Za stejnou práci stejná odměna? Ověřte si to na unikátní kalkulačce

Ženy v České republice sice nemají problém se sháněním práce, i nadále jsou ale placeny výrazně hůře než jejich mužští kolegové na stejných pozicích. Meziročně se dokonce tento rozdíl ještě prohloubil, ženy tak vydělávají v průměru 20 procent méně. Míra nezaměstnanosti českých žen patří přitom mezi nejnižší na světě.

„Práce českých žen je nadále podhodnocená, vydělávají v průměru o pětinu méně než muži na stejných pozicích. Za posledních 20 let se tak tento rozdíl téměř nezměnil, v roce 2000 byl rozdíl v platech 22 procent. Česká republika patří v tomto směru mezi nejhorší země v rámci OECD. „A český trh zaostává i v počtu žen ve vedoucích pozicích firem,“ říká expertka PwC na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování Andrea Linhartová Palánová.

V žebříčku porovnávajícím rovné postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD se tak Česká republika dále propadá, aktuálně zaujímá až 21. místo (index PwC = 63,3) z 33 zkoumaných zemí. 

Žebříček PwC porovnává postavení žen v práci podle několika faktorů, mezi které patří dostupnost práce, výše odměny či počet žen ve vedoucích pozicích. Nejlepší podmínky podle tohoto žebříčku mají ženy na Novém Zélandu a v Lucembursku.

„A neplatí přitom, že země střední a východní Evropy musejí nutně zaostávat. Například Slovinsko je hned na 3. místě, Polsko je těsně pod první desítkou. Naopak ještě víc zaostávají Maďarsko i Slovensko, ale za Českou republikou jsou i země jako Rakousko, Spojené státy či Francie,“ poznamenává Palánová.

Naopak nezaměstnanost nepředstavuje v tuto chvíli pro český trh žádný zásadní problém. V tomto směru mají české ženy naopak jednu z nejlepších pozic na světě. „Český trh se potýká s nedostatkem lidí. Pro ženy to představuje velkou výzvu a příležitost, kvalifikovaní experti v České republice chybějí, otevírá se tak obrovský prostor pro kariérní růst, vyšší plat i cesta do vedení firem. A určitě to půjde i bez různých nařizovaných kvót,“ říká Palánová.

Uplatnění na trhu práce tak mohou získat i ukrajinské ženy, které uprchly před válkou do Česka. Otázkou však zůstává, zda se rozdíly v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty nebude dále prohlubovat. Podle nejnovějších dat Eurostatu je v Evropské unii je průměrný rozdíl mezi hrubým hodinovým výdělkem muže a ženy 13 procent. České ženy dokonce v průměru dostávají o 16,4 procenta méně než muži.

Zjistěte si rozdíl sami

Důvodů, proč existují rozdíly v odměňování mužů a žen, je samozřejmě mnoho, stejně tak jako způsobů, jak s tím bojovat a jak dosáhnout výrazného posunu a přiblížit české ženy k tomu, aby za svou práci získaly spravedlivě a férově zaplaceno. V této souvislosti dokonce vznik projekt Ministerstva práce a sociálních věcí nazvaný „22 % K ROVNOSTI“. 

Na webu MPSV si může každý zaměstnanec ve veřejném i soukromém sektoru po zadání pár klíčových na mzdové a platové kalkulačce zjistit, jaký je rozdíl v odměňování právě v jeho oboru. A to jak u žen, tak i u mužů.

Podobný nástroj funguje i pro zaměstnavatele. „Díky analytickému nástroji Logib si mohou zaměstnavatelé otestovat míru rovnosti a férovosti odměňování žen a mužů v rámci vlastní organizace. Velmi jednoduše, bez nutnosti s kýmkoliv sdílet citlivá data,“ říká Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu 22 % K ROVNOSTI. Krok ke zlepšení situace přinese Evropská směrnice transparentnosti v odměňování, jejíž návrh je momentálně na úrovni členských států a platná by mohla být zhruba za tři roky.

Nejčastější důvody, proč mají ženy nižší příjmy

• Vyšší koncentrace žen v hůře placených zaměstnáních (sociální služby, školství, zdravotnictví).
• Nižší zastoupení žen na vedoucích pozicích.
• Nízká transparentnost v odměňování, kdy zaměstnanci netuší, v jakých hladinách se mzdy či platy v jejich oboru pohybují.
• Genderové stereotypy ve vnímání „úlohy“ muže a ženy (živitel rodiny vs. pečovatelka)
• Nerovnoměrně dělení v péči o děti a o práce v domácnosti.
• Nepřímá diskriminace v zaměstnání.
• Nízké sebevědomí a asertivita žen při jednání o výši odměny.
• Špatná zkušenost se ženou ve vedoucí pozici.

Nižší příjmy se promítají i do starobní penze

Rozdílné odměňování žen a mužů má za následek nižší příjmy domácnosti a v důsledku se nevyplácí ani zaměstnavatelům, ani ekonomice. Nejčastěji se rozdíly v odměňování objevují mezi 35. a 44. rokem, kdy mnohé ženy pečují o děti a následně se po rodičovské dovolené vracejí na pracovní trh.

„Ženy mohou a chtějí pracovat, mají ty správné požadované dovednosti. Často ale svůj potenciál nemohou realizovat, protože fixní nastavení pracovní doby, výše úvazku nebo nutná přítomnost na pracovišti jim zabraňuje do práce nastoupit,” poznamenává Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Nižší výdělky žen během aktivního života se promítají i do starobních důchodů. Potvrzují to statistiky České správy sociálního zabezpečení. Pro srovnání – zatímco průměrný důchod u mužů na konci roku 2021 dosahoval 16 900 korun, u žen byla průměrná penze jen 14 060 korun, to je o 2 840 korun nižší.