Zaměstnance s dluhy a exekucí není snadné motivovat

Nezaplatili pokutu nebo třeba účet za telefon, či si vzali příliš vysokou půjčku, kterou pak „zamázli“ dalším úvěrem. Pak nereagují na výzvy věřitelů, nic nesplácejí, ani se nedomluví na splátkovém kalendáři. A tak jsou teď v exekuci. Chodí do práce a vědí, že část toho, co vydělají, půjde na umoření dlužných peněz.

Karty na stůl

Personalisté radí, aby ten, kdo už nějaké exekuce má a hledá si nové místo, budoucímu zaměstnavateli vše na rovinu přiznal. Ono se to k němu stejně dříve nebo později donese.

„O exekucích nových zaměstnanců se dozvídáme už před jejich nástupem do práce, a to v osobním dotazníku nebo v zápočtovém listu bývalého zaměstnavatele, který by nám pracovník měl předat,“ souhlasí Jaroslava Šindelářová, HR manažerka přepravní firmy Geis CZ a dodává:. „Na exekuce u stávajícího zaměstnance často přijdeme teprve až výzvou exekutora. Například u dělnických pozic jsou exekuce a insolvence naprosto běžné.“

Zaměstnavateli přicházejí od exekutora většinou dvě listiny: žádost o součinnost a exekuční příkaz. „V té první je zaměstnavatel vyzván, aby ve stanovené lhůtě, obvykle do 10 dnů, sdělil exekutorovi informace, díky nimž se objektivně stanoví, jak vysoká má být srážka ze mzdy: tedy zda má člověk práci, jestli v ní dostává mzdu a jak vysokou, kolik členů domácnosti vyživuje, zda si uplatňuje daňová zvýhodnění na děti,“ vyjmenovává Roman Tomek, advokát z kanceláře Sedlakova legal.

V druhé listině, což je exekuční příkaz, pak exekutor stanoví zaměstnavateli, aby až do postižitelné výše nevyplácel peníze zaměstnanci, ale posílal je přímo exekutorovi, přičemž mu sdělí i celkovou výši vymáhané částky. „Výpočet konkrétní srážené cifry na danou exekuci je na zaměstnavateli a odvíjí se od výše mzdy, od počtu jiných exekucí, od toho, zda jde o přednostní pohledávky, jako je například výživné,“ upřesňuje advokát.

Nezabavitelné částky jsou letos nižší

Nezabavitelná částka, která musí každý měsíc dlužníkovi zůstat, se pro rok 2024 snížila o 933 Kč, na 12 705 korun. „Cifra může být navýšena v případě, že si pracovník uplatňuje vyživované osoby, jako jsou manželka nebo děti, o dalších 3 176 korun na každého. Loni to bylo o 234 korun víc,“ doplňuje hlavní mzdová účetní personální společnosti ManpowerGroup Petra Trnková.

A vysvětluje výpočet exekuční srážky: „Z čisté mzdy dlužníka odečteme zmíněné nezabavitelné částky. Pokud je zbytek vyšší než 28 585,50 koruny, což je limit pro letošní rok, je ta převyšující část exekučními srážkami postižena celá. Pokud je zbytek stejný nebo nižší, cifra se vydělí třemi a tyto třetiny se použijí na úhradu pohledávek.

První třetina patří vždy dlužníkovi, z druhé se nejprve vyplatí pohledávky výživného a další přednostní pohledávky. Pokud pracovník takové nemá, druhá třetina mu zůstane. Třetí třetina je určena na splátku nepřednostních pohledávek a také přednostních, pokud na to druhá třetina nestačila,“ popisuje účetní.

Zároveň přidává dva příklady: „Když má zaměstnanec čistou mzdu 15 000 korun, manželku a jedno dítě, bude srážka nula. Pokud má čistou mzdu 20 000 korun, manželku a jedno dítě a nemá přednostní pohledávky, bude srážka ze mzdy 314 korun.“ Orientační výši srážené částky lze také zjistit v exekučních kalkulačkách na internetu, kam si dlužník zadá mzdu, počet vyživovaných osob a přednostní pohledávky.

„Papírování“ probíhá hlavně mezi zaměstnavatelem a exekutorem. A je ho dost – zvlášť, když má zaměstnanec více exekucí. „Nejvíc komplikací je okolo přednostních pohledávek. Pak musíme pravidelně reportovat ostatním exekutorům, proč jim nic nezasíláme... Zaměstnanec to nepocítí, ale zaměstnavatel s tím má poměrně hodně práce ohledně účtování a srážek,“ vysvětluje Peter Vavrda, výkonný ředitel firmy Alpha Czech. Informace mezi oběma stranami je také nutné pravidelně aktualizovat, kdyby se změnily okolnosti, které ovlivňují výši srážky.

