Vaše firma funguje už 27 let, jste na to pyšný?
Když přemýšlím o začátcích mého podnikání, občas si říkám, jak jsem se do takového oboru vůbec mohl pustit. Naštěstí už se stalo a jsem rád, že firma funguje a doufám, že fungovat bude. Stále se snažím být při zemi, protože jak se říká, pýcha předchází pád.
Společnost jste založil v roce 1994, jak to začalo?
V roce 1994 přišel jeden můj kamarád na myšlenku založit firmu, která by se zabývala projekcí, dodávkou a montáží výtahů. Myšlenka to nebyla špatná, i když je pravda, že už v té době u nás existovala konkurence, nejen malé české firmy, ale i nadnárodní společnosti, které hledaly cestu k místnímu trhu.
Váhal jste, zda do toho jít? Nebál jste se konkurence nebo toho, že neuspějete?
Jelikož jsem předtím pracoval v německé firmě a měl jsem hodně kontaktů doma i v cizině, tak jsem do toho šel, přestože jsem s podnikáním neměl vůbec žádné zkušenosti.
Samozřejmě, že začátky nebyly jednoduché. Nejprve se naše firma živila hlavně projekcí, se kterou jsem jako technik měl nejvíce zkušeností. Ale už za pár měsíců jsme začali prodávat některé výtahové komponenty a postupně jsme získávali novou klientelu. Tehdy jsme měli čtyři zaměstnance.
Už o rok později jste začal s vlastní výrobou. Co vše tomu předcházelo? A co bylo nejtěžší?
Vlastní výrobní program jsme zahájili v pronajatém výrobním prostoru. Bylo to období plné nových nápadů, nakoupili jsme výrobní stroje. Bohužel toto období bylo i hodně bolestivé na financování v rámci úvěrů, úroky dosahovaly i hodnoty okolo 20 %.
Ve stejném roce jsme se se společníkem rozešli a od roku 1996 je MSV Liberec firma ryze výtahářská. Zakázek ale přibývalo, a už o dva roky později jsme se stěhovali do nových prostor.
Jak se za dobu vašeho působení na trhu proměnila tato oblast, ať už co se týká nároků na bezpečnost nebo nároků klientů?
Zákazníci jsou čím dál tím více náročnější, protože dnes již mohou porovnat a vybrat si výtahy od různých firem, jak národních, tak nadnárodních. Naší výhodou je, že máme vlastní výrobu, a tím se můžeme zákazníkům přizpůsobit v jejich rozměrových a designových požadavcích.
Během působení naší firmy se bezpečnostní normy změnily několikrát a naší povinností je nejen tyto normy dodržovat, ale i upozorňovat naše zákazníky na případné nedostatky jejich výtahů. V servisu udržujeme okolo tří tisíc výtahů a nemůžeme si dovolit mít s nimi žádné problémy.
Uměl byste spočítat, kolik výtahů už jste vyrobili?
Troufám si odhadnout, že naše firma vyrobila okolo pěti tisíc výtahů či jejich částí. Neznamená to pouze celky výtahů, ale také jenom komponentů, protože si od nás objednávají výrobu i menší servisní firmy, které nemají vlastní výrobu.
Jiří Kraus (59 let)
|
Uspěli jste i za hranicemi, pamatujete si ještě na svou první zahraniční zakázku? Kde nejdál vaše výtahy najdeme?
První výtahy, které jsme dodávali do zahraničí, byly pro naše konzulární zastoupení v Bernu, Tbilisi a v Bukurešti. Tyto dodávky byly většinou přes tuzemské stavební firmy, které byly pověřeny kompletní dodávkou na klíč.
Přelom ve vlastních dodávkách výtahů do zahraničí začal asi před sedmi lety a vlastně to byla náhoda. Potkal jsem se s bývalým kolegou, který v té době pracoval v Londýně a nabídl nám spolupráci na dodávkách výtahů do Anglie. Jelikož tyto firmy expandují i mimo Evropu, dodávali jsme výtahy například do Kataru či Austrálie.
Jsou zahraniční dodávky odlišné?
Zpravidla nejde o typové a sériově vyráběné výtahy, ale spíše o různé speciality podle požadavků zákazníka. Nejen co se týká designu, ale třeba i nosnosti. Například tzv. auto výtahy uvezou i více než 5 tun.
V případě zahraniční zakázky je také zcela rozdílný způsob dopravy. Nejen, že je potřeba vyřešit celní deklarace, ale zároveň s tím souvisí i speciální zabalení zboží, např. dřevěné palety musí být ošetřeny proti veškerým škůdcům apod. Na vše musíte přiložit certifikáty. Pokud tyto papírové záležitosti máte vyřízeny, můžete nakládat, ale jen do kontejnerů určených pro dopravu na moři.
Dnes zaměstnáváte 90 lidí. Na webu hledáte nové pracovníky, jak se vám daří obsazovat volné pozice? Koho je nejtěžší sehnat?
V dnešní době je složité najít jakéhokoliv kvalitního zaměstnance. Pro náš obor jsou to hlavně servisní technici a montéři. Samozřejmě, že i jiné obory naší činnosti jsou nedostatkové (např. konstruktéři, svářeči apod.), ale s tím si zatím umíme poradit.
Jaké máte plány do budoucna?
Co se týká mých plánů do budoucna, chtěl bych ještě dokončit nějaké své myšlenky v rámci výroby a skladování v našem objektu. Poté bych chtěl v rámci důchodu více času věnovat svým koníčkům a dalším volnočasovým aktivitám. Záleží jenom na dětech, jak uchopí výzvu k převzetí firmy.
Co vám podnikání dalo? Nebo vzalo?
Naučil jsem se, že v podnikání musí člověk občas umět rychle zareagovat a také umět naslouchat druhým, i když konečné rozhodnutí je stejně na něm. Měl jsem možnost potkat se s mnoha zajímavými lidmi z různých oborů v tuzemsku i v zahraničí. Byla to pro mě i motivace zdokonalit se v angličtině, kterou dnes využívám i v rámci svého hobby.
Také hledáte zaměstnance? Vyberte si je ze 120 tisícové databáze uchazečů na portálu jobDNES.cz. |
Bohužel v úvodu podnikání jsem byl nucen často práci upřednostnit před rodinou, což si dnes někdy vyčítám.
Na začátku rozhovoru jste mi říkal, jak jsem se do takového oboru vůbec mohl pustit. Pustil byste se do něj znovu?
To je docela zajímavá otázka. Kdybych byl ve věku, kdy jsem začínal, tak asi ano. Myslím, že zkušenosti spojené s podnikáním a s vrcholovým sportem jsou dobrou devízou pro život.
