DIP funguje od začátku letošního roku. Investovat se dá jeho prostřednictvím do akcií, burzovně obchodovaných fondů (takzvaných ETF), podílových fondů, na burze obchodovaných dluhopisů nebo hotovosti. Stát tuto formu spoření na důchod podporuje tím, že je díky němu možné si snížit daňový základ až o 48 tisíc korun ročně.
Bez sankcí je ovšem možné uspořené prostředky vybrat nejdříve v 60 letech a po minimálně deseti letech investování. Při nedodržení podmínek stát vyžaduje vrácení daňové úspory.
„Z mého pohledu a zkušeností si lidé prozatím neuvědomují, jaké výhody jim může DIP přinést,“ říká šéf investičního fondu Indexit David Hercig. Jeho firma se snaží povědomí o této možnosti šířit různými kanály, například podcasty.
Přesné číslo, kolik lidí si DIP prostřednictvím fondu Indexit zřídilo, Hercig nesdělil. Podobnou politiku má také společnost Cyrrus. Její portfolio manažer Tomáš Pfeiler ale tvrdí, že zájem odpovídá původním očekáváním. Podobně reagovala J&T banka, ani ona se ovšem o konkrétní čísla podělit nechce. Investiční společnost Atris prý eviduje řádově stovky klientů.
Kdy se vyplatí, na co dát pozor. Penzijní DIP v otázkách a odpovědích |
Dlouhodobý investiční produkt nabízejí také některé velké banky působící v tuzemsku. V České spořitelně si ho od ledna aktivovaly necelé tři tisíce lidí.
„Klienti DIP vnímají především jako doplněk k penzijnímu spoření, a protože většina našich klientů již nyní využívá pro tvorbu zajištění na stáří penzijní spoření, zájem o DIP je zatím nižší než o komplementární produkty v rámci penzijního spoření,“ řekl Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.
Naopak investiční platforma Portu, díky níž lze investovat pomocí mobilní aplikace, si zájem o DIP vyloženě pochvaluje. Do poloviny května si u ní tento produkt sjednalo osm tisíc lidí.
„Na začátku roku jsme v Portu registrovali stovky nových žádostí o DIP denně, v současnosti se stále jedná o desítky žádostí každý den,“ říká analytik Portu Lukáš Raška.
Až přijdou velcí hráči
Investiční platforma Portu se domnívá, že DIP si už zřídilo zhruba 50 tisíc lidí. „To je stejný počet, jako byl růst v doplňkovém penzijním spoření za celý rok. Počty nově založených DIP tak mohou růst třeba dvakrát rychleji než počty založených penzijních spoření,“ odhaduje Raška.
Mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček ale číslo analytika Rašky koriguje s tím, že loňský rok byl pro penzijko rekordní. „Zaznamenali jsme přes 366 tisíc nových smluv, což je v porovnání s rokem 2022 desetiprocentní nárůst,“ říká Jan Sedláček. „Počet účastníků v novém penzijku pak v roce 2023 také významně vzrostl, a to o 173 tisíc lidí. Číslo je rozdílem nově uzavřených smluv a smluv ukončených,“ doplňuje.
Důvodů, proč nový produkt mají podle odhadů aktuálně pouze desítky tisíc Čechů, je několik. Jedním z nich je nízké povědomí veřejnosti. Podle průzkumu Generali Investments přes dvacet procent Čechů vůbec neví, co DIP je, a třicet procent se nevyzná v nabídce.
DIP v Česku aktuálně nabízejí skoro tři desítky subjektů. Většina poskytovatelů ovšem nemá výraznější marketingovou kampaň.
Z průzkumu Generali Investments přesto vyplynulo, že DIP mají čtyři procenta Čechů. To ale výsledkům dotazování mezi poskytovateli ani zdaleka neodpovídá.
Podle šéfky Asociace pro kapitálový trh ČR Jany Brodani rozšíření DIP pomůže, až jej začnou více nabízet velcí hráči, především banky. Připomíná navíc, že DIP byl schválen teprve koncem minulého roku s tím, že do poslední chvíle nebylo jasné, zda nezačne platit třeba až od pololetí.
Ne všichni poskytovatelé ho přitom začali nabízet hned v lednu při první příležitosti. Například UniCredit s ním přišla až v dubnu, J&T v březnu.
„Rozšíření DIP pomůže také zapojení tohoto produktu do nabídek bank, pojišťoven a dalších finančních společností. Spořitelna od června například začne nabízet vyšší úrok na spoření všem klientům, kteří začnou přes DIP pravidelně investovat,“ potvrdil pro MF DNES Hrubý z České spořitelny.
Dostatečnou podporu zatím DIP nemá ani u zaměstnavatelů. Ti přitom hrají důležitou roli, protože na něj mohou svým lidem přispívat a zároveň sami mohou získat daňovou úlevu až 50 tisíc korun ročně.
„Záleží výhradně na zaměstnavateli, zda zaměstnancům přispívá do třetího pilíře a do jakých produktů. Bude ale nějakou dobu trvat, než se na to administrativně připraví,“ vysvětluje Jana Brodani.
Podle ní má před sebou DIP ještě dvě vlny, které mu přinesou nové klienty. Tou první budou změny v penzijním připojištění, kdy nejvyšší státní příspěvek dostanou lidé, kteří odkládají aspoň 1 700 korun měsíčně namísto současné tisícovky. Češi tak budou přemýšlet, jak dál s přípravou na penzi.
Třetí a největší vlnu pak Brodani očekává s koncem roku. „Lidé totiž budou řešit, že by si měli ještě něco v rámci třetího pilíře přikoupit, aby využili odečet z daní na maximum,“ vysvětlila pro MF DNES.
Stát si dovoluje díky DIP snížit daňový základ až o 48 tisíc korun ročně. Do tohoto limitu se ale počítají i další produkty, jako jsou penzijní fondy či životní pojištění. Brodani tvrdí, že DIP celkově aspiruje na 1,25 milionu střadatelů.
Chcete být v penzi opravdu zajištěni? Najděte si dobře placenou práci na portálu jobDNES.cz |
