Za pobyt v karanténě přísluší stejné peníze jako na nemocenské

Epidemie koronaviru Zobrazit fotogalerii

Zaměstnavatel je každopádně povinen nepřítomnost na pracovišti způsobenou karanténou omluvit a posoudit ji jako překážku v práci na straně zaměstnance.

„Zaměstnanec musí o vzniku takové překážky a předpokládané době trvání bez zbytečného prodlení informovat. Předpokládá se, že bude lékařem vystaveno Potvrzení o nařízení karantény,“ říká advokátka Lucie Kalašová ze společnosti bpv Braun Partners.

Tak je tomu alespoň v případě, že by se zaměstnanec ocitl v karanténě v Česku. A jak postupovat, když byla českým turistům nařízena karanténa na Tenerife? „Česká republika i Španělsko jsou členy EU, proto se v případě, že byla českým zaměstnancům nařízena ve Španělsku karanténa, postupuje z hlediska uplatnění nároku na nemocenské podle společných evropských pravidel,“ říká tisková mluvčí MPSV Kristýna Křupková.

Našim zaměstnancům tedy musí být v místě pobytu ve Španělsku vystaveno potvrzení o nařízené karanténě. To je postaveno naroveň českému potvrzení o nařízení karantény. Toto španělské potvrzení musí zaslat zaměstnanec svému zaměstnavateli do České republiky, aby mu tento mohl vyplácet náhradu mzdy.

V případě, že karanténa bude trvat déle než 14 kalendářních dnů, musí zaměstnanec zaslat ještě tiskopis „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU/smluvním státě“, který je umístěný na ePortálu ČSSZ. „Všechna další španělská potvrzení o trvání karantény a o jejím ukončení předává zaměstnanec opět svému českému zaměstnavateli, který je spolu s podklady pro výpočet nemocenského předá příslušné OSSZ k zabezpečení výplaty dávky nemocenského,“ přibližuje mluvčí.

Zjednodušeně řečeno se tedy postupuje úplně stejně, jako kdyby šlo o tuzemský případ karantény, avšak namísto českých dokladů vystavených lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví se vychází ze zahraničních potvrzení. „Ta mají podle zmíněných evropských nařízení stejnou relevanci jako tuzemské doklady,“ poznamenává Křupková.

Výplata peněz se pak řídí stejnými pravidly, jako je tomu u nemoci. Za prvních 14 kalendářních dnů má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku. Od 15. dne náleží zaměstnanci nemocenská dávka (kalkulačku nemocenské pro rok 2020 najdete zde).

„Pokud zaměstnance zastihne karanténa během čerpání dovolené, jeho dovolená se nepřerušuje. Po dobu čerpání dovolené zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,“ dodává Kalašová.