„Zaměstnavatel následně zablokovanou část mzdy odesílá exekutorovi, který používá tyto peníze na splácení dluhu. Jakmile je dluh splacen, exekutor musí zastavit blokování mzdy a ukončit exekuční řízení,“ vysvětluje další postup Ela Honická, personální ředitelka společnosti Up Česká republika, jež se zaměřuje na zaměstnanecké benefity.

Šance na přilepšení

Jednou z věcí, které mohou pracovníkům v problematické situaci pomoci, je firemní nabídka benefitů. Tedy hlavně těch nefinančních, jako jsou služební telefon, auto, stravenky či občerstvení na pracovišti, protože peněžní bonusy se zpravidla započítávají do mzdy a když přesáhnou nezabavitelnou částku, mohou být strženy.

„Benefity představují pro lidi v exekuci jednu z mála šancí, jak alespoň trochu vylepšit rodinný rozpočet. Podle Asociace odborných poraden by se bez těchto příspěvků někteří zaměstnanci propadli do hmotné nouze,“ souhlasí Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up ČR.

Jak však upozorňuje advokát Roman Tomek, systém benefitů musí být ve firmě nastavený poctivě: „Nemůžu mít například 100 zaměstnanců ve výrobě, ale stravenky dávat jen třem, kteří jsou v exekuci. Šlo by o účelové snížení vyplácené mzdy, a tedy potenciálně o krácení věřitele. A zároveň i o nerovné zacházení se zaměstnanci podle zákoníku práce.“

Jak se rychleji zbavit exekuce

Motivovat k práci zaměstnance, který ví, že nedostane celou odpracovanou výplatu, není jednoduché. „Takoví lidé nejsou ochotni pracovat přesčas, udělat cokoli navíc, neboť vědí, že další vydělané finance jim obvykle spolkne právě exekuce. Někteří z nich pak mají tendenci se přesouvat do černé ekonomiky,“ doplňuje Jaroslava Šindelářová.

Ale k tomu, aby se zaměstnanci dostali z dluhů, je motivace naprosto nezbytná, takže by se o ni zaměstnavatelé měli alespoň pokusit. A také by jim měli připomínat, že čím více vydělají, tím více se exekutorovi zašle, a tím dříve exekuce skončí. „Když se aktivní přístup managementu spojí s projevováním důvěry, máme v týmu s vysokou pravděpodobností hodnotného zaměstnance s nadprůměrným loajálním postojem,“ myslí si Ela Honická.

A její kolega z firmy Stéphane Nicoletti k tomu dodává, že nejdůležitějším nástrojem je komunikace s pracovníky. „Ti musejí mít ke svému zaměstnavateli důvěru a nesmějí se cítit diskriminováni nebo vyčleněni z kolektivu.“

V tom mohou firmám pomoci i nové digitální nástroje, zvláště dnes, kdy se mnohde část pracovní doby přesunula na home office. „Například naše platforma Můj Up poskytuje zaměstnancům přímý komunikační kanál s jejich HR manažerem v naprosté diskrétnosti. Také může sledovat náladu a motivaci lidí v celé firmě nebo v určitých odděleních prostřednictvím průzkumů spokojenosti, a tak odhalí, když se zaměstnanci dostanou do potíží, například finančních,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti: „Ti potom také ocení přístup ke slevám a nabídkám cashback, které benefitní platforma nabízí.“

Podle personalistů se většina zaměstnanců snaží dobře pracovat a zbavit se dluhů, a tím i exekucí. „Pak jsou ale takoví chroničtí dlužníci, známé firmy, kteří mají třeba i 20 exekucí, a těm se ze začarovaného kruhu dostává o dost hůř,“ přidává zkušenost Petra Trnková z ManpowerGroup.

Půjčit peníze, poskytnout rady...

Kromě motivace k práci mohou zaměstnavatelé svým pracovníkům zajistit i právní poradenství. Jednak ohledně splácení dluhů, ale i jakousi osvětu stran správného vedení rodinného rozpočtu, aby se do finanční tísně už nikdy nedostali.

„Snažíme se zaměstnance vzdělávat a dávat jim informace o tom, jak z dluhové pasti vyjít. Třeba o výzvách zaměřených na oddlužení, jako je Milostivé léto,“ dává příklad Jaroslava Šindelářová z Geis CZ.

Některé firmy jdou však ještě dál a poskytují zadluženým pracovníkům bezúročné půjčky, jimiž by mohli své finanční závazky uhradit. „Tím se zabrání růstu úroků a nákladů exekuce. Následně může zaměstnavatel srážet půjčku zaměstnanci ze mzdy na základě dohody s tím benefitem, že částka v čase nenarůstá,“ vysvětluje výhody takové pomoci advokát Roman Tomek z kanceláře Sedlakova legal.