkušenosti. Tím, že jsem dal najevo svůj zápal pro věc a elán, což jsou obecně jedny z mých základních pracovních hodnot. A plusem pro mě určitě z části bylo rovněž to, že mě už léta znají, vědí, jaký jsem, jak přistupuji k práci.

Bylo něco nového či specifického, co jste se pro tuto pozici musel naučit?
Musel jsem si nastudovat fungování interní sítě. Pokud bylo potřeba něco jiného, tak mi pomohli kolegové. Nové pro mě bylo například spuštění informačního systému GUBI, což je propojený systém stravování od zdravotníků až po ubytované hosty. K projektu jsem se ale dostal až ve fázi dokončování.

Co vás na vaší nové práci nejvíce baví?
Kdybych ji mohl srovnat s tou předchozí, tak v obou případech jde o manuální práci, a to mám moc rád. Stejně tak mě baví a motivuje její různorodost. Jeden den opravuji počítač, druhý den zapojuji wifi, třetí se objeví zase něco jiného. Zkrátka, nikdy nevím, co přijde. Je to příjemná změna, které rozhodně nelituji.

Ještě nějaký jiný bonus má pro vás práce IT technika?
Ano, ještě jedno významné plus tu opravdu je. Mohu teď trávit více času s rodinou, protože mám stálou pracovní dobu. Za to jsem vděčný.

Svým příběhem vyvracíte častý názor personalistů, že dlouhodobé působení v jedné práci vede ke stagnaci profesního i osobního rozvoje.
Přesně tak. Mně se naopak loajalita vůči jednomu zaměstnavateli vyplatila! Ačkoliv jsem na pozici číšníka setrval několik let, v rámci hotelu Alexandria jsem zažil největší kariérní rozvoj.

Jak ve francouzské restauraci hotelu Alexandria přijali vaše rozhodnutí o změně?
Velice pozitivně, ačkoliv to nečekali a byli překvapení. A ze strany vedení se mi dostalo také velké podpory. Dokonce mi i nabídli možnost vrátit se zpět, pokud by to nevyšlo. Myslím, že to vypovídá o dobře nastavené firemní kultuře.

Co na vaše rozhodnutí ucházet se o práci v IT říkali doma, radil jste se třeba s partnerkou?
Ano, radil jsem se s přítelkyní, která mě samozřejmě podpořila. Rodina na tuto změnu reagovala dobře, protože jeden z benefitů je stálá pracovní doba. To je moc fajn, jak jsem už zmínil, mám ve výsledku na rodinu více času.

Proč jste se na počátku své profesní dráhy rozhodl pro gastronomii, pokud je vám IT tak blízké?
Ovlivnil mě pravděpodobně můj starší bratr, který byl na oboru kuchař-číšník, což mě tenkrát oslovilo. Vždy jsem inklinoval k manuální práci. Zároveň jsem ale chtěl maturitu. A jelikož mi gastronomie připadala zajímavá, dal jsem jí přednost před gymnáziem. Navíc se v dojezdové blízkosti z Bojnice, kde jsem vyrůstal, nacházela jedna z nejlepších hotelových škol v okrese Prievidza. V Alexandrii jsem následně své vzdělání mohl uplatnit – například v podobě různých kulinářských technik, jako je flambování či dranžírování, které jsou pro hosty restaurace velice atraktivní. Ve světě IT jsem se ovšem pohyboval již od základní školy.

Říkáte, že na hotelovou školu jste šel trochu ovlivněný výběrem povolání vašeho bratra. Ale k technice a IT jste inklinoval už tehdy. Ani na chvíli vás nenapadlo, že byste se přihlásil na nějakou technickou školu, třeba na průmyslovku?
Bohužel, nenapadlo. Tehdy jsem to bral jen jako koníček, až postupem času jsem se tomu začal víc věnovat.

Co vás už tehdy na počítačích bavilo?
Původně to ani počítače nebyly. Můj zájem nejprve vzbudila stará rádia, reprobedny či hifi věže. Až když jsem v patnácti letech dostal svůj první počítač, úplně jsem tomu propadl. Počítače jsou přeci jen technicky daleko vyspělejší a bavilo mě zkoumat jejich sítě, propojení a nastavení. Tenkrát jsem rozebral téměř vše, co mi přišlo pod ruku, až jsem byl schopný opravovat různá zařízení i svým známým a blízkým.

Na pozici IT technika jste tedy už více než půl roku. Jak byste zpětně zhodnotil své začátky na této pozici?
Musím se přiznat, že první měsíc byl opravdu náročný, skoro až zlomový. Rozhodoval jsem se, jestli mám pokračovat, nebo ne. Měl jsem obavu, jestli jsem se příliš neunáhlil a zaskočilo mě i velké množství nových informací. Nechtěl jsem se ale vzdát, i když samozřejmě čas od času přicházely myšlenky, zda na takovou práci stačím. Přece jenom to pro mě byla opravdu veliká změna. Tyto myšlenky mě ale naštěstí rychle opustily. Nyní jsem rád, že mi můj zaměstnavatel věřil a podpořil mě.

Chtěl byste se v IT více rozvíjet?
Rozhodně! Mám jeden cíl, a to naučit se programování, to mě velmi zajímá. Pokud bych se naučil programovat webové stránky či aplikace, rozšířil bych svoje uplatnění mnohonásobně